V Myanmaru neboli v Barmě po desítky let vládla vojenská junta. Armáda tvrdou rukou potlačovala jakékoli protesty. Lidé, kteří s vládou nesouhlasili, končili často ve vězení. Nejvýznamnější tváří opozice patřil Aun Schan Su Ťij, držitelka Nobelovy ceny míru. Dlouhá léta strávila v domácím vězení.
Za její propuštění a obecně za dodržování lidských práv v Barmě se opakovaně přimlouval první český prezident Václav Havel.
Který premiér země Visegrádu je nejlepší?Anketa
Situace se začala měnit po roce 2010. Armáda si v zemi stále udržuje vliv, ale už nevládne tak tvrdou rukou a do funkcí pouští i nevojenské ministry. Příkladem může být právě Aun Schan Su Ťij, která se stala barmskou/myanmarskou ministryní zahraničí.
Svět teď dámě, která sama zažila léta útlaku, vyčítá, že nedělá nic, aby pomohla zabránit útokům na muslimy etnické skupiny Rohingya žijící v Barmě.
„V barmské vládě, která ze země právě teď vyhání muslimy z menšiny Rohingů po desítkách tisíc, má většinu hnutí „duchovní sestry“ Václava Havla, disidentky a nositelky Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Jak se může na něčem takovém podílet dlouholetá bojovnice za lidská práva, která dostala od Karla Schwarzenberga růži z exprezidentova hrobu zalitou do skla? Proč berou zbraně do rukou místní obyvatelé, a dokonce i buddhističtí mniši? Máte pro to nějaké logické vysvětlení?“ ptají se Realisté na sociální síti Facebook.
Od konce srpna z většinově buddhistické Barmy odešlo přes 300 tisíc muslimských Rohingyů. Vyčítají myanmarské vládě, že je utlačuje a odpírá jim základní práva. Faktem ovšem je, že část Rohingyů vede proti vládě ozbrojený odpor a právě tento ozbrojený odpor se na konci srpna vystupňoval až v násilnosti, které vedly stovky tisíc lidí k útěku z Barmy do sousedního Bangladéše.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
