Telefonát Vladimira V. Putina a Donalda J. Trumpa: Věc má zásadní dozvuky. Západ se otřásá

15.11.2016 9:32

Donald Trump včera poprvé hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. V telefonickém hovoru přislíbil ruskému vůdci zahájení „nové éry konstruktivní spolupráce“. Sblížení vztahů mezi oběma velmocemi však prý nehraje do karet EU ani kancléřce Merkelové.

Telefonát Vladimira V. Putina a Donalda J. Trumpa: Věc má zásadní dozvuky. Západ se otřásá
Foto: Repro foto ČT24
Popisek: Donald J. Trump při prvním projevu po zvolení prezidentem USA

Telefonický rozhovor mezi oběma prezidenty světových velmocí zcela jistě neudělal radost představitelům Evropské unie. „Juncker, Schulz a další politici z Bruselu ani po vyhlášení výsledků voleb nepolevili ve své protitrumpovské rétorice. Ovšem smířlivý tón rozhovoru mezi americkým a ruským prezidentem znamená, že Brusel je z pohledu nové americké administrativy odstaven na vedlejší kolej,“ míní Express.

Podle britského deníku je zřejmé, že ve vztahu mezi Ruskem a Spojenými státy dojde k významnému „tání“. „Putin blahopřál Trumpovi ke zvolení a sdělil mu, že jej respektuje a věří v budoucí úspěšné politické partnerství. Ruský prezident také patrně vyjádřil přání, aby se obě velmoci v budoucnu nevměšovaly do vnitřních záležitostí té druhé. Užší vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem by mohly znamenat pro Evropskou unii problém,“ tvrdí britský deník.

Anketa

Je naše země krásná?

6%
3%
hlasovalo: 5860 lidí

Ostatně případné vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách označil za problém například předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před dvěma měsíci v rozhovoru pro magazín Spiegel konstatoval, že republikánskému kandidátovi chybí znalosti a odpovědnost, které jsou z jeho pohledu potřebné pro úspěšné vykonávání tak vysoké funkce. „Také proto doufám, že nakonec do Bílého domu dokráčí demokratická kandidátka Hillary Clintonová,“ uvedl Schulz.

Své „diplomatické schopnosti“ ukazuje také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který si nebere servítky s Trumpem ani několik dní po vyhlášení výsledků voleb. V páteční debatě se studenty v Lucemburku se nechal slyšet, že Trump představuje hrozbu pro vztahy mezi Evropou a Spojenými státy. Vedle toho se také přezíravě vyjádřil o schopnostech 45. amerického prezidenta, když řekl, že se bude „dva roky učit poznávat svět, který vůbec nezná“.

Vzhledem k dominanci Německa v Evropské unii je však zřejmé, že postoj Bruselu nakonec bude kopírovat vzájemné vztahy mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a Donaldem Trumpem. A jak tvrdí Matthew Karnitschnig z Politico.eu, pragmatická kancléřka dobře ví, že Německo Spojené státy potřebuje. „Navíc Merkelová Trumpa vlastně dobře zná a ví, jak jednat s politiky, kteří ji podceňují. V minulosti přece musela jednat s Putinem, Erdoganem či Berlusconim.“

„Když se ji snažili Putin nebo Berlusconi vyvést z konceptu, zachovala Merkelová vždy absolutní klid a dělala, že se nic nestalo. Otázkou však je, jestli bude taková taktika platit na Trumpa. Německo je příliš závislé na Spojených státech a Merkelová tak nemůže Trumpa zcela ignorovat, jak to často dělá s Putinem. Amerika je pro Německo největším obchodním partnerem a německý průmysl je silně závislý na americké poptávce,“ píše Karnitschnig.

Jak ovšem připomíná zpravodajská agentura Reuters, budování vztahů mezi Trumpem a Merkelovou nebude jednoduché. „Trump v průběhu své kampaně nazýval Clintonovou ‚americkou Merkelovou‘ a rozhodnutí německé kancléřky otevřít hranice uprchlíkům označil za ‚šílené‘,“ píše Reuters a dodává, že Merkelová je pragmatička a od toho se budou také vzájemné vztahy s Trumpem zcela jistě odvíjet.

Na druhou stranu Reuters varuje, že přílišné sbližování mezi Trumpem a Putinem by mohlo znamenat pro Merkelovou problémy. „Za jeden z jejích největších úspěchů v oblasti zahraniční politiky lze považovat sjednocení EU v otázce sankcí vůči Rusku. Pokud Spojené státy nastolí s Ruskem užší vztahy, její politika vůči Putinovi se zhroutí jako domek z karet,“ píše Reuters s tím, že kancléřce uškodí i pravděpodobný konec jednání o dohodě TTIP, kterou prosazovala, ale Trump tuto dohodu nepodporuje.

reklama

autor: Josef Provazník

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …