Tihle možná setnou hlavu Drtinové. Proklepli jsme komisi, která má zkoumat zpravodajství ČT

Osud některých zaměstnanců České televize budou mít v příštích dnech v rukou prorektor Univerzity Karlovy Michal Šobr, předsedkyně Etické komise Syndikátu novinářů Barbora Osvaldová, sociolog Jaromír Volek, zahraniční zpravodajové Rob Cameron z BBC a Dana Schmidt z dánského deníku Politiken. Právě těchto pět zástupců médií, akademické sféry a mediálních odborníků vybral generální ředitel ČT Petr Dvořák do expertní komise, která má posoudit, zda ve veřejnoprávním médiu docházelo k cenzuře, či nikoli.

Vše odstartoval podnět 23 lidí z redakce zpravodajství České televize k Radě ČT. Žádali v něm o posouzení, zda některé zásahy do vysílání ze strany vedení redakce zpravodajství jsou v souladu s povinnostmi televize veřejné služby a zda je v souladu s etikou a principem nezávislosti televize veřejné služby skutečnost, kdy generální ředitel ČT osobně zjišťuje, jaké názory na práci moderátorů zpravodajství mají politici. Se zveřejněním svého jména souhlasili z podepsaných jen moderátorka Daniela Drtinová a člen vedení televizních odborů Adam Komers.

Dvořák je připraven vyhazovat. Kritiky, nebo kritizované

Ať bude závěr expertní komise jakýkoli, budou podle dřívějšího prohlášení generálního ředitele ČT Petra Dvořáka padat hlavy. „Hodlám rozhodnout o zásadních systémových a případně i personálních opatřeních, která zamezí tomu, aby se podobné věci do budoucna stávaly,“ varoval Dvořák ty, kteří mohli zavinit, že vysílání veřejnoprávní televize bylo neobjektivní a nevyvážené. Ale v případě, že se ukáže neoprávněnost kritiky, chce potrestat ty, kteří křivými obviněními poškozují pověst zpravodajství i celé České televize jako instituce.

„Šli jsme do toho i s tímto rizikem. Ale opravdu si nedokážu představit, jak bychom mohli poškodit Českou televizi tím, že se ji snažíme naopak chránit zevnitř a že poukazujeme na některé věci, které jsou podle nás v konfliktu s etickými pravidly i se zákonem. Ať to dopadne jakkoliv, budu si stát za tím, že jediným naším cílem byla ochrana institutu veřejné služby a veřejnost by o tom měla vědět,“ konstatovala moderátorka Daniela Drtinová v rozhovoru pro iHNed.cz.

Druhá strana sporu nemohla složení komise ovlivnit

Zároveň přiznává, že pětice vybraná do expertní skupiny je zárukou odbornosti. „Pokud to mám říct přímo: Ta jména ve mně důvěru budí, ale mechanismus, jakým sestava vznikla, ve mně důvěru nebudí. My jsme vůbec neměli možnost podílet se na výběru, nemohli jsme nominace nijak ovlivnit,“ upozornila Daniela Drtinová s tím, že je ke zvážení navrhnout sestavu jiných pěti jmen, která by vzešla z nominací těch, kdo podepsali onen kritický podnět, a požádat o rozšíření komise na deset jmen.

Zprávu expertní komise obdrží Rada ČT pro své jednání 11. prosince. „Je to pět nezávislých odborníků, kteří jsou podle mě vybráni dobře. Pokud budou mluvit se všemi, kteří k tomu mají co říct, a vyslechnou všechna mínění, tak nemám důvod pochybovat, že je komise skutečně složená z nezávislých lidí. Proto jsem přesvědčen, že zpráva komise bude taková, že se k ní budeme moci relevantně vyjádřit,“ říká pro ParlamentníListy.cz předseda Rady České televize Milan Uhde.

Podle radního se jedná o selhání generálního ředitele

Člen Rady ČT Radek Mezuláník považuje za problém, že generální ředitel Petr Dvořák složení komise nekonzultoval se zástupci těch, co kritický podnět podepsali, jak na minulém zasedání avizoval. „Když to takhle jednostranně oznámil, tak si myslím, že protistrana má právo jmenovat si svoji vlastní komisi, která se k tomu vyjádří. Když někdo z managementu vybírá komisi, tedy když ji vybírá jen jedna strana, tak je vždy problém s její nezávislostí,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Radek Mezuláník.

Nedělá si iluze, že by se kritizované jevy v minulosti v České televizi neděly, ale problém zůstal uvnitř redakce. „Já si myslím, že v tomhle případě se jedná o selhání managementu, tedy generálního ředitele – na další manažery Rada ČT nedohlédne – že dlouhodobě nekonal. V minulosti si to management vždy dokázal vyřešit komunikací uvnitř zpravodajství a nějakým způsobem to zvládl. Teď se to dostalo do fáze, kdy to vyšlo mimo televizi, což také nebylo správné, ale za selháním vidím především management,“ dodává Radek Mezuláník.

V redakci zpravodajství by neměly panovat obavy a strach

V expertní komisi chtěl šéf ČT vidět i bývalého šéfredaktora MfD Roberta Čásenského, mediálního experta Milana Šmída či politologa Jacquesa Rupnika, ti ale odmítli. Milan Šmíd proto, že svůj názor zveřejnil na svém serveru www.louc.cz hned poté, co Rada ČT podnět poprvé projednávala. Uvedl tam, že Rada ČT přistoupila k řešení situace sice uvážlivě, ale poněkud alibisticky, když místo hledání vlastního stanoviska k předloženým dokumentům z obou stran uložila analýzu a šetření generálnímu řediteli, který slíbil nezávislý audit.

Milan Šmíd, jenž byl až do konce roku 2012 členem Kolegia generálního ředitele ČT, tedy poradního orgánu, který pomáhal Petru Dvořákovi s dalším rozvojem televize, považuje za nejpodstatnější výrok předsedy Rady ČT Milana Uhdeho. Podle něj bude důležité nejen objasnit, případně vyvrátit jednotlivé body stížnosti, ale především zlepšit pracovní atmosféru v redakci tak, aby v ní nebyly obavy a strach, aby umožnila svobodnou a tvůrčí výměnu názorů.

Zpochybnit odbornou připravenost komise nikdo nemůže

Za zbytečnou považuje jakoukoli diskusi o složení expertní komise vysokoškolský pedagog a mediální odborník Petr Žantovský. „Jaromír Volek, Michal Šobr a Barbora Osvaldová jsou dlouholetí akademičtí pracovníci, Osvaldová je navíc předsedkyně Etické komise Syndikátu novinářů. Nevidím žádný důvod zpochybňovat jejich odbornou připravenost,“ prohlašuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že by se musel jen usmát, kdyby jejich závěry měli zpochybňovat ať už Daniela Drtinová či Radek Mezuláník.

A především radní je mu evidentně proti srsti. „Ptám se, kde vůbec bere pan Mezuláník tu odvahu vydávat se za mediálního odborníka, vysedávat za veřejné peníze v Radě České televize a ještě být mentorem ´objektivity´ jejího zpravodajství. Jen připomenu, že pan Mezuláník má vystudovanou pedagogiku a teologii, nikoli média. Jeho dizertační práce, kterou obhájil na Prešovské univerzitě – její Řeckokatolické teologické fakultě – nese název Ticho, slovo a světlo jako základní prvky komunikace,“ podotýká Petr Žantovský.

Radní posuzuje objektivitu ČT, ale pustil diplomovou práci Nagyové

Připomíná také, že Radek Mezuláník byl vedoucím diplomové práce Jany (tehdy ještě) Nagyové na Univerzitě J. A. Komenského, která nesla titul Mediální podpora Národního akčního plánu ke sjednocení a transformaci systému péče o ohrožené děti a rodiny. „Práci jsem si s rozkoší prostudoval a zjistil jsem, že navzdory doporučujícímu hodnocení pana Mezuláníka je naprosto nevyhovující a zcela nevhodná k obhájení. Je zbytečné říkat, že ji paní Nagyová bez obtíží obhájila,“ poukazuje na Mezuláníkovo profesní faux pas Petr Žantovský.

Odvolává se přitom na svůj posudek této práce, která vůbec neodpovídala zvolenému tématu a jako taková nemohla vyhovět požadavkům na diplomovou práci. Dlouhé pasáže byly téměř kompletně opsány z oficiálních dokumentů a citace byly de facto zkopírované materiály MPSV, kde Jana Nagyová pracovala jako sekretářka tehdejšího ministra Petra Nečase. „Posudek je z roku 2011, takže nemohu být v podezření, že se vozím na politických ostatcích paní Nečasové v okamžiku, kdy je odvaha v tomto směru už náramně levná,“ podotýká mediální odborník.