S varováním před proruskou propagandou v českém prostředí přicházejí čím dál častěji jak prozápadně orientovaní politici, tak nejrůznější komentátoři, kteří neskrývají obavy z toho, že by si lidé mohli tvořit jiné názory, než veřejnosti předkládají domácí mainstreamová média. V této souvislosti zaujal mediálního analytika Radima Hrehu ojedinělý požadavek, který nastolil v Praze žijící americký novinář Erik Best, zda není v takovém případě třeba upozorňovat i na možnou propagandu z druhé strany.
Podle Besta bychom měli znát předpojatost jednotlivých komentátorů: "A jestli nějaká webová stránka má peníze od ruské vlády, tak bychom to měli vědět. Zároveň ale, jestli má nějaké médium peníze od americké či evropské strany s cílem podporovat protiruskou propagandu, tak bychom to také měli vědět,“ konstatoval Erik Best. "Best tak tlumočil základní principy poskytování objektivních a všestranných informací, v tomto případě zpravodajství o ukrajinské krizi,“ říká pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Rady veřejnoprávních médií místo kontroly televizi i rozhlas obhajují
Upozorňuje na to, že hlavním mediálním kamenem je proto otázka, proč veřejnoprávní média realizují svoji misi v rozporu s vizí, kterou jim ukládají zákony o ČTK, České televizi nebo Českém rozhlase. "Odpověď je nasnadě: Protože to po nich nevyžadují jejich rady. Radní veřejnoprávních médií – čest výjimkám – totiž vnímají své zastupování veřejnosti v rámci kontroly příslušného média jako obhajobu jeho 'nezávislosti' před kritikou 'několika jednotlivců',“ vysvětluje bývalý ředitel Slovenské televize.
Psali jsme:
K tomu podle něj používají členové rad veřejnoprávních médií sofistikovaný obranný systém. "Počínaje neprozkoumatelnými výsledky různých průzkumů oblíbenosti zadávaných a hlavně placených příslušným médiem. Dále pak statistikami oslovených politiků, respektive objemem produkce konkrétního média poskytnutých jednotlivým stranám či hostům. Vrcholem eskamotérství radních je argumentace ve stylu: 'To, co jedni občané kritizují, jiní chválí.' Radní se tak svou činností pouze stylizují do role kontroly zastupující veřejnost a poslanci, členové sněmovního volebního výboru, se tváří, že jim to věří,“ míní Radim Hreha.
Informace o náklonnosti médií k Moskvě nebo Washingtonu by pomohly
Nicméně si zkouší alespoň na chvíli představit, že by radní i poslanci naplňovali své poslání. "Veřejnoprávní média by tedy začala plnit příslušné zákony a poskytovala veřejnosti ověřené informace náklonnosti jednotlivých médií k Moskvě, Washingtonu či Bruselu. Počínaje personami ve vedení příslušných vydavatelských domů, konče posledním žurnalistou či editorem. Informacemi o jejich studiích či studijních pobytech včetně uvedení mecenášů, kteří 'školení' hradili včetně sdělení o jejich předcházejících působištích,“ poznamenává mediální analytik.
Česká televize by tak podle jeho názoru mohla využít informační lišty na obrazovce ke zveřejňování obdobných informací i o svých redaktorech, kteří jsou právě ve vysílání. "O procentu citovaných proruských či protiruských zdrojů v příslušné zprávě ani nemluvě. Myslíte-li, že taková představa je utopická, pak jste na omylu. Technicky to není žádný problém, ten je jako vždy pouze odvislý od vůle politiků,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
