Podle argumentů ostatních nebylo nikdy vymyšleno nic víc fungujícího než politické strany, volby a jiné vymoženosti. „Bohužel neberou v úvahu, že průměrný člověk neporovnává svoje postavení s tím, co bylo před pár desítkami let, nebo s tím, jak se žije v Africe. To, co vyvolává „tekutý hněv“ jsou pocity bezmoci a nespravedlnosti, které jsou zcela současné a vycházejí z místních reálií,“ komentuje Pehe.
Naštvanost je důsledek současnosti
„Všeobecná naštvanost je přitom paradoxně do značné míry výsledkem některých z vymožeností současnosti, jako je třeba všeobecný přístup k informacím. Z nich se vynořuje obraz světa, který je i navzdory propletenci dluhů a krizím kapitalismu celkově stále bohatší, ale nikoliv spravedlivější,“ dodává. Navíc je podle něj směšné, jak někteří komentátoři kritizují nedostatečnost argumentů těch, kteří požadují změnu systému.
„Nesnesitelná bohorovnost argumentů o tom, že ke šlendriánu, celkovému úpadku mravů i korupci stejně neexistuje alternativa, a že spíše potřebujeme „klid k práci“, ovšem byla v dějinách, naposledy na konci komunistické éry, sama zdrojem „tekutého hněvu“,“ uvádí Pehe. Podle něj mají tato slova asi stejnou váhu jako závěry posledního sjezdu KSČ.
autor: joh