Na přelomu roku pobývalo v českých věznicích na dvacet jedna tisíc lidí. Máme přes dvě stě vězňů na sto tisíc obyvatel. Takto vysokým poměrem se podobáme např. Rusku, Gruzii nebo Moldavsku.
Benešová odmítala, že bychom v Česku měli prominentní vězně, jak byl popisován např. Marek Dalík, který jako vězeň pracoval ve Znojmě v jednom z penzionů.
„My jsme řešili kauzu pana Dalíka a zjistili jsme, že to, co se říkalo, není pravda, protože on se do té věznice dostal normálně, pracoval v tom penzionu na základě smlouvy, která existuje už dvanáct let a byl na cele pro šest odsouzených, i když měl jako prvotrestaný nárok na lepší podmínky. My jsme ten případ pana Dalíka zkoumali a zjistili jsme, že ta kritika nebyla oprávněná,“ zdůraznila ministryně.
Mgr. Marie Benešová
Poté si Benešová rýpla do státních zástupců, kteří by podle členky vlády měli sjednotit metodiku pro rozhodování o podmínečném propuštění. „Státní zástupci se k tomu samozřejmě staví a nejvíc tam podávají ty stížnosti, i když tam jsou dobré posudky a je tam dobrá prognóza,“ upozornila členka vlády.
„Já tady s paní ministryní nesouhlasím,“ ozvala se Bradáčová. Podle ní je tady třeba více zapojit probační a mediační službu. Nakonec ale záleží na soudcích, jak se rozhodnou.
Prozradila také, že příslušný státní zástupce prověřoval, jak se Vězeňská služba chová k Davidu Rathovi v teplické věznici. „Mohu potvrdit, že státní zástupce vykonal ve věznici prověrku, zda Vězeňská služba dodržuje zákon, a to i ve vztahu k odsouzenému Davidu Rathovi. A zjistil tam pochybení,“ upozornila Bradáčová.
Moravec přehodil diskusní výhybku k přeplněnosti českých věznic. Ty prý praskají ve švech. Benešová konstatovala, že se s tím snaží něco dělat, ale nemá peníze na výstavbu nových věznic.
„Ale v Národním investičním plánu jsou nové věznice,“ upozornil Moravec. Benešová to potvrdila, ale znovu zopakovala, že na ně nemá peníze. „My jsme se teď dozvěděli, že v Národním investičním plánu jsou projekty, na které nejsou peníze,“ konstatoval Moravec na to konto v budoucnu. „Je to tak, ale tím nechci říci, že tam třeba nebudou v budoucnu,“ uvedla členka vlády.
Lichovník a Bradáčová se poté shodli na tom, že soudci rádi udělují podmíněné tresty, ale činí tak velmi často, takže se v souhrnu stává,. že se např. čtyři podmíněné tresty najednou promění v trest nepodmíněný.
Moravec také připomněl, že před sedmi lety exprezident Václav Klaus vyhlásil rozsáhlou amnestii, za kterou byl kritizován např. dnešním ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem a dokonce i dnešním prezidentem, který ji označil za „nesmysl“. „Já někdy říkám, zločin,“ pravil dokonce Zeman.
Ing. Miloš Zeman
Podle Benešové by dnes byla namístě amnestie pro nedbalostní trestné činy. „Pár případů by se určitě našlo. Je to otázka shody, co vytipovat. A hlavně by se to nemělo dělat v přítmí a pokoutně. Justice by tady na tom měla najít shodu a tady budu nápomocná,“ přislíbila Benešová.
Bradáčová a Lichovník se shodli na tom, že amnestie není nejlepší nápad. Na nějaký čas to možná pomůže věznicím, ale jen na čas, po pár letech opět praskají ve švech.
Benešová si poté rýpla do Bradáčové. Kvůli kauze Čapí hnízdo, ve které je stíhán i premiér Andrej Babiš. Upozornila, že Bradáčová v kauze dvakrát vykonala dohledovou prověrku, ale na konci celého procesu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman konstatoval, že státní zástupce Jaroslav Šaroch chyboval. Na to podle Benešové měla upozornit už Bradáčová, a k chybám dojít nemuselo.
„Tady asi (Vrchní státní zastupitelství v Praze) selhalo, protože jinak by tam nemohlo dojít k tomu, k čemu tam došlo,“ vypálila Benešová.
Bradáčová se okamžitě ohradila, že paní ministryně nemohla znát obsah dvou dohledových prověrek, ale kdyby je znala, viděla by, že Vrchní státní zastupitelství vytýkalo Jaroslavu Šarochovi podobné věci, jaké nakonec vytýkal Šarochovi i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Moderátor poté upozornil na ještě jeden problém české justice, a to na údajné pronikání soukromých subjektů do legislativního procesu, např. do činnosti Legislativní rady vlády. Narážel na projednávání stavebního zákona, na kterém pracovaly soukromé právní kanceláře, včetně kanceláře, ve které pracuje František Korbel. Benešová přislíbila, že si jako předsedkyně Legislativní rady vlády tento zákon spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj ohlídá.
„Kromě toho mám bratrance, který je emeritním prezidentem stavební společnosti a ten mě rovněž upozorňoval na neplechy, které jsou v zákulisí. Já tam žádné neplechy nechci, já chci, aby ten zákon byl pro lidi, aby se urychlilo stavební řízení,“ uvedla Benešová.
Kvůli možnému střetu zájmů přitom v Legislativní radě vlády nejsou soudci, aby se neocitli ve střetu zájmů. Podle Moravce se proto nabízí otázka, zda je správné, aby v LRV působili také uznávaní právníci, kteří však zároveň pracují pro soukromé právní kanceláře.
Lichovník v této souvislosti připomněl, že Legislativní radu vlády máme v Česku od toho, aby oznámila, zda je zákon v pořádku s ohledem na právní systém České republiky. To však podle něj neznamená, že by v radě neměli sedět advokáti, protože mohu přinést řadu důležitých poznatků. Ale tito právníci musí vždy hlásit případný střet zájmů v té či oné věci, aby byl chráněn veřejný zájem.
V závěru první debaty nedělních Otázek Václava Moravce došlo i na nový zákon o státním zastupitelství, o který vedou státní zástupci s ministryní Benešovo spor o složení komisí, jež by měly vybírat vedoucí státní zástupce. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman by si přál, aby tři členové těchto komisí byli z kategorie státních zástupců, což Benešová odmítá.
„To by znamenalo, že si státní zástupci mohou vybírat své šéfy, a to zase já nechci, protože pak jsem jako ministryně peskována za zpochybnění státních zástupců. A tady by si státní zástupci vybírali své šéfy a ti by si pak dělali, co by chtěli,“ kroutila hlavou ministryně.
Bradáčová nabídla trochu jiný pohled. Povařovala by za správné, aby si státní zástupci mohli vybrat osobnosti ze svého středu.
Benešová vidí cestu někde jinde. Byla by ochotná přistoupit na to, aby v komisi seděli dva zástupci ministerstva, dva zástupci státního zastupitelství a jeden soudce.
Lichovník připomněl, že u soudů existují obdobné komise, kde jsou dva zástupci ministerstva a tři zástupci soudců. Ministryně však okamžitě kontrovala, že soudci z hlediska Ústavy představují samostatný pilíř (tj. moc soudní), zatímco státní zástupci spadají formálně pod exekutivní pilíř (tj. pod moc výkonnou).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
