Jak se již stalo každoroční zvyklostí, prezident republiky Miloš Zeman dnes dorazil do Poslanecké sněmovny podpořit vládní návrh státního rozpočtu. Nejdůležitější zákon roku v letošním roce díky pandemii a uzavření ekonomiky vznikal ještě komplikovaněji než obvykle. Vláda navíc nemá zajištěnou ve sněmovně podporu, námitky vyjadřuje i KSČM, která jinak vládu podporuje.
Přesně v 10:30 vstoupil za zvuků fanfár ze Smetanovy Libuše pravým vchodem do jednacího sálu prezident Miloš Zeman, který se i letos rozhodl vládní návrh rozpočtu podpořit. Prezident se v minulých dnech scházel s premiérem i s ministryní financí Alenou Schillerovou a byl informován o vzniku rozpočtu.
V úvodu projevu se omluvil, že projev pronáší v sedě kvůli intenzivní bolesti nohou, ale jak připomněl, nohama se politika nedělá a věří, že hloubku jeho myšlenek to neovlivní. Pak připomněl, že v roce 1990 byl prvním porevolučním předsedou rozpočtového výboru parlamentu, takže o sobě snad může říci, že se v rozpočtu trochu vyzná.
Na rozdíl od minulých let se letos musel zmínit o kontextu státního rozpočtu. Zatímco v minulých letech jsme žili v „krásných letech“, letos vzniká rozpočet v podmínkách pandemie. Prezident připomněl, že za den už máme 300 mrtvých, což je strašlivé číslo.
„V první vlně jsme dosáhli v boji s pandemií úspěchu, který byl ale vykoupen,“ bilancoval prezident. Byl vykoupen uzavřením ekonomiky, historicky zcela mimořádnou událostí.
A mimořádné události nám ukazují nové pohledy na věc. „Museli jsme se vzdát některých stereotypů našeho myšlení,“ povšimla si hlava státu. A jedním z těchto stereotypů bylo nadřazování hospodářského růstu a ekonomických čísel nad vše ostatní.
„V první vlně byly zasaženy především příjmové struktury rozpočtu, v druhé potom byly zasaženy výdaje,“ bilancoval rozpočtové turbulence letošního roku. Výsledkem je v obou případech prohloubení státního dluhu, které ale bylo neodvratné.
Ing. Miloš Zeman
„Zadlužená ekonomika byla považována za něco odpudivého. Ale najednou se ukázalo, že musíme vést válku na více frontách,“ pokračoval dále ve výčtu letošních objevů. Jednak jsme museli bojovat s pandemií, a jednak řešit ekonomické důsledky.
„Lidé byli vychováni v určitém stereotypu. Já jsem třeba byl vychován v rašínovském stereotypu šetření,“ vzpomínal prezident. Tento stereotyp ilustroval historkou o oblíbené hlášce prvorepublikového ministra financí, kterou vyhazoval všechny žadatele o subvenci, a která zněla „Nic vám nedám“.
A sto let byli naši ekonomové vychováváni v tomto „rašínovském“ duchu. „I já jsem byl vychován v zásadě, že dluhy ujídají z mísy. I já jsem teď trošku vykolejený, když musím schvalovat výrazný deficit. I když bych si přál, aby se při tom moc neplýtvalo,“ dodal prezident.
Kolegyně a kolegové, neznám hloupější diskusi...
Načež prezident přešel k oběma stranám rozpočtu a začal od té výdajové.
Letos jsme se seznámili s novým fenoménem - s výdaji zachraňujícími ekonomiku. Tyto výdaje jsou nadstandardní a nikdo s nimi nemohl dopředu počítat. Prezident Zeman se přimluvil k tomu, aby tyto mimořádné výdaje byly důsledně jednorázové a časově omezené. „Právě proto jsem podpořil třeba 5 000 korun důchodcům, ale s tím, že příští rok už bude jen normální valorizace,“ vysvětloval. Stejně tak podpořil jednorázovou Pětadvacítku pro živnostníky.
„Pak zde máme zapeklitý problém, a to je zrušení superhrubé mzdy. Kolegyně a kolegové, neznám hloupější diskusi,“ podivil se Zeman.
Nejde podle prezidenta o nic jiného, než o způsob výpočtu. „Nechápu, jak je možné, aby se kvůli této technikálii zde rozpoutávala taková diskuse,“ pokračoval. Podstatou daní podle prezidenta není tato technikálie, ale výše daňové sazby. Reálně tedy v této debatě jde o snížení daňové zátěže, a tak by se to také mělo vnímat.
Pokud bude daň z příjmu 15 procent, bude to podle prezidenta stát ekonomiku asi 90 miliard. „Vidím zde rozumný kompromis, že by toto snížení daně z příjmu bylo časově omezeno dvěma roky,“ doporučil prezident v souladu s představou premiéra Andreje Babiše.
Prezident republiky na jednání @snemovna ve středu 11. listopadu osobně podpoří návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021. Podporuje také návrh @AndrejBabis na zavedení sazby daně z příjmů fyzických osob 15 % a 23% z hrubé mzdy, což sníží daně více než 4 milionům zaměstnanců. https://t.co/DjF5kDnZcB
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) November 5, 2020
Pak se přimluvil za nový program podpory ekonomiky, takzvaný Covid III.
Dva hamburgery
Prezident také připomněl, že vždy bojoval proti tomu, aby rozpočtové výdaje směřovaly do spotřeby, místo aby byly investovány do budoucnosti. Došlo přitom i na jeho oblíbený bonmot, že investice jsou důležité, ale bohužel nemají volební právo.
„Když sníte dva hamburgery místo jednoho, vzroste HDP. Ale to je asi tak všechno, kromě toho, že vám vzroste obezita. Ekonomiku to nijak nezachrání,“ upozornil Miloš Zeman.
Lidé, kteří si myslí, že investice do spotřeby nakopnou ekonomiku, se podle něj mýlí. Především proto, že nerozumí chování lidí. Lidé si podle prezidenta v krizové situaci dělají raději úspory, než aby utráceli, takže podpora ekonomice není veškerá žádná.
„Kdybych se měl věnovat všem šíleným nápadům, které směřovaly k využití astronomického deficitu pro hrozivé účely, byli bychom tu do večera,“ dodal rozšafně prezident.
Někteří tito dobráci se podle něj podobají lidem, navrtávajícím díry do dna záchranných člunů.
Přesto si neodpustil jeden konkrétní příklad, a to nejnovější požadavek odborů, aby se nepracovalo v pátek 13. 11. a v pondělí 16. 11. a tím vzniklo se státním svátkem 17. 11. pět dní volna, kdy by se zabránilo šíření koronaviru na pracovištích.
„Mám odbory rád, a vážím si jich. Ale i oni musí vědět, že to znamená ztrátu 24 miliard korun jen za ty dva dny. Dvacet čtyři miliard,“ opakoval rozhněvaně prezident.
Měli bychom podle něj také odbourávat dotace firmám a nahrazovat je úvěry, které podnikatelé musí splácet a tak je to motivuje k aktivitě.
Nešťastník Špidla a jeho zdroje
„Na rozdíl od nešťastníka Špidly bych vám chtěl sdělit, že zdroje nejsou,“ připomněl Miloš Zeman slavná slova bývalého premiéra. „A když si půjčíme, budeme to muset splatit. A je celkem jedno, zda to bude tato nebo příští vláda,“ navázal.
Rozčílil jej například návrh na zvýšení daňové slevy na poplatníka. „Nechci slevu zadarmo je sice hezké, ale znamená to opět výpadek rozpočtových příjmů,“ upozornil.
Peníze jsou podle Miloše Zemana krví ekonomiky. A peníze můžeme do ekonomiky dostat. Jako další nápad zmínil rušení nejrůznějších daňových výjimek. „Spočítali jsme s paní Schillerovou, že zrušení daňových výjimek by přineslo do ekonomiky 380 miliard korun,“ připomněl své setkání s ministryní financí.
„Užitkem pohromy, kterou je bezesporu pandemie, je to, že bychom mohli najít odvahu ke krokům, ke kterým bychom v konjunkturálních časech nenašli odvahu, chuť a možná ani potřebu,“ vyzval pak prezident poslance.
A právě rušení daňových výjimek by podle něj mělo být tímto užitkem pohromy. Vládnímu hnutí ANO k tomu připomněl, že právě rušení daňových výjimek má i ve svém volebním programu.
„Kdo neplatí daně, za toho ty daně musí zaplatit někdo jiný. Daně by měli platit všichni, a žádné extrabuřty,“ pokračoval káravě prezident.
A pokračoval vysvětlením, proč bychom se neměli bát do daňových výjimek říznout: „Za každou výjimkou je nějaká lobbistická, nechci říct mafiánská skupina“.
Na dnešním jednání sněmovny navrhnu vrátit návrh státního rozpočtu k přepracování. Jsem přesvědčen, že 30 denní rozpočtové provizorium je mnohem menší problém, než rozpočet, který je zcela mimo ekonomickou realitu. Vláda to však vidí jinak.
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) November 11, 2020
Musíme se podle prezidenta zkrátka smířit s tím, že ti, kteří doposud měli extrabuřty, je mít nebudou. A věří, že až se s poslanci za rok zase sejde k debatě o státním rozpočtu, budou moci konstatovat, že se ušetřilo 250 miliard rušením daňových výjimek. To by znamenalo, že by se schodek rozpočtu snížil na celkem přijatelných 100 miliard
„A pokud by na mě byl spáchán atentát, tak ať ten prapor rušení daňových výjimek za mě zvedne někdo jiný,“ rozloučila se hlava státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
