To jsou věci. Mezi Ukrajinou a Evropou to začíná skřípat, píše Wall Street Journal

25. 4. 2015 16:29

Dle webu magazínu Wall Street Journal poletí v pondělí vysocí představitelé Evropské unie do ukrajinského Kyjeva, kde budou jednat o zatím nespecifikovaných tématech, dle WSJ by se mělo jednat hlavně o klesající důvěře Kyjeva ve své západní sousedy. Plánovaný pondělní summit má být prvním formálním jednáním po eskalování krize z minulého jara.

To jsou věci. Mezi Ukrajinou a Evropou to začíná skřípat, píše Wall Street Journal
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Ukrajina

Podle Wall Street Journal se vztahy mezi Ukrajinou a Evropskou unií po eskalaci krize výrazně prohloubily, jelikož Evropská unie a Ukrajina mají prý stejný názor na tuto krizi, a to takový, že ruská agrese je strůjcem tohoto konfliktu.

Evropská unie se prý obává prohlubování ukrajinské ekonomické krize, jelikož Ukrajina prý doposud nenaplnila své politické a ekonomické závazky, které slíbila. Dá se tedy očekávat, že se ekonomická krize bude prohlubovat, podle WSJ se nedá vyloučit ani eskalování nového napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. Profesor a odborník na mezinárodní vztahy Ulrich Speck podle WSJ prohlásil, že v současné době můžeme jen čekat, zda Ukrajina bude brát její sliby o reformách vážně a rozhodne se být skutečným partnerem.

Celý text zde

Z druhé strany ukrajinští vysocí představitelé mají prý obavy, zda Evropská unie setrvá v podpoře Kyjeva. Podle WSJ hlavně z důvodu selhání plánovaného bezvízového režimu pro Ukrajinu a také obav, zda Evropská unie prodlouží sankce vůči Rusku. Kyjev se také obává, jak bude v budoucnu pokračovat jednání o bilaterální obchodní dohodě s Evropskou unií.

Podle WSJ mezi vysokými úředníky Evropské unie, kteří zamíří do Kyjeva, budou předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk a vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová. WDJ míní, že to bude příležitost pro Evropskou unii, jak opět navrátit dobré světlo Evropské unii v Kyjevě, jelikož novou Minskou mírovou dohodu vyjednali představitelé Francie, Německa a Ruska, nikoliv vysocí představitelé Evropské unie.

Podle WSJ prezident Ukrajiny Petro Porošenko navštívil ve středu Paříž a hovořil s tamním předsedou senátu. Porošenko prý tlačil na zavedení bezvízového režimu pro Ukrajinu, a to již od roku 2016. Dále ukrajinský prezident požadoval otevření otázky členství Ukrajiny v Evropské unii a urychlení ratifikace asociační dohody o přidružení s EU, která byla podepsána v roce 2014. Porošenko také prý žádal, aby byla na Ukrajině formována mírová mise Evropské unie, která by byla nad rámec současné mise OBSE.

Wall Street Journal však míní, že tak rychlý postup se nedá očekávat. Vysocí představitelé Evropské unie žádost na zavedení bezvízového režimu s Ukrajinou, která by měla nabýt platnosti od začátku roku 2016, odmítli s tím, že Ukrajina není stále schopna kontrolovat své východní hranice s Ruskem. Požadovanou mírovou misi EU Petrem Porošenkem také odmítli, jelikož se obávají případného útoku ze strany proruských separatistů, či dokonce ruských sil. Podle WSJ je většina států Evropské unie stále proti jakékoliv eventualitě umožnit členství Ukrajině v EU. Zatím prý jen polovina členských států ratifikovala bilaterální obchodní dohodu s Ukrajinou.

Představitelé Evropské unie prý pochválili Ukrajinu, že udělala několik pokroků v boji proti korupci a vytvoření příjemnějšího prostředí pro podnikání, ovšem jsou nuceni ji přesto kritizovat, jelikož v celkovém pohledu z hlediska požadovaných reforem udělala málo. Dá se tak předpokládat, že Ukrajinu podle WSJ další ekonomická krize nemine. Evropská unie prý již Ukrajině poskytla více než tři miliardy euro.

Generální tajemník Rady Evropy Thornbjorn Jagland je prý znepokojen ukrajinskou vládou, jelikož stále neuskutečňuje požadovanou decentralizaci moci, kterou jí doporučuje Rada Evropy. Petro Porošenko prý sice odmítl Ruskem požadovanou federalizaci Ukrajiny, ale přislíbil svou vlastní formu autonomie, kterou by poskytl východní Ukrajině. Zatím se podle Jaglanda nic neděje, a tudíž se obává, jak celá situace bude pokračovat, jelikož decentralizace byla klíčovým požadavkem v Minské dohodě číslo dvě.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: ste

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Všem bylo trapně, jen Pajerová se dobře bavila. A s tou „pí*ou zas*anou“ to bylo zcela jinak, než šířila. Svědek promlouvá o skandálu ve studiu Českého rozhlasu

18:36 Všem bylo trapně, jen Pajerová se dobře bavila. A s tou „pí*ou zas*anou“ to bylo zcela jinak, než šířila. Svědek promlouvá o skandálu ve studiu Českého rozhlasu

O minulém víkendu se začala po webech šířit informace, že redaktor Lidových novin Jan Macháček vypěn…