Moderátorka Daniela Brůnová pořad vykreslila v superlativech, protože je prý „naprosto a zbrusu nový“. Bude prý o žhavých aktualitách našeho života, ale také o třiceti letech naší svobody. A pak už dostal slovo „velmi exkluzivní host“, totiž kazatel od svatého Salvátora, Tomáš Halík, který nezaměnitelným způsobem reprezentuje obojí.
Právě na balustrádě kostela svatého Salvátora se rozhovor odehrával. A protože jej TV Noe natáčela v dešti, byli oba diskutující pod deštníkem. To však Halíkovi nebránilo se občas pořádně rozpálit.
„Obdivuji vás. Je vidět, že už třicet let máte mladou duši,“ naznačila moderátorka, jak bude rozhovor veden. Halík se pochlubil, že jeho farnost je jednou z nejživějších, nejen v kontextu ČR. Turisté mu prý říkají, že takový kostel dnes není ani v Římě nebo Paříži.
On sám vnímá Salvátora jako „školu vnímání křesťantví“, která se stala jednou z nejvýraznějších tváří současného českého křesťanství. Je navíc v živém kontaktu se současnou kulturou.
Halík chce, aby se „salvátorská škola křesťanství osvědčovala ve společnosti“. Tedy aby se jeho mladí farníci vyjadřovali k veřejnému dění a účastnili se ho.
Mladí lidé se od něj učí, a on se prý naopak učí od mladých. „Cestou církve je cesta doprovázení, ne vystupovat jako majitelé pravd,“ myslí si.
Církev podle něj má naslouchat intuici a potřebám mladých. Doporučuje to prý i papež František.
Lidé, kteří chodí k němu do Salvátora, podle Halíka mají vyspělejší etickou senzitivitu.
A on je na dnešní mládež hrdý, protože má zájem o věci veřejné. „To jsou lidé, kteří mají svou vlastní etiku,“ všiml si.
Dnes podle něj mladí citlivě vnímají otázky životního prostředí nebo férovost ve veřejném životě. „To jsou věci, které jim leží na srdci.“
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Moderátorka bez objasnění souvislosti spojila férovost ve veřejném životě s „vývojem kauzy premiéra Babiše“ a ptala se Halíka, zda po třiceti letech můžeme věřit spravedlnosti a demokracii. „To, čeho jste se dotkla, je věc velmi podstatná,“ pochválil profesor z pod deštníku dotaz. Důležitým tématem podle něj je „právní dimenze demokracie“.
Demokracii totiž prý hrozí, že se stane „diktátem většiny“. Halík prý rád provokuje větou, že „většina se většinou mýlí“. Všechny zásadní myšlenky podle něj původně zastávala menšina a většina se jí za to smála nebo ji napadala. A aby to většina přijala, tak myšlenky musely být zvulgarizované, jak Halík zalitoval.
„Demokracie počítá s názorem většiny, ale musí ho korigovat,“ zdvihl masarykovsky palec. A koriguje ji jednak dodržováním práv menšin a jednak kulturou práva. „Bez práva není svobodného a spravedlivého státu,“ varoval.
A v právu podle něj máme deficit. „Už na počátku osmdesátých let jsme slyšeli Václava Klause, že ti právníci nás jenom zdržují, že je třeba nechat průchod ekonomickým procesům. A ta právní kultura se skutečně zanedbala,“ zalitoval kazatel.
Projevilo se to podle něj tím, že lidé přestali právo vyžadovat. „A to zanedbání té právní kultury dnes vyvolává nespokojenost i v té kauze našeho nešťastného pana premiéra,“ dokončil oblouk.
Mladá generace už podle něj neřeší komunismus, ten je pro ni historií. A generace, která jej zažila, už pomalu odchází.
„A vy jste hovořil také o menšinách,“ přihrávala moderátorka. „Já jsem od vás četla strašně zajímavý článek v Deníku N, a taky teď na serveru Aktuálně. Jednalo se o reakci na pochod menšin Prague Pride. Ty reakce ze strany některých představitelů církve byly velmi odmítavé…
Na nedokončenou otázku Halík rázně vypálil: Já jsem v podstatě velmi konzervativní člověk, byť dostávám opačné nálepky.
Menšinám by podle něj mělo stačit registrované partnerství.
Pak začal vyprávět, jak měl vůči gayům hodně předsudků, ale postupně prozříval a předsudky k sexuálním minoritám ztrácel. „Když ve zpovědnici slyším příběhy, jak tito lidé byli pro svou orientaci vyštváni ze svých zbožných rodin, někteří se pokusili o sebevraždu, tak bych na tom nechtěl mít spoluvinu,“ vysvětloval. I oficiální církevní učení podle něj říká, že vůči sexuálním minoritám máme projevovat empatii a pochopení.
Hříchem podle něj je to, pokud někdo „je schopen heterosexuálního vztahu a tou homosexualitou si jen zpestřuje jídelníček“. To odmítl s odkazem na texty svatého Pavla.
Lidé, kteří si tuto orientaci nevybrali, podle něj mají právo na intimitu a lidskou blízkost. Halík drží stanovisko papeže Františka, „neměňme učení, měňme praxi“.
Polemika, do které se Halík dostal s kardinálem Dukou, podle něj nebyla o věci menšinových sňatků. Halíkovi vadilo, že kardinál podpořil krakovského arcibiskupa, který přirovnal pochod homosexuálů k moru a komunistickému teroru. „Tak to je skutečně něco nepřiměřeného,“ myslí si. Církevní pastýři by podle Halíka měli místo takto ostrých výroků „ty věci promeditovat“.
Podobné je to prý se strašením Istanbulskou smlouvou, že liberálové budou odebírat děti a nahánět křesťany do koncentračních táborů. Halík se obává, že takové názory církev kompromitují. „Já potom hovořím s kolegy na univerzitě a se studenty a oni se mě ptají, zda skutečně církev reaguje takto,“ vysvětloval svůj postoj. Tito lidé podle něj stojí spíše o „laskavý, moudrý a vyvážený hlas“.
Takže Halík cítí mravní povinnost ukázat akademické obci, že tato rétorika není jediným hlasem církve. „Mně není příjemné dostávat se do konfliktů s představiteli církve. Ale já musím naslouchat svému svědomí. Já mám odpovědnost jako pastýř. Takže jsem rád, že jsem se takto vyjádřil, protože pak dostávám značné množství ohlasů,“ pochlubil se. Mnoho lidí mu prý píše, že už církev chtělo opustit, ale když slyší jeho názory, tak si to zase rozmyslí.
Pak moderátorku zajímalo, zda se otázkám menšin nedává zase až příliš velký důraz a nejsou zanedbávána témata většiny, klasických rodin a výchovy dětí. Podle Halíka je to dáno tím, že „náš svět je mediální“. „Vždycky slyšíme, že good news are no news, že dobrá zpráva není žádná zpráva,“ připomněl. Spořádané manželství je podle něj pro média příliš nudné.
V jeho farnosti si to uvědomují, a proto tam provádějí „dlouhodobou přípravu na manželství“. Podle Halíka je chyba, když člověk musí dělat řidičák, aby řídil motorku, ale nemusí projít žádným kurzem, aby řídil rodinu. U Salvátora proškolí nastávající manžely psycholog, sexuolog i právník, spiritualitu jejich svazku dodá teolog.
Prvním diváckým dotazem, který moderátorka vybrala, bylo vyznání obdivu ke slovenským prezidentům Kiskovi a Čaputové, kteří prý ukazují, že slovenská společnost je na tom dnes lépe než naše.
Halík se zachmuřeným výrazem přitakal. „Já jim strašně závidím euro, a strašně jim závidím paní prezidentku Čaputovou. Já jsem se s ní osobně velmi sblížil,“ vyznal se. Přivedla jej k tomu slova slovenského arcibiskupa, že kdo bude volit Čaputovou, ten spáchá těžký hřích.
„A mí slovenští křesťanští přátelé mi volali a říkali, prosím tě přijeď, tohle je katastrofa. Ty máš na Slovensku velkou autoritu, lidé tam čtou tvoje knížky, prosím tě, snaž se to nějakým způsobem zachránit. Tak já jsem přijel, dal jsem paní prezidentce kytici růží a omluvil jsem se za tento projev katolické církve. A strávili jsme dlouhý čas v rozhovoru, a já jsem zjistil, že ona pravidelně medituje a je skutečně velmi spirituální člověk,“ popsal svou zkušenost se Zuzanou Čaputovou.
Takže si s Čaputovou začal dopisovat a je strašně rád, že takto etická dáma byla zvolena hlavou Slovenska. „Myslím si, že za ní jdou mladí lidé, vzdělaní lidé a ti, kteří mají cit pro hodnoty,“ dodal.
Slovenská církev je na tom podle něj špatně, protože odmítla arcibiskupa Bezáka, který stejně jako Halík chtěl „vybudovat most mezi církví a intelektuály“. Slovenská církev si tento most sama zbořila. Proto Halík vnímá jako důležité, aby i na Slovensku právě on ukazoval, že církev má i jinou tvář.
Na Slovensku jsou ale na druhou stranu „velmi drastické mafie“, ještě mnohem drastičtější než u nás. Takže Halík vyjádřil názor, že premiér Babiš, který přišel právě z tohoto prostředí drsných slovenských mafií, má trochu posunuté vnímání a „na to my nejsme v Čechách zvyklí“.
Halíka těší, že vražda Jána Kuciaka vzbudila lidové hnutí, které vyneslo Zuzanu Čaputovou. „A mohla by to být změna, která by se rozšířila i do dalších visegrádských zemí, kde se dneska dostávají k moci ti populisté. Dostávají se k moci v Polsku, dostávají se k moci v Maďarsku a snaží se i u nás. To jsou lidé, kteří jsou skutečně velice, velice nebezpeční. A já doufám, že lidé se proberou, že už nebudou věřit těm populistům,“ věří. Někde to splasknutí populistické bubliny musí začít a Halík v tomto směru vidí velkou naději na Slovensku.
Moderátorka odezírala z kazatelových úst. „Když mluvíte o populistech, tak já myslím na Německo. Ultrapravice, ultralevice se tam dostává do regulérní politiky, není stranou. Já přemýšlím, jestli hlasy těmto stranám mohou dávat i věřící lidé,“ zajímalo ji.
Halík se zachmuřil ještě více a pravil, že „populismus je dneska tou nejnebezpečnější nemocí“. Tato nemoc je podle něj „systematicky rozdmýchávána“ z Ruska. „Rusko vede hybridní válku proti Evropě a podporuje finančně všechny extremisty zprava i zleva,“ vysvětlil, jak správně extremisty zařadit.
Ambasády dvou nedemokratických východních zemí Ruska a Číny se podle něj snaží likvidovat demokracii i u nás. A jejich aroganci prý ještě povzbuzuje chování českého prezidenta, kterého chápou jako „trojského koně v EU a NATO“.
Fotogalerie: - Boj o sochu Koněva
A jsou i další nebezpečí: „Komunisté zdvihají pro třiceti letech hlavu a myslí si, že jsme zapomněli,“ obává se. Alarmující je podle něj ale i extrémní pravice, SPD, a nyní i Trikolóra. „Jak já často říkám, kteří vyjadřují to, co si myslí lidé, kteří nemyslí,“ zaperlil Halík bonmot. Tito lidé podle Halíka neuvažují v souvislostech, raději se poperou v hospodě. „Vždyť první, co chce Trikolóra dělat, je to, aby se lidé mohli napít před cestou alkoholu a aby se zvýšila povolená rychlost. To jsou populistické, strašně nebezpečné návrhy, které nadbíhají tomu nejhoršímu v nás,“ kroutil hlavou.
Prezident Zeman prý vykládá, že je prezidentem dolních deseti milionů, místo aby vystupoval jako prezident horních deseti milionů, což by podle Halíka lidi pozdvihlo nahoru. „Ty věci jsou nebezpečné, je třeba o tom mluvit otevřeně. A myslím si, že patří k prorocké úloze církve, aby nazývala dobro dobrem a zlo zlem,“ doporučuje.
Moderátorka se ještě vrátila k německé ultrapravici, která jí zjevně nedává spát. Halík jí vysvětlil, že „západní Německo, to demokratické, prošlo mimořádným procesem denacifikace“. A to podle Halíka nebyl jen proces právní, ale hlavně mravní. „Na tom se podíleli filozofové, umělci. A nic takového se nedělo v NDR. A právě tam má největší úspěchy ta AfD, která skutečně má neonacistické křídlo,“ vysvětlil, že ve východním Německu nebyla mravní revoluce dokončena.
Dalšího diváka zajímala Halíkova rada, jak spojovat rozdělenou společnost. „Dnes se stává, že když někdo má jiné názory než druhý, tak ho chce osobně dehonestovat,“ postěžoval si a plynule navázal, co o něm píší jeho odpůrci, a jak o něm vykládají, že je zločinec.
Jeho radou je nereagovat bezprostředně a impulzivně, ale „věci promeditovat a promodlit“. To prý přináší úplně jinou kulturu vztahů.
Následoval biblický příběh se svatým Pavlem křtícím uprchlého otroka. „Křesťanství chtělo udělat revoluci v lidských vztazích, abychom se chápali navzájem jako bratři,“ vysvětloval. Když prý změníme naše chování, tak se pak změní i struktury. Takže bychom neměli měnit instituce, ale sebe. „Víte, papež František dělá takovou sametovou revoluci v církvi, když říká, chovejme se k sobě s porozuměním,“ dodal bonmot.
Lidé by se podle něj měli orientovat podle toho, jak je proud intelektuální. Halík připustil, že je i intelektuální konzervativní přístup, který hájí třeba bývalý papež Benedikt XVI.
„Ale, víte, občas se ten konzervatismus stává myšlenkou strnulosti. A každá konzerva má nějakou trvanlivost, a když vyprší, pak je jedovatá,“ varoval. Musíme si proto dát pozor, abychom nejedli prošlé konzervy.
Halík ale připustil, že i na straně progresivistů jsou značně problematické směry.
Identita a tradice podle něj není strnulost, ale stálé předávání a „rekontextualizace“. „Takže my si musíme uvědomit, že ty věci se mění,“ doporučuje. Pravda podle něj musí být vyjadřována způsoby, které odpovídají dané době.
Moderátorce nedala spát Zuzana Čaputová. Někde prý četla, že toto století je stoletím žen, tak jak se na to dívá Halík. Ten si čirou náhodou vzpomněl, že o tomto tématu mluvil ve svém posledním pořadu. Skutečně si prý myslí, že patriarchální maskulinita se vyčerpala. A věděl to prý již na počátku tisíciletí, když tomuto tématu věnoval své první kázání v novém mileniu.
„Měli bychom rozvíjet ten ženský přístup ke světu,“ myslí si. Ten obnáší empatii, citlivost a jemnost. A tyto vlastnosti by podle Halíka v sobě měli hledat a rozvíjet i muži. „Můj velký učitel Karl Gustav Jung říkal, že i muž v sobě musí zpracovávat určitý prvek ženy,“ vzpomněl slavného psychologa.
Odpor k násilí, hrubosti, to je podle něj ženský přístup, který bychom měli rozvíjet.
Další dotaz směřoval opět ke kauze Andreje Babiše a vymahatelnosti práva. Podle Halíka se vymahatelnost práva ukáže na tom, zda „i člověk stojící v čele vlády se bude muset zpovídat ze svého jednání jako každý jiný občan“.
Další dotaz směřoval na budoucnost církve. Halík začal odpověď tím, že se pochlubil, že dostal a přijal nabídku přednášet v USA a Boston College. „Každý rok je tam vybrán jeden teolog, aby reprezentoval jeden kontinent. A já jsem byl vybrán, abych reprezentoval evropské křesťanské myšlení,“ podělil se o radost. A přednáška, kterou právě píše, se náhodou týká právě divákem zvoleného tématu budoucnosti církve.
Halík považuje za nezbytné dokončit reformy papeže Františka. „Co vidím jako důležité, aby se církev naučila odpovědnost za všechny, nejen za ty, kteří chodí do kostela.“ Je prý na světě obrovská skupina „hledajících“, které by církev měla „v respektu doprovázet“. „Je tu prostor pro jednu velikou ekumenu,“ popsal.
Dialog na balustrádě kostela nad pražskými ulicemi se chýlil ke konci a Tomáš Halík si už poněkolikáté postěžoval, že fouká a je mu zima. Moderátorku tedy zajímalo, co jsme za třicet let od roku 1989 dokázali.
Halík začal vykládat, že za komunismu léta působil v ilegalitě, proto si nejvíce cení svobody slova, toho, že může kázat v kostele a mluvit do médií.
„Další věc je, jestli ten prostor svobody dokážeme náležitě využívat,“ varoval.
Další pozitivní věcí, kterou oceňuje, je vstup do Evropské unie. „Přineslo nám to to, co Evropská unie dává evropským národům. Záruku míru, prosperity, bezpečnosti, právní kultury. Ti lidé, co volají po tom, abychom opustili Evropskou unii, to jsou šílenci,“ varoval přes televizi. Pro naši zemi by to prý byla ekonomická a politická sebevražda, a proto je třeba proti protievropským tendencím vystupovat velmi radikálně.
Po něčem takovém, jako je EU, podle Halíka toužily generace před námi. „A my jsme ji dostali jako dar a jako úkol,“ myslí si. Tento úkol bychom neměli špinit tím, že do něj budeme vnášet nostalgii po středověkém sjednocení Evropy na základě křesťanství, ale naopak být otevřeni všem náboženstvím, která v Evropě jsou.
Křesťané podle něj mají v evropské identitě své místo, ale jako ti, kteří vedou dialog, ne jako ti, kteří si ji budou přivlastňovat.
Moderátorka k tomu položila „křehkou a často zneužívanou“ otázku na uprchlickou krizi přinášející různost náboženství. Dovede si s tím Evropa poradit?
Podle Halíka se jednoznačně ukázalo, že dovede. „Samozřejmě k žádné katastrofě nedošlo a všechny ty fake news přeháněly, žádná apokalypsa není. Západní Evropa si s tím poradila velice dobře a u nás je to umělý strašák, který používali lidé, kteří se chtěli pasovat do pozice zachránců. A já jsem rád, že to téma teď už opadá a ti, co strašili uprchlíky, teď straší homosexuály,“ řekl Halík doslova. Někteří lidé v křesťanské komunitě prý prostě bohužel nedovedou žít bez nepřítele, tak si vždy nějakého musejí vymyslet.
„My se musíme naučit žít bez nepřítele. Ti lidé, co nedovedou myslet pozitivně, tak se definují proti něčemu a pořád proti něčemu bojují,“ zalitoval. Proto prý vykřikují, že jsou proti potratům, proti kondomům, proti homosexuálům, ale pro co jsou, to už nedovedou říct. Papež František měl podle něj odvahu to téma otočit a definovat křesťanství pozitivně na solidaritě a pomoci potřebným.
Psali jsme:
„Strach je strašný nepřítel. Když je člověk ovládán strachem, tak dělá chybu za chybou. A víru jsme dostali právě proto, abychom tento strach překonávali,“ myslí si otec Halík. Okolní svět a dnešní doba jsou podle něj „boží dar“ a „boží výzva“, se kterou se máme popasovat. Takže bychom neměli brečet a žalovat, ale hledat pozitivní řešení.
Moderátorka jej dojatě ocenila, že by to byla krásná tečka pořadu, ale nebude, protože ještě potřebuje Halíkovi položit dotaz, co si myslí o slovech, že Češi jsou nejateističtější národ v Evropě.
Divačka to spojila s lamentací, že kostely jsou prázdné. Halík suverénně oponoval, že jeho kostel je plný a chodí mu tam spousta mladých lidí. Je to prý proto, že je to křesťanství „tvořivé“, a ne „ubrečené“.
My podle Halíka nejsme ateistickým státem. Ubývá lidí, kteří vyznávají tradiční podobu křesťanství, ale proto je třeba ukázat, že je „mnoho různých způsobů, jak být křesťanem“ .
Opět se pochlubil, že bude přednášet na Chicago College, a prozradil, že v jedné přednášce bude hovořit o tom, co vypozoroval z dějin křesťanství.
Pro Halíka je tímto poznatkem „Velikonoční tajemství kříže a vzkříšení“. „Něco prostě musí umřít, aby se něco jiného mohlo vzkřísit,“ zobecnil svůj objev. Dnes podle něj zakoušíme umírání, abychom mohli v budoucnosti poznat vzkříšeného Ježíše. Ten bude vypadat úplně jinak, než jak si jej představujeme dnes.
„O Ježíšovi si po vzkříšení mysleli, že je cizinec. Tak možná k nám Ježíš přichází právě v těch cizincích. A poznáme ho až podle toho, že dokáže projít těmi zavřenými dveřmi strachu,“ dumal Halík na balustrádě.
„Hledejme ho, otevřeme se mu,“ doporučil závěrem.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
