Je slušné doufat, že Miloš Zeman brzy umře?Anketa
O práci v horní komoře Parlamentu média příliš velký zájem neprojevují. Výjimku tvoří snad jen vleklá absence dnes už bývalého člena Senátu Františka Čuby. Ten v únoru svoji rezignaci na post senátora zdůvodnil tlakem, kterému čelil kvůli rok a půl trvající absenci ze zdravotních důvodů.
Při senátních volbách v obvodu Zlín porazil Čuba na podzim 2014 ve druhém kole tehdejší končící senátorku Alenu Gajdůškovou z ČSSD. Volební účast v obvodě dosáhla 20,48 procenta. Čubu následně nahradil daňový poradce Tomáš Goláň, přičemž účast na volbách byla „tragicky“ nízká.
ParlamentníListy.cz se proto rozhodly zmapovat, jak jsou na tom zástupci Senátu se svou aktivitou. Ta samozřejmě nezahrnuje pouze hlasování, ono klasické zvedání ruky, ale i mnohé další aktivity. Od kooperace se Sněmovnou až po práci v senátních výborech či komisích. Naše redakce se ovšem rozhodla brát v potaz jasně měřitelné parametry. Tím je především parametr účasti a neúčasti při hlasováních.
Ručně jsme tak seskládali všech jednaosmdesát senátorů a k nim jsme postupně přiřadili čísla uvedených hlasování: jednu část tvořil součet „pro“, „proti“ a „zdržel se“. Druhou pak položka „nepřítomen“. Konkrétní příklad namátkou vybraného senátora Zdeňka Papouška (v Senátu za KDU-ČSL od roku 2014). Ten v letech 2016–2018 hlasoval 627krát pro, 54krát proti, 105krát se zdržel, a nepřítomen byl v devadesáti případech hlasování. Senátora Papouška jsme zvolili skutečně namátkou. Z jeho příkladu je ovšem vidno, že se své práci věnuje.
Poté, co jsme dali dohromady veškeré osazenstvo Senátu, jsme jednoduše na první místa postavili ty, kteří absentovali nejvíce, a vedle nich kolegy, kteří jsou na tom opačně. Kdo je tedy tím nejvíce absentujícím zástupcem horní komory Parlamentu?
Miroslav Antl (BEZPP), občanská demokratka Daniela Filipiová a socialista Jan Žaloudík. Jejich absence v součtu překročila hranici 1300 hlasování, což lze považovat za zásadní číslo. Účastni byli 1276krát.
Antl nehlasoval dokonce 516krát v letech 2016–2018, v letech 2014–2016 absentoval 523krát a konečně mezi roky 2012–2014 nebyl přítomen u 464 hlasování. V letech 2010–2012 se číslo jeho absencí zastavilo na číslici 523. Miroslav Antl je v Senátu za „pracovitou“ ČSSD od 2008.
Toto trio, které jsme kvůli jejich neaktivitě oslovili, tak v součtu nejenže polovinu hlasování v uplynulých dvou letech vynechalo, ale i přesto si dohromady odnesli více než pět milionů korun včetně náhrad. Plat senátora je 75.900 korun, náhrady jsou v řádech desítek tisíc. Jak ostatně uvedla MfD před dvěma lety: „Desetitisíce za telefon, bohaté příspěvky na pár minut tramvají do práce a nájmy kanceláří placené vlastní straně. I tak vypadají náhrady pro české senátory... Řadový senátor na náhradách dostává přes sto tisíc ročně, předseda Senátu Milan Štěch téměř čtyři sta tisíc za rok.“
A kdo naopak svou absencí nevynechal téměř žádné hlasování v letech 2016–2018? Michael Canov (SLK), Jaroslav Větrovský (BEZPP) a Petr Holeček (BEZPP). I těm jsme samozřejmě poskytli možnost vyjádřit se. Canov nehlasoval pouze devětkrát (865krát ano), Větrovský 19krát absentoval, 855krát nechyběl, a konečně Petr Holeček nezvedl ruku 40krát, zatímco svůj hlas vyjádřil 834krát.
Do tabulky jsme zařadili, ale výsledek nehodnotili u Tomáše Goláně, jelikož není aktivní ještě ani jeden rok. Goláň ovšem nikterak nevyčnívá, ba naopak. Chyběl 23krát, hlasoval 49krát.
Reakce senátorů, kteří nechyběli:
Jaroslav Větrovský (19 absencí): To, že mohu pracovat jako senátor, pro mne představuje obrovskou čest a také zodpovědnost ke všem lidem ve volebním obvodu. Svou činnost tedy beru velmi vážně, snažím se na jednání velmi pečlivě připravovat a aktivní účast na jednáních pokládám za moji povinnost.
Petr Holeček (40 absencí): V Senátu jsem rád, práce mne baví, jsem zdráv, a proto nemám důvod ze schůzí odcházet, či na nich chybět. Proč mají někteří mí kolegové docházku horší, je otázkou spíše pro ně.
Reakce senátorů, kteří chyběli:
Miroslav Antl (BEZPP) a občanská demokratka Daniela Filipiová během středy a čtvrtka nebyli schopni odpovědět.
Čelem se našim dotazům naopak postavil senátor Jan Žaloudík (398 absencí):
Kdyby práce v Senátu a při plenárních zasedáních Senátu spočívala jen v sezení a hlasování, mohl by být možná Senát obsazen jinak, jinými nebo vypuštěn, jak mnozí občasně navrhují. Totéž platí pro ostatní zastupitelské sbory. Je třeba se podívat, o jaká hlasování šlo – ryze technická, formální či zásadní obsahem, nové zákony, technické novely, ratifikace eurosměrnic, s všeobecným konsensem z výborů nebo primárně kontroverzní atd. Mám zcela čisté svědomí, že u ničeho kde jsem mohl v hlasování přispět odborností nebo jen počtem jsem zbytečně nechyběl. Vystupuji v rozpravě, když se cítím kvalifikován a mohu něco pozitivně ovlivnit. Nepatřím k univerzálním diskutérům k čemukoli. Totéž platí pro hlasování. Volbou člověk získává důvěru, nikoli univerzální odbornou kvalifikaci. V úvahu je třeba vzít, že většina zákonných norem se připravují předem, ve výborech i mimo ně, třeba také v podáních k Ústavnímu soudu (viz zákon o zdravotnických prostředcích, zákony o vzdělávání zdravotníků apod., sociální normy). Často je zcela jasné, kdy přichází v úvahu jen jedno řešení či konsensus. Velmi si hlídám, abych byl u toho, co je potřebné, kde mám potřebnou znalost a mohu být prospěšný.
Konstatuji, že už 40 let pracuji výhradně ve státním a veřejném sektoru s měřitelnými výsledky, takže jsem se naučil vnímat priority i nutnost efektivity využívání pracovní i mimopracovní doby. Doporučuji při mediální kontrole aktivit senátorů aspoň strukturovat typ hlasování na procedurální, formální či předem jasná, a na nová a podstatná, která řeší změny či alternativy. Lze jistě „vysedět důlek“ i bez širší aktivity a orientace v tématech a názorech veřejnosti, ale není jasné, komu to prospěje. Asi tabulkám. Dosáhneme-li 100 procent, mohou být kontrolující spokojeni, ale patrně ztratí práce v Senátu pro občany smysl. Ostatně to platí i pro řadu jiných jednání ve veřejném sektoru.
Senátor slibuje, že bude svůj mandát naplňovat v zájmu občanů a vlasti a v souladu se svým svědomím. Tedy tak činím.
Prof.MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: B. Richterová a T. A. Nový
