České republice se daří tak dobře, jako se jí nikdy v minulosti nedařilo. Máme nejnižší nezaměstnanost v celé EU, ekonomika roste a přesně to vidí v Bruselu, když se podívají na Českou republiku. „Ale taky jako euroskeptická a rebelská země, která se vymezuje vůči Unii. Máme svou zkušenost s historickými etapami, kdy jsme patřili k větším celkům. Třebaže se nám daří tak, jak se nám nikdy v historii nedařilo,“ připomíná Michal.
Na to bychom neměli zapomínat ve chvíli, kdy nás někteří politici budou lákat k odchodu z EU. Až to Češi, Moravané a Slezané uslyší, měli by vzít v potaz, že 80 procent našeho exportu míří do ostatních členských států Unie. EU, to nejsou nějací oni, ale i my. My profitujeme z členství v Unii, a pokud bychom ji opustili, uškodilo by nám to.
Existence jednotného trhu s sebou také přináší nutnost přijetí pravidel a nutnost je přijmout vytváří u lidí pocit, že se Evropská komise plete i do věcí, do kterých by nemusela. Michal však občany uklidňuje, že se Komise neplete úplně do všeho. Pod vedením Jeana-Clauda Junckera prý došlo k výraznému omezení vydávání nových ustanovení, a to až o 80 procent.
To ovšem nic nemění na tom, že se EU bude muset změnit, aby se přestala občanům odcizovat. Lidé musí znovu pocítit, že je tu EU pro ně. Tato změna se neodehraje jen na bruselské úrovni. Také politici v jednotlivých národních státech budou muset vysvětlovat, proč je dobré být členem Unie. Faktem je, že dnes přináší politické body spíše kritika Bruselu, protože lidé poslední dobou vidí spíše krize než výhody – krize ekonomická, krize uprchlická a tak podobně.
Migrační krizi dlouho nikdo nechtěl řešit
Přijetí povinného přerozdělovacího mechanismu pro uprchlíky bylo podle Michala v podstatě nezbytností. Poděkovat za to můžeme politikům, kteří v minulosti nebyli schopni domluvit se na jiných pravidlech. O migraci se v EU mluví celá léta, ale chyběla politická vůle k řešení tohoto problému.
„Za posledních 10 let byly prostřednictvím dobrovolných mechanismů přerozděleny pouhé dvě nebo tři stovky lidí. Nefungovalo to. Proto se Komise rozhodla pro návrh v podobě závazného řešení. Kvóty se staly určitým politickým symbolem a vytratilo se to nejdůležitější: vzkaz zasaženým státům, že jsme v tom s nimi. V tomto bodě evropská jednota nefungovala,“ podotkl Michal. Chyběla politická vůle k posílení jednotné ochrany hranic EU a další důležité prvky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
