„Občas se vyplatí si přečíst, co píše Andrej Kolesnikov. Tento sloupkař ruského deníku Kommersant je totiž velkým oblíbencem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ostatně expert na Rusko Ben Judah, který má vždy přesné informace, o něm nedávno napsal, že jeho komentářům věnuje Putin mimořádnou pozornost a vždy je přečte od začátku do konce," píše Whitmore v úvodu.
„Kolesnikov je často součástí Putinova doprovodu na zahraničních i tuzemských cestách. Obvykle je jako první obeznámen s tím, co se chystá Putin udělat. Ostatně v jejich společném rozhovoru Putin v létě 2010 poprvé připustil, že se opět bude ucházet o prezidentský úřad a hodlá tvrdě zakročit proti demonstrantům. Obojí se později vyplnilo," objasňuje Whitmore blízké vztahy ruského prezidenta s novinářem.
„Proto bychom neměli brát na lehkou váhu ani článek Kolesnikova z 29. července. V něm Kolesnikov zmiňuje, že Putin je připraven přerušit podporu povstalců, pokud se prokáže jejich provinění při sestřelení letadla MH17. Kolesnikov se nechal slyšet, že Putin se od povstalců distancuje i v případě, že letadlo sestřelili omylem. K tomu dodává, že zbytečná smrt dětí a ostatních pasažérů je pro Putina neomluvitelná a nehodlá nic takového osobně krýt," předkládá Whitmore klíčovou pasáž ze článku.
„Kolesnikov je sice nejspíš dobře obeznámen s duševními pochody prezidenta Putina, ale těmto dojemným blábolům se mi nechce příliš věřit. Nebo si snad myslíte, že Putin je opravdu šokován, že jím podporovaní separatisté sestřelili civilní letadlo? A skutečně se dá důvěřovat tomu, že by pro něj zbytečná smrt mnoha nevinných civilistů představovala nějakou hranici, přes kterou není schopen zajít?" vyjadřuje se Whitmore skepticky.
„Kolesnikov však nic nepíše jenom tak náhodou a rovněž žádný jeho komentář není publikován bez souhlasu Kremlu. Vyjádření týkající se ztráty důvěry Putina v povstalce lze tedy vnímat jako jakýsi zkušební balónek vyslaný na veřejnost či přímo jasný signál o změně Putinovy politiky týkající se rusko-ukrajinského konfliktu a dosavadních vřelých vztahů s povstalci," je přesvědčen Whitmore.
„Vedle Kolesnikovova komentáře si však můžeme povšimnout i jiných signálů, které napovídají o tom, že se ledy pohnuly. V rozhovoru pro CNN např. řekl ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin, že povstalci si původně mysleli, že sestřelili vojenské letadlo. Podle jeho mínění v této oblasti vládne chaos a ze strany povstalců šlo spíš o trestuhodný omyl než o záměr. V takovém případě to podle něj nelze považovat za teroristický čin," předkládá Whitmore názor Čurkina.
Podle Whitmora je obtížné rozpoznat, jestli si Kolesnikov ve snaze vylepšit renomé Putina pouze vymýšlí, či jde o plánovaný signál vyslaný směrem k veřejnosti a evropským lídrům. Pozastavuje se však nad načasováním komentáře, který byl publikován přesně v den, kdy političtí lídři EU a USA vyhlásili další kolo sankcí proti Rusku.
V závěru svého komentáře Whitmore zmiňuje článek editorky ruského opozičního listu The New Times Jevgenije Albats ze 22. července, která v emotivním duchu nabádala ruské elity, aby přiměly Putina ke změně kurzu v oblasti zahraniční politiky a zejména ve vztazích s Ukrajinou. Doslova napsala, že Putinovo čekistické okolí může svým zhoubným vlivem způsobit, že bude „historie ruského prezidenta hodnotit jako nelítostného vraha nevinných dětí“. „Kéž by její výzvu ruské elity vyslyšely a přivedly Putina k rozumu,“ přeje si Whitmore.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
