Takto Alexandr Vondra vzpomíná na Václava Bendu

28.07.2014 13:11

Exministr obrany a bývalý disident Alexandr Vondra se v pondělních Lidových novinách zamýšlí nad jeho kolegou z předlistopadového disentu Václavem Bendou, který po sametové revoluci zakládal později zaniklou Křesťanskodemokratickou stranu. Článek vyšel u příležitosti patnácti let od Bendovy smrti, které uplynuly minulý měsíc.

Takto Alexandr Vondra vzpomíná na Václava Bendu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alexandr Vondra

Vondra připomíná, že zlom v Bendově životě nastal po jeho podpisu protirežimního prohlášení Charta 77, kdy kvůli tomu přišel o práci počítačového odborníka. Svůj další život pak zasvětil zápasu s totalitním komunismem.

Benda za komunismu považoval za důležité vytváření paralelních struktur

Za zjevení Vondra označuje Bendův základní programový text „Paralelní polis“ z roku 1978, jímž se snažil povzbudit disent, proti němuž tehdejší režim tvrdě zasáhl, k dlouhodobější akci. „Argumentoval, že náš úkol není ani propadat euforii z pocitu svobodného projevu, když překonám strach a přihlásím se k něčemu, co by mělo být normální, ani propadat depresi, když režim zaútočí, někoho zatkne a další tím odstraší,“ napsal exministr obrany.

Benda podle něj tehdy považoval za důležité vytvářet paralelní struktury jako zárodek budoucí svobodné společnosti. „Tedy projevovat se svobodně v kultuře, šířit informace v samizdatu, a to nejen v nečitelných strojopisech, ale i tiskem, zakládat podzemní univerzity a také se nezávisle sdružovat s cílem svobodně artikulovat politické názory,“ napsal Vondra s tím, že pro jeho generaci byl zmíněný text určující.

Benda prý nebyl utopista ani snílek, ale politický realista. „Jako konzervativní katolík chápal, že žádný ráj tady na zemi nás nečeká, ale věděl a svým životem dosvědčoval, že se zlem je nutné bojovat,“ uvedl Vondra s tím, že Benda komunismus principiálně odmítal. „Pro většinu našich křesťanů komunismus byl a je totožný se Satanem a Antikristem – a já s nimi rád souhlasím,“ připomíná Vondra Bendova slova napsaná v roce 1979 v eseji Katolicismus a politika.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…