Teda tohle je hodně divoké, vydechl moderátor. Ekonomka Švihlíková vykládala divákům ČT o vyděračích z USA a o tom, co má na svědomí Kalousek

6. 1. 2015 21:58

Docentka ekonomie Ilona Švihlíková patří mezi výrazné tváře veřejné ekonomické debaty přinejmenším od chvíle, kdy před demonstrací na Václavském náměstí zapáleně vzkázala Nečasově vládě: „Tak tedy odpusťte, že nevyděláváme dost na to, kolik vy kradete." Nezahálela ani v úterním Hyde parku na ČT, kde moderátora několikrát zjevně ohromila.

Teda tohle je hodně divoké, vydechl moderátor. Ekonomka Švihlíková vykládala divákům ČT o vyděračích z USA a o tom, co má na svědomí Kalousek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková

Anketa

Vadí vám výroky Tomia Okamury na adresu muslimů?

6%
94%
hlasovalo: 11694 lidí

První dotaz směřoval na schodek státního rozpočtu. Ten je letos 78 miliard a podle opozice je i toto příliš. „Argument opozice je zvláštní. Zejména když Kalousek má na svědomí třetinu státního dluhu,“ okomentovala to ekonomka.

Pak se rozpovídala o významu rozpočtového deficitu pro kondici ekonomiky a došla k závěru, že to rozhodně není ten nejzásadnější ukazatel, byť samozřejmě nelze bezuzdně utrácet. „Ale není potřeba ze státního dluhu dělat zlatou krávu,“ ujistila.

Pak pochválila vládu, že se snaží něco dělat s příjmovou stránkou rozpočtu, zejména výběrem DPH, kde podle ní docházelo k dlouhodobým únikům. Na straně příjmů má totiž podle ní česká ekonomika mnohem více problémů než na straně výdajů.

Na dotaz diváka, zda je možné udržet vyrovnaný rozpočet a zároveň mít sociální stát, ekonomka odpověděla, že rozpočet má dvě strany, příjmy a výdaje. „Předcházející vlády se soustředily na výdaje, přitom problémem jsou příjmy,“ zdůraznila Švihlíková a znovu připomněla tristní výběr daní, zejména DPH.

„Je třeba si vybrat model, třeba skandinávský, a toho se držet,“ nabídla recept. Skandinávský model podle ní spočívá v myšlence státu, který zajišťuje občany proti riziku a zároveň investuje podstatné částky do školství a do výzkumu.

„Ono hodně záleží, jakým způsobem ty prostředky vydáváte. Ta částka deficitu sama příliš neřekne o tom, jak ty výdaje zapůsobí,“ vrátila se k vládnímu návrhu rozpočtu. Pak vysvětlila problém naší ekonomiky: „Náš problém nejsou napjaté výdaje, vždyť ty se neustále osekávají. Když se podíváte na statistiky Eurostatu, tak my v podstatě žádný sociální stát nemáme,“ povšimla si. Problémem jsou příjmy a špatný výběr daní.

Odmítla názor pravice, že neúspěch v této oblasti je dán složitým systémem. „To není otázka sazeb. To by na západě od nás všechny daňové systémy kolabovaly,“ připomněla fakt, že v západní Evropě jsou obvykle daňové systémy složité, s řadou výjimek, zejména u daně z přidané hodnoty. „V podstatě lze říci, že čím vyspělejší země, tím pestřejší si může dovolit daňový mix,“ uzavřela téma.

Vládne tu zahraniční kapitál

Další dotaz směřoval na termín „pracující chudoba“, o kterém se Švihlíková v poslední době často vyjadřuje. Podle Švihlíkové tento fenomén vytvářejí dva problémy. První je otázka minimální mzdy, která je často tak nízká, že už neplní svůj účel – jako nyní v České republice. Její optimální výši Švihlíková spočítala přes třináct tisíc korun.

Druhým problémem je automatizace výroby, kvůli které se značná část pracovníků stává nepotřebnou. Švihlíková je prý zastánkyní principu, který rozlišuje mezi zaměstnáním a prací. Podle ní existuje řada pracovních míst, která negenerují zisk, například v sociální oblasti. Když tato místa negenerují zisk, v tom případě musí nastoupit stát.

Na špatně placených místech jsou navíc podle ní často ženy, což na ně působí demotivujícím způsobem. Švihlíková spočítala, že v kategorii „pracující chudoby“ mezi současnou a reálnou minimální mzdou je zhruba čtvrtina pracujících žen.

Řešením podle Švihlíkové je vytváření pracovních míst s přidanou hodnotou. „Výroba by neměla mít přepracovací, tedy montážní charakter,“ vysvětlila. Tak to dnes bohužel u nás je a cesta ke změně je podle ekonomky náročná. „Předpokládá to podstatné změny. Je třeba vytvořit zejména vědecko-výzkumnou bázi, ale ze všeho nejdřív to musí být priorita vlády,“ vysvětlila.

Problémem je podle Švihlíkové i fakt, že naše země je příliš ovládána zahraničním kapitálem. Je prý třeba vytvořit český kapitál, k tomu však bude muset přiložit ruku stát, například vytvořením soustavy rozvojových bank. Pokud jde o praxi současné vlády, Švihlíková vidí pozitivní náznaky. Obává se ale, že zůstane jen u nich.

Další otázka směřovala na penzijní systém: Švihlíková kvitovala zrušení druhého pilíře – ČSSD to prý ohlašovala a je to pochopitelný krok. Nebyl o to zájem, lidé si uvědomili, že je to riskantní. „Mně sama představa, že peníze jsou u soukromého penzijního fondu bezpečnější než u státu, nepřijde šťastná,“ říká ekonomka.

Další dotaz směřoval na chystanou obchodní dohodu USA a EU, známou pod zkratkou TTIP. „Transatlantická smlouva je jedno z hlavních témat. My se věnujeme spíše margináliím, a mě to překvapuje. Když bude schválena, tak to bude největší hospodářská dohoda světa,“ připomněla ekonomka. V jiných zemích se podle Švihlíkové debata vede a některé věci jsou kritizovány. Zejména fakt, že má dojít ke sladění ekologických a hygienických standardů, které jsou v Evropě výrazně vyšší, a existují obavy, že USA budou tlačit na jejich snížení.

Existují ale i mnohé další obavy. Předvojem smlouvy podle Švihlíkové je severoamerická zóna volného obchodu. A v ní lze najít například doložku, podle které musí Kanada dodávat stanovené množství energetických surovin do USA, i když jich nebude mít dostatek pro sebe. A vůbec prý není vyloučeno, že evropští politici si nechají vnutit podobná nevýhodná ustanovení.

Ve světové ekonomice se podle Ilony Švihlíkové stále častěji setkáváme s tím, že ekonomické nástroje jsou používány pro geopolitické cíle. A to není úplně vhodné.

USA možná na evropské politiky leccos vědí

Pak došlo i na sankce proti Rusku. „Základní otázka je, co od těch sankcí očekáváte. Sankce poškozují ekonomiku, mají i zpětný dopad na toho, kdo je uvalil, ale téměř nikdy nevedou k vyžadovaným politickým změnám,“ zdůraznila historické zkušenosti.

Tvůrci sankcí si prý navíc musí uvědomit, že odolnost Ruska je někde úplně jinde než odolnost západních zemí. „Je otázka, co od toho EU očekávala. Já mám pocit, že EU nehájí své zájmy, ale zájmy někoho jiného,“ poznamenala Švihlíková. Vzápětí upřesnila, že se podle ní jedná o zájmy USA, čímž odbourala moderátora Bohumila Klepetka, který poznamenal, že se jedná o velmi divoké vize, a ptal se po důkazech.

Důvody podle ekonomky mohou být tři. Buď je to hloupost nebo to mají zaplacené a třetí možností podle ekonomky je, že USA používají sledovací systém NSA, takže je možné, že na evropské politiky leccos vědí a drží je v šachu. A touto hypotézou úterní Hyde park skončil.

Co také zaznělo v pořadu od Ilony Švihlíkové:

Pokud chceme světu konkurovat cenou, tak se musíme dívat směrem na Bangladéš, což mi ale nepřijde vhodné.

Volný obchod je nástroj ke zefektivnění ekonomiky. Není to sociální nástroj, nikdy nebyl a nedá se to od něj ani očekávat. Může se stát, že některá neperspektivní odvětví budou prostě smetena.

Zdroje je potřeba zdaňovat tam, kde jsou, ne tam, kde nejsou. Proto je podle mě nezbytné přesunout se ke zdaňování kapitálu a finančních korporací.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Řvouni z neziskovek rozeštvali Evropu. Ustrašené trosky v čele unijních zemí se teď předvádějí bez kalhot. O hysterii v bruselských kuloárech promlouvá Jana Bobošíková

18:05 Řvouni z neziskovek rozeštvali Evropu. Ustrašené trosky v čele unijních zemí se teď předvádějí bez kalhot. O hysterii v bruselských kuloárech promlouvá Jana Bobošíková

ROZHOVOR Bývalá europoslankyně Jana Bobošíková se domnívá, že se EU musí transformovat, přičemž tuto…