Hned v úvodu debatovali o cestě prezidenta Zemana do Moskvy. „V demokratickém státě se podle Rychetského předpokládá, že se spolu představitelé státu domluví v oblasti zahraniční politiky bez toho, aby to nějak podrobněji řešila ústava. Tejc připomněl, že za zahraniční politiku státu odpovídá vláda, je tu však jedno ale. „Považoval bych za ostudu, kdyby se vláda rozhodla, že neproplatí prezidentovu cestu do Moskvy, protože jak znám Miloše Zemana, tak by letěl nějakým normálním letadlem,“ uvedl Tejc. Benda poznamenal, že debatu o cestě prezidenta Zemana do Moskvy otevřela Miroslava Němcová z ODS, která se podivovala tomu, že by prezident mával tankům útočícím na Ukrajinu.
Změna ústavy nezvýší důchody, takže to není priorita vlády, konstatoval Tejc
Posléze následovala debata o české ústavě v obecné rovině. Podle Rychetského je v českém prostředí specifické postavení prezidenta. Je tu ale ještě jedna zvláštnost. „Premiér má u nás extrémně silné pravomoci při sestavování vlády. On rozhoduje o tom, kdo bude členem vlády a kdo bude odvolán,“ poznamenal Rychetský. Tyto dvě zvláštnosti ale Rychetský nepovažuje za chybu. „Naše ústava vytvořila dostatečný právní rámec pro fungování právního státu, je to až překvapivé, když si uvědomíme, jak vznikala,“ pokračoval Rychetský.
V Poslanecké sněmovně se dnes diskutuje o novele ústavy. Podle Tejce naše ústava funguje dobře, ale některé body je třeba doladit. „Ale změny ústavy nepřinesou nová pracovní místa, ani nezvýší důchody, takže to není priorita vlády,“ prohlásil Tejc s dovětkem, že by uvítal úpravu v oblasti vedení České národní banky. Tu by podle zákonodárce ČSSD neměl jmenovat jediný člověk. Pokud by byl Tejc na počátku debat o české ústavě, prý by si dokázal představit poněkud jiné fungování Senátu.
Benda to viděl trochu jinak. „V ústavě není až tak podstatné, co je tam napsáno, ale že je to ústava stabilní, která je minimálně měněna. V tomto směru jsem ke všem úpravám skeptický.“
Rychetský doplnil, že úpravu ústavy je třeba dělat po široké společenské diskusi, ale přibližně jednou za dvacet let je vhodný čas na její revizi. „Soudní moc nemá svou reprezentaci zakotvenou v ústavě,“ prohlásil předseda Ústavního soudu, i to by se mělo změnit. „Výkonná moc by neměla mít vliv na jmenování soudců a jejich povyšování. Ministerstvo spravedlnosti by mělo, obrazně řečeno, řešit jen hadry na podlahu, aby u soudu bylo uklizeno, aby tam fungovaly počítače, ale nic víc. ... Je čas se vůbec zamyslet nad podobou soudnictví u nás,“ řekl jasně Rychetský. Promyšlení takové debaty se ale nestihne za rok.
Pár slov zaznělo i k průjezdu amerického konvoje Českem. Rychetskému to prý vůbec nevadilo, mnohem víc mu vadí stovky kamionů, které dnes a denně potkává na dálnici D1. „Průjezd konvoje vůbec nestojí za diskusi. To, jestli tady přespali nebo ne, neznamená, že šlo o nějaký pobyt vojsk,“ vyjádřil svůj názor Rychetský.
Podle Tejce nebyla porušena ústava, ale příliš se mu nelíbí, když se z toho dělala „show“. „Země s dvojitou zkušeností okupace na to bude vždy citlivá a já bych byl rád, aby tím klíčovým hráčem býval Parlament. Pokud to nepůjde, nechť rozhodne vláda, ale ať je tam prostor pro nějakou záchrannou brzdu,“ přál by si Tejc. Ona záchranná brzda tam ale podle jeho vlastních slov existuje, protože lze urychleně svolávat Sněmovnu v případě potřeby.
„Celá ta diskuse, která tady vznikla, je lehoulince absurdní, když se naskakuje na pana Vyvadila a pár komunistů. Děkuji všem lidem, kteří podpořili průjezd konvoje,“ podotkl k tématu Benda. Tejcovi dal sice zapravdu, že je možné rychle svolávat Sněmovnu, ale v podmínkách hybridní války na to nemusí být čas, pokud jsme součástí sil, které v konfliktu zasahují.
Kajínek by mohl dostat milost
Ve druhé polovině pořadu padlo jméno Jiřího Kajínka. Rychetský připomněl, že z trojice původně obviněných osob byl nakonec odsouzen jen Kajínek. Údajný objednavatel vražd byl ale osvobozen. „Já netvrdím, že Kajínek je nevinen, já jen říkám, že v té kauze pro mě vznikly dosti značné pochybnosti,“ poznamenal předseda Ústavního soudu.
Je pravda, že může být proces obnoven, pokud se objeví nové důkazy, a několik pokusů o obnovu také proběhlo, ale soudy konstatovaly, že nebyly předloženy nové nosné důkazy. Jisté pochybnosti má i Tejc, který připomíná, že nový ministr spravedlnosti či prezident mohou do kauzy zasáhnout aktem milosti. „Je to velké riziko, protože se možná už nikdy nikdo nedozví, jak to skutečně bylo. Druhá věc je, že se omilostněný může nějak chovat, a to je přičteno na vrub tomu, kdo milost udělil,“ uvedl Tejc.
Podle Bendy o vině a trestu rozhoduje soud a v kauze Jiřího Kajínka soudy rozhodovaly několikrát, a to je třeba ctít, zohledňovat u toho veřejné mínění nelze.
Platy soudců
K Ústavnímu soudu doputovala také ústavní stížnost ve věci platů soudců. Rychetský neví, kdy soud rozhodne. Nejprve bude třeba říci, zda stát mohl vůbec stížnost ve věci platů soudců podat. „Než se shromáždí podklady, nebude se dít nic,“ zaznělo z úst předsedy Ústavního soudu.
Podle Tejce se to již podařilo vyřešit změnou zákona úpravou platové základny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
