„Myslím si, že právní stát v Polsku je ohrožen,“ sdělil Rouček. Přál by si, aby Evropská komise a polská vláda konflikt nehnaly na ostří nože.
„V Evropě je různý vztah mezi mocí soudní a politickými složkami moci. Jsou země jako Německo, kde ústavní soud je velice silnou institucí, je to ten nejsilnější ústavní soud v Evropě. Taky český Ústavní soud je silný, například zrušil jako neústavní ústavní zákon. Mně je tento model sympatický, ale musím uznat, že jsou země jako Francie, kde je silný prezident a ústavní soudnictví je relativně pokorné vůči politické moci. Británie, kde vrcholný soud je v podstatě část Sněmovny lordů. No a v těch středomořských zemích je ústavní moc velice podřízena politické a nikomu to nevadilo. A když to dělá Polsko, opět já meritorně s tím polským směrem k dominanci politických složek moci nad soudní nesouhlasím, ale když to udělá Polsko a je vystavěno takovéto kritice, tak to považuji za pokrytecké a za zástěrku a ten důvod té kritiky je ve skutečnosti jiný,“ rozhovořil se pak Joch.
Domnívá se, že tím důvodem je to, že v Polsku a v Maďarsku je u moci jiná ideologie, jež budí velkou netoleranci u západoevropského establishmentu. To však rozporoval Rouček. „Toto poslední je naprostý nesmysl,“ řekl rázně.
Oba muži se pak vyjádřili i k tomu, zda by Česko mělo podpořit případné odejmutí hlasovacích práv v Unii Polsku. „Nevíme, co bude, nevíme, co Poláci změní, ale pokud by k tomu došlo hypoteticky, tak si myslím, že Česká republika by se neměla stavět na stranu Maďarska, jak to maďarský premiér Orbán říká předem. To by v žádném případě neměla,“ řekl Rouček.
Joch pak měl opačný názor. „Polsko není náš nepřítel. Polsko není nepřítelem ani Evropy. Nepřítelem Evropy je radikální islám, džihádisté, kteří jednají krvavě a otevřeně, a Rusko, které jedná potichu, ve stínu a utajeně. A Polsko je východní baštou Evropy, je regionální mocností, která zadržuje ruský vliv,“ sdělil Joch s tím, že protipolské kroky by byly nejenom neprozíravé a omylem, ale přímo šílenstvím.
„Polsko samozřejmě není nepřítelem Evropy, ale naším nepřítelem není ani Evropská komise. A to je ten problém, že spousta lidí jak v Polsku, tak v Maďarsku i u nás dnes Evropskou unii vidí jako toho nepřítele. A to myslím, že je špatně pro všechny země, nás, Poláky, Maďary, celou Evropu,“ dodal Rouček.
Zda, pokud by Česko podpořilo odejmutí těch hlasovacích práv Polsku, by to rozštíplo Visegrádskou skupinu, se oba muži vyjádřili poměrně jasně. „To by byl spíš konec Evropské unie,“ míní Joch. Kdyby česká reprezentace podle něj obětovala Polsko, tak prý může čekat, že příště budeme obětováni my.
„Já s tím naprosto nesouhlasím, protože my zde máme koneckonců jeden precedent a ten precedent je, když se volil předseda Evropské rady Donald Tusk. Zůstalo osamoceno pouze Polsko. A neznamenalo to ani konec Evropské unie, ani Polska,“ zmínil Rouček. „I Poláci, i Právo a Spravedlnost si setsakramentsky rozmyslí, jestli chtějí odejít z Evropské unie, nebo nechtějí. Hrajou jenom špatnou falešnou politickou hru. Bohužel,“ dodal.
A následovaly dohady. „A my bychom je neměli vytlačovat z Evropské unie,“ sdělil Joch. „My bychom neměli vytlačovat, neměli vytlačovat...“ zareagoval Rouček.
Původní text ZDE
Rouček i Joch se v pořadu vyjádřili i k uprchlickým kvótám. „Kvóty nefungují, nebudou fungovat, ale Evropská komise země posuzuje podle toho, jestli vzaly méně než jedno procento z té kvóty. Naše kvóta je 2691, jedno procento je 27 uprchlíků. My jich tady máme 12. Kdybychom byli schopni vzít čtyři rodiny, čtyři mladé rodiny, každou s dvěmi dětmi, tak jsme tento problém neměli,“ podotkl Rouček a dočkal se souhlasu Jocha.
„Postup Evropské komise je neprozíravý. Nelze znásilnit blok zemí. Evropská integrace byla vždycky založena na kompromisech a dohodách. Já mám takový dojem, že za mandátu této konkrétní komise Evropská unie ztratila jednu důležitou zemi, Británii, a mám-li to trošku říct i s nadsázkou, jako kdyby komise dělala všechno pro to, aby pro Evropskou unii ztratila i další země,“ řekl Joch.
Dr. Libor Rouček
Psali jsme:
autor: vef
