Karel Kryl před půlstoletím napsal Píseň neznámého vojína. Redaktor Lukáš Řezník ji oprášil při příležitosti pietního aktu k 76. výročí atentátu na tehdejšího zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Čin, který v době okupace nacistickým Německem vrátil českému národu hrdost, přišli ke kostelu sv. Cyrila a Metoděje v Praze připomenout kromě válečných veteránů a zástupců armády také někteří vrcholní političtí představitelé. A právě to bylo nejspíše trnem v oku mladému redaktorovi portálu iRozhlas.cz Lukáši Řezníkovi.
Jeho vlastní zaměstnavatel totiž o pietním aktu informoval poměrně obsáhlou reportáží, kterou uvádí titulní fotka, na které jde za dvojicí vojáků se smutečními věnci předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Za ním jde předseda ČSSD Jan Hamáček. Akce se účastnili také lidovec Pavel Bělobrádek, Tomio Okamura z SPD, nebo ministryně obrany Karla Šlechtová z ANO. Redaktor Řezník na Twitteru zveřejnil právě reportáž svého zaměstnavatele s příslušnou fotkou, na které jsou vidět Štěch s Hamáčkem. Vše pak orámoval textem z Krylovy Písně neznámého vojína.
Řezníkův tweet vyvolal celou řadu nesouhlasných, nechápavých i odsuzujících reakcí. To ale nebyl všem bizarnostem konec. Samotný portál iRozhlas.cz poté tweet svého zaměstnance tzv. „retweetoval“, tedy zveřejnil jej na svém twitteru. To se povětšinou dělá ve chvíli, kdy s původním tweetem někdo další souhlasí a chce jeho obsah šířit dál. Toho si všimli i někteří příznivci iRozhlasu.
Fotogalerie: - Boj československých výsadkářů
iRozhlas tweet nestáhl, vydal k němu ale následující vysvětlení. Podle nich jde pouze o prezentaci názoru. Jde o poněkud paradoxní situaci, kdy Rozhlas, hrající tak důležitou roli v květnovém povstání 1945, v dnešní době komentuje vzpomínkový akt takovouto formou.
Toho si všiml i uživatel Hynek Swoboda, který otituloval Řezníka slovy „vůl jak anděl“. Vyjádřil své přesvědčení, že Řezník bude mezi stovkou propuštěných, které hodlá Rozhlas pod vedením generálního ředitele René Zavorala propustit. Swoboda si všímá, že instituce, která v těžkých okamžicích české historie hrála zásadní roli, nyní, v době „pravdy a lásky“, jak Swoboda píše, reaguje na významné dny naší historie výsměchem.
Řezník to od lidí, kteří jeho twitter sledují, „schytal“ takřka unisono. Někteří mladému redaktorovi vyčítali pomýlenost, nebo nepochopení souvislostí, jiní rovnou komentovali trapnost celého počínání, nebo rovnou volali po mírných fyzických trestech.
Celou trapnou záležitost okomentoval i bývalý předseda TOP 09 a současný poslanec Miroslav Kalousek. Ten na svém twitteru nejprve vzpomněl padlé parašutisty. Když si o několik hodin později všiml hloupého Řezníkova tweetu, reagoval i na ten. Podle Kalouska jde o soukromý názor jednoho pubertálního redaktora. Mnohem větší vrásky na čele mu ale dělá právě onen retweet oficiálním účtem Českého rozhlasu jakožto veřejnoprávní instituce. Kalousek mluví o skandálu.
K pietnímu aktu se s notnou dávkou kontroverze vyjádřil také česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, který se dlouhodobě zabývá otázkou vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce.
„Kdo jiný si přál Heydrichovu smrt než E. Beneš? Britové Benešově prozatímní československé vládě v Londýně pravidelně předkládali úspěchy, jichž dosáhla podzemní hnutí v okupovaných zemích, pokládali je za příspěvky ke společnému válečnému úsilí. V jejich pravidelných přehledech akcí se Československo umisťovalo vždy až ke konci každého seznamu. Pro Edvarda Beneše bylo, podle svědectví šéfa vojenské zpravodajské služby Františka Moravce, „trpké, že český lid nedokázal vytvořit silně aktivně bojující podzemní hnutí jako Francouzi, zejména na Francii velmi žárlil“. Beneš tedy navrhl, že se musí udělat něco okázalého, nějaký atentát, který zvrátí onen zapšklý klid ve vlasti. „Klíčovou myšlenkou operace Heydrich bylo vyvolat dojem, že Heydrich byl popraven lidem doma, jenž nemohl déle snášet jeho hrůzovládu,“ píše Krystlík.
„Beneš předem zakalkuloval do svého plánu desetitisíce předpokládaných obětí pozdějších represí, čím více by jich bylo, tím pro jeho plány lépe. Potřeboval mj., aby Britové uznali jeho prozatimní vládu v Londýně za trvalou, jako měly ostatní okupované státy. K tomu se ale britská vláda neměla, argumentovala faktem, že Češi mají jednu svou protektorátní vládu v Praze, Slováci druhou v Bratislavě, takže k čemu by jim byla třetí vláda v Londýně s trvalým statutem,“ ptá se Krystlík.
Celý článek Tomáše Krystlíka ZDE:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
