Tato dáma chce vystřídat Donalda Trumpa. Seznamte se

19.01.2019 17:30

I když se prezidentské volby v USA budou konat v listopadu 2020, už se začínají hlásit demokratičtí kandidáti, kteří jsou odhodláni vyrazit do boje proti současnému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. První oficiální kandidátkou za Demokratickou stranu je senátorka Elizabeth Warrenová, kterou představil Stanislav Perkner, autor knihy Čechoamerický příběh.

Tato dáma chce vystřídat Donalda Trumpa. Seznamte se
Foto: White house
Popisek: Donald Trump

Warrenová spustila hned začátkem ledna. Ve svém textu pro ČasopisArgument.cz Perkner uvádí, že její kandidatura málokoho překvapuje. Těší se prý velké popularitě díky svým reformním názorům na roli státu v řízení hospodářství a při ochraně spotřebitelů. A také díky několikaletým osobním útokům ze strany Donalda Trumpa.

„Její příznivci ji vidí jako ‚zastánkyni zájmů prostých lidí, inteligentní, důvěryhodnou, výmluvnou a progresívní‘,“ dodává Čechoameričan Perkner, podle kterého lze předvídat, že naději na prezidentské vítězství v roce 2020 bude mít právě demokratický nebo nezávislý kandidát, jehož názory budou zásadně odmítat ideologii trumpismu.

Podle Perknera se dlouhodobá strategie demokratů a každého z jejich kandidátů před primárními volbami proto zjevně zaměří nejen na stranickou základnu, ale i na následující skupiny potenciálních voličů: „Na ‚ideologickou levici‘, nejmladší generaci (narozenou v letech 1982 až 2004), Afroameričany, Hispánce a Američany asijského původu,“ míní.

„Nespornou výhodou Elizabeth Warrenové bude skutečnost, že přes padesát procent příznivců těchto skupin jsou ženy – s výjimkou ‚ideologické levice‘, kde převládají muži,“ poznamenal s tím, že to by ovšem skýtalo výhodu i ostatním potenciálním kandidátkám, včetně senátorek Kamaly Harrisové, Amy Klouboucharové a Kirsten Gillibrandové.

Perkner zmínil v kostce i životopis Warrenové. Vyrůstala v Oklahoma City jako nejmladší ze čtyř sourozenců, což jí prý poučilo, jak „bojovat o sesterská práva“. Její dnešní sociální cítění zase formovaly existenční nezdary jejích rodičů, kdy její rodina závisela pouze na minimální mzdě její matky.

Na střední škole se vyznamenávala jako vynikající debatérka. Díky tomu získala v šestnácti letech plné stipendium od prestižní Univerzity George Washingtona. Po dvou letech univerzitu opustila. Nakonec ale vystudovala práva na Rutgersově univerzitě.

I když vystudovala práva, lákala Warrenovou kantořina. Na začátku osmdesátých let se tak stala profesorkou na právnické fakultě Texaské univerzity. Odtud přešla na Pennsylvánskou univerzitu, a nakonec vyučovala na proslulém Harvardu. Od počátku se specializovala na otázky insolvence a bankrotu v kontextu obchodního práva. Dosud publikovala jedenáct knih; většina z nich se věnuje této tematice.

To jí nakonec dovedlo k politickému aktivismu. Warrenová si vybudovala pověst odhodlané zastánkyně spotřebitelských práv. Po finanční krizi z let 2007 a 2008 tak přešla do služeb federální vlády. Prezident Obama ji jmenoval svou zvláštní asistentkou pro reformu soukromého peněžního sektoru.

Její úsilí vyvrcholilo v roce 2011 založením Federálního úřadu pro finanční ochranu zákazníků. Před příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu se tento úřad zasloužil o navrácení dvanácti miliard dolarů do rukou devětadvaceti milionů zákazníků – obětí finančních institucí všeho druhu, upřesnil Perkner. V uplynulých dvou letech se úřad stal trnem v oku nejen prezidenta, ale i jeho kongresových spojenců, kteří se postarali o podstatné omezení jeho působnosti.

Warrenovou Obamův okruh inicioval ke kandidatuře a podporoval její úspěšný pokus o zvolení do Senátu v roce 2012. V listopadu loňského roku jí vyslali massachusettští voliči do Senátu podruhé, když rozdrtila svého republikánského konkurenta procentuálním poměrem hlasů 60:36.

Dokonce se podle Perknerových slov v průběhu dlouhé prezidentské kampaně, z níž vzešel jako vítěz Donald Trump v roce 2016, chvíli uvažovalo, že by se Warrenová mohla dobře vyjímat coby viceprezidentská kandidátka s Hillary Clintonovou. Volba nakonec padla na nevýrazného senátora Tima Kaina.

Díky popularitě senátorky Warrenové prý veřejnost již zná ideologické obrysy její kampaně. „Tón udává její volání po ‚systemické změně‘ zahrnující hrozivou příjmovou nerovnost, dlouhodobý hospodářský úpadek střední třídy a zkorumpovaný politický systém ovládaný penězi, který ‚otravuje naši demokracii‘,“ dodává Perkner a přibližuje, že v těchto dnech senátorka sestavuje předvolební tým.

Senátorka bude mít v průběhu nadcházející kampaně mnoho soupeřů nejen na republikánské, ale i na demokratické straně. „Jejich seznam bude dle všeho zahrnovat dobře známá jména – Joe Biden, Bernie Sanders, Sherrod Brown, Beto O’Rourke, Michael Bloomberg,“ píše na závěr Perkner.

Původní zdroj ZDE

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …