Jako první se diskuse stočila na jeho náhlý odchod z politiky v roce 1996. Kalvoda tvrdil, že mu to jedni přičítají k dobru, druzí mu to zazlívají, a že ani jeden pohled není úplně správný. Prý kromě jeho osobního faulu, kterým bylo neoprávněné užívání titulu doktor práv, v té době vyprchávala podpora veřejnosti pro politiku. Obecenstvo si prý tehdy zasloužilo nějakou katarzi a odpovědnost. Ale dodává, že to byla lajdácká až snobská chyba, že prý „strpěl“, aby byl titul na některých dokumentech používán. Nutno říci, kauzy s tituly českou politiku od dob Kalvodových stále neopustily.
Přijměte 50 sirotků ze Sýrie, předloží ve Sněmovně TOP 09. Jak byste hlasovali vy?Anketa
Jako největší chybu vidí, že když se tenkrát snažili rekonstruovat něco, co zde vlastně po celé generace nežilo, totiž liberální parlamentní demokracii, tak si jí sice dopřávali v Parlamentu, ale jaksi se nesoustředili na to, aby začala fungovat i v občanské společnosti. Prý jim chyběla zpětná vazba a politika si žila vlastním životem.
„V polovině 90. let jsem se domníval, že ta hroší kůže politiky se bude spíš zjemňovat. Ale ona naopak tloustne,“ řekl Kalvoda na adresu vývoje po svém odchodu z politiky. Má za to, že teď, po 25 letech, může říci, že voliči to spočítali tradičním demokratickým stranám, zleva i zprava, za aroganci, hloupost a bezobsažnost, a zvolili ty, kteří jim slíbili změnu.
Pak přišlo téma Václav Klaus a Miloš Zeman, hlavně zda jejich v podstatě „masovou“ podporu může někdo převzít či překonat. Kalvoda na to řekl, že to určitě přijde. Oba pánové si prý moc, kterou měli, užívali a rozuměli si s ní. Už tehdy se prý k některým jejich pozicím stavěl kriticky a nemá důvod na tom nic měnit. Moderátorka se Kalvody pak ptala, zda tito činitelé prošli za tu dobu nějakou změnou osobnosti. Kalvoda tvrdí, že ano.
Myslí si, že především oba změnili hodnotové základy, na kterých stáli. „Byl to Václav Klaus, který vedl tuto zemi do Evropské unie a do NATO, a dneska by byl nejraději někde jinde,“ řekl advokát. „To není u dospělého člověka vysvětlitelné nějakou osobnostní změnou. Je to tak významný vektor v orientaci politiky, kterou reprezentoval, že mi to prostě nedává smysl,“ dodal. Na to mu moderátorka oponovala, že Klaus už nemá žádnou politickou funkci, zatímco Zeman stále ovlivňuje politiku.
Kalvoda se odmítl přidat ke spekulacím ohledně mentálních změn Miloše Zemana. Řekl: „Myslím, že Miloš Zeman jako muž v jistém věku a s jistým opotřebováním má přesto nárok na úctu. Alespoň úctu ke stáří. To mně však nebrání, abych se domníval, že Miloš Zeman začal politicky postupovat způsobem, který hraničí s velezradou.“ Dodal, že důvody, které pro své jednání prezident má, jsou mu v podstatě lhostejné a taktéž o nich nebude spekulovat.
Pak tepal, ale i omlouval Miloše Zemana dál: „Pokud někdo skládá ústavní slib na dodržování jistého dokumentu, který je postaven na jistých hodnotách, tak nemá právo ty hodnoty, jen tak mírnix týrnix veřejně poplivat, zahodit, popřít. To Miloš Zeman udělal a dělá dál. Pro mě je takový důlní kanár, který hlásí, jestli tam není příliš velká koncentrace nějakého nebezpečného oxidu. To není chyba Miloše Zemana. Je to jeho vina, ale ne chyba. Chyba je to systému, že si s ním neuměl poradit.“ Tím míní, že když Zeman prohlásil v Číně, že se od nich můžeme učit, tak se premiér zmohl pouze na: „On to pan prezident tak nemyslel.“
autor: kas