Informace o údajném zřizování těchto táborů se v ruských státních médiích objevovaly již dříve. V těchto táborech měli být dle ruské propagandy odděleni separatisté, kteří budou zastřeleni, od těch, kteří budou „pouze“ vyloučeni z veřejného života. Podobný mýtus se poprvé objevil ještě před majdanskou revolucí a byl mnohokrát vyvrácen. Přesto si státní ruská média trvají na svém. Podobné je to s informací, podle které ukrajinští fašisté v Kyjevě brutálně zbili ruského veterána z druhé světové války. Ukazuje se ovšem, že k ničemu takovému v hlavním městě Ukrajiny nedošlo. K podobnému incidentu totiž došlo v ruském Nižním Novgorodu.
Ruská státní média informovala sice přesně, ale způsobem, který podrývá jejich vlastní tvrzení, o tom, že Lidové shromáždění Doněcké lidové republiky schválilo zákon řešící prevenci před teroristickými útoky. Pro přijetí zákona hlasovalo všech 74 zákonodárců, kteří odkazovali na podobné zákony v Rusku, Sýrii, Angole a Venezuele. Dalším výmyslem ruských médií je tvrzení o ukrajinských fotbalových fandech, kteří měli zničit Olympijský stadion v Kyjevě. Podobný stadion však ve městě neexistuje a fotbaloví příznivci Dněpru šli pouze vyjádřit svou nespokojenost s porážkou na hřišti Dynama Kyjev.
Stejně zkresleně informovala ruská média o případu nezávislého novináře Dmitrije Ljašenka. Oblíbený televizní kanál ruského prezidenta Vladimira Putina Lifenews informoval o tom, že se Ljašenko vypravil do Lvova, aby vzdal hold veteránům z druhé světové války. Na klopu si ovšem připnul svatojiřskou stuhu, která byla jedním z hlavních symbolů Rudé armády. Ljašenko byl následně napaden a skončil s mnohačetnými zraněními v nemocnici. Zpráva je sice sama o sobě pravdivá, ale Ljašenkův čin byl od začátku míněn jako provokace než jako uctění válečných veteránů, to je přece naprosto jasné.
Jiný ukrajinský komentátor Jevgenij Kuzmenko konstatuje, že ne všechny informace publikované na internetových serverech je možné považovat za žurnalistiku. „Velká část z toho je čistá propaganda, na jejíž tvorbě se podílí ruské zpravodajské služby a najatí hackeři. Situace je dle mého vážná, protože pro mnoho čtenářů je často velmi složité rozpoznat, co je pravda a co výmysl,“ tvrdí Kuzmenko. Dle jeho názoru přesto existuje způsob, jak se dobrat pravdy. „V prvé řadě je nutné nespoléhat se na jediný zdroj informací. Každý čtenář by měl danou zprávu porovnat na několika na sobě nezávislých médiích. A co je vůbec nejdůležitější, čtenář by měl předpokládat, že ani ta zdánlivě nejdůvěryhodnější webová stránka nemusí vždy psát jen pravdu,“ doporučuje Kuzmenko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
