To kdyby viděl Václav Havel! To by pro něj bylo zlé...

13. 9. 2017 9:12

Letošní sezona vyhlašování Nobelových cen může začít velkým trapasem Nobelova výboru. Ten totiž uvažuje o tom, že odebere cenu, kterou sám udělil barmské političce Aun Schan Su Ťij. Někdejší barmská disidentka se totiž během let od udělení ceny dostala k moci a v této pozici nyní podle některých kryje násilí na muslimské menšině, které někteří označují za genocidu.

To kdyby viděl Václav Havel! To by pro něj bylo zlé...
Foto: Archiv
Popisek: Nobelova cena

V roce 1991 dostala disidentka, tehdy žijící za barmské junty v domácím vězení, Nobelovu cenu míru. Jako zdůvodnění bylo uvedeno, že ji dostala „za svůj neozbrojený boj za demokracii a lidská práva“.

V listopadu 2015 ovšem její strana vyhrála ve volbách a Su Ťij se dostala k moci. Nemohla se stát prezidentkou, protože má vedle barmského i cizí občanství (po svém zemřelém manželovi) a ústava nepřipouští, aby prezident měl cizí občanství. Stala se poslankyní a později po sestavení vlády obsadila hned několik ministerstev v čele s resortem zahraničí. Později prezident zřídil funkci „státního poradce“, de facto předsedy vlády (které podobně jako v USA formálně předsedá prezident; pozn. PL), do které byla okamžitě jmenována právě Su Ťij, která se tak stala jednoznačně nejvlivnější postavou barmské politiky.

A to se nyní obrátilo proti ní. U hranic dominantně buddhistické Barmy s muslimským Bangladéšem se rozpoutal konflikt mezi místní většinou Rakhinů a muslimskou menšinou Rohingů. Již v minulém roce měli někteří laureáti Nobelovy ceny za mír varovat v otevřeném dopise před „etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti“ páchanými na rohingských muslimech.

Anketa

Podporujete Babišovu myšlenku, aby do Česka přišlo na práci víc Ukrajinců?

18%
82%
hlasovalo: 5211 lidí

V únoru se vyjádřila oficiální zprávou OSN, která napsala, že zločiny na menšině jsou rozšířené, systematické a „velmi pravděpodobně“ dosahují intenzity zločinů proti lidskosti.

Krize ještě více eskalovala na konci srpna, když po útoku Rohingů na policejní stanice a další veřejné instituce zahynulo několik desítek lidí. Odveta Rakhinů měla podle některých odhadů vyhnat přes hranici do Bangladéše tři sta tisíc lidí, většinou Rohingů.

Rada OSN pro uprchlíky se postavila jednoznačně na stranu rohingských muslimů. Její předseda Zeid Ra’ad Al Hussein hovoří o „etnické čistce jako z učebnice“.

CELÉ STANOVISKO ZDE

Světová média se přidávají v dramatickém líčení údělu muslimských vysídlenců. Televize a zpravodajské weby přinášejí záběry z barmsko-bangladéšské hranice.

Česky se k tématu vyjádřil například Daniel Veselý na webu Britské listy: „Barmská vláda Rohingyům celá desetiletí upírá státní příslušnost, což provází řada restrikcí a tvrdých opatření, kupříkladu nucené práce, konfiskace orné půdy, omezení svobody pohybu či perzekuce ve vzdělávání. Rangún lapil Rohingye do pasti extrémní chudoby, beznaděje a represe již před řadou let a útlak vyhnal statisíce lidí z domovů.“

Nyní na internetu vznikla petice, vyzývající Nobelův výbor, aby barmské političce prestižní ocenění odebral. Stalo by se tak vůbec poprvé za téměř 120 let historie ceny.

Důvodem, proč by laureátka měla o cenu přijít, je podle petentů fakt, že na události reaguje „podle příručky Donalda Trumpa o popírání a odklonu“. Je jí vyčítáno, že zpochybnila svědectví muslimských žen o jejich znásilňování, a dokonce neváhala mluvit o „vymyšlených znásilněních“ (v originále „fake rape“; pozn. PL). Dokonce prý měla tu drzost toto spojení dát na oficiálním webu barmské vlády do titulku. Tiskový mluvčí ministerstva zahraničí, které Su Ťij řídí, měl odmítnout „nepřiměřené, vyfabulované příběhy“ a sama státní poradkyně měla v rozhovoru s místním arcibiskupem uvést, že problém Rohingů je mezinárodním společenstvím zveličován.

„Aun Schan Su Ťij je popíračkou genocidy, etnických čistek a masového znásilňování,“ kategoricky konstatuje text petice, adresované norskému Nobelovu výboru.

TEXT PETICE ZDE

Předseda výboru Olav Njolstad však rozhořčeným petentům vzkázal, že odebrat Nobelovu cenu není podle jejího statutu možné. „Ani závěť Alfreda Nobela, ani stanovy Nobelovy nadace neumožňují, aby Nobelova cena – ať už za fyziku, chemii, medicínu, literaturu nebo mír – byla odebrána,“ vysvětluje Nor.

Na Nobelově seznamu bojovníků za mír, ze kterého by Su Ťij jako popíračka genocidy a uživatelka Trumpovy příručky měla být podle petentů vyškrtnuta, se kromě ní nachází množství disidentů, několik amerických prezidentů (z posledních patnácti let James Carter, Barack Obama a Clintonův viceprezident Al Gore), ale také palestinský vůdce Jásir Arafat. Z českých politiků se dlouhá léta mluvilo o udělení ceny exprezidentu Václavu Havlovi. V roce 1989 už se na její převzetí připravoval, dokonce dopředu nahrál děkovný rozhovor, který ale nakonec nedošel využití.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: jav

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO České televizi neposkytnu rozhovor. A dejte si ten mikrofon dál, poslala ředitelka Kohoutová do háje redaktorku ČT

12:02 VIDEO České televizi neposkytnu rozhovor. A dejte si ten mikrofon dál, poslala ředitelka Kohoutová do háje redaktorku ČT

Soud dnes zamítl odvolání somálské dívky, která se žalobou domáhala po střední zdravotnické škole om…