„Bez poskytnutí úplatků nemohla v zemi úspěšně podnikat žádná větší zahraniční společnost. Především velké vládní kontrakty byly velmi náchylné ke korupci. Podobné obchody umožňovaly prohnat peníze přes nadnárodní korporace a poté je vrátit zpět do kapes státních úředníků, armády a politiků,“ uvádí Spiegel s tím, že jednu z hlavních rolí v tomto zkorumpovaném systému hrálo právě Německo, které do Řecka vyvezlo zboží v hodnotě 6,7 miliard eur, zatímco obráceným směrem šlo zboží jen za 1,9 miliard eur. Německý týdeník si pokládá otázku, jestli ovšem dosažení takového přebytku stálo za používání korupčních metod.
Spiegel čerpá informace o korupčním jednání od americké Komise pro cenné papíry, podle které díky úplatkům dodávala do Řecka automobily německá společnost Daimler. Stejně tak postupoval železniční operátor Deutsche Bahn, když usiloval o obrovský kontrakt před olympijskými hrami v Aténách před jedenácti lety. „Obě společnosti vyplatily prostřednictvím svých poradců šestimístné částky. Ostatně Řecko patří dle údajů Transparency International k nejzkorumpovanějším zemím v Evropě,“ konstatuje Spiegel. Jeden z vyšetřovatelů popisuje, že zahraniční společnosti v takovém případě stanoví vyšší ceny a peníze navíc potom získají státní úředníci či přímo vláda.
„Vše to potom zaplatí daňoví poplatníci,“ lakonicky konstatuje nejmenovaný vyšetřovatel, který se zabýval v minulosti skandálem s úplatky ve společnosti Siemens. Po dlouhá léta tato společnost využívala v Řecku všech výhod pro rozšiřování svého podnikání. Řecká pobočka Siemens dle vyšetřování využívala každoročně tajný fond ve výši patnácti milionů eur pro získání kontraktu ve výši 500 milionů eur. Na konci devadesátých let nakonec Siemens údajně Aténám zaplatil 35 milionů eur ve formě úplatku. „V Mnichově, kde sídlí centrála Siemens, o řecké dceřiné společnosti mluvili vždy s obdivem. Jako téměř jediná dosahovala každým rokem výborných výsledků,“ cituje Spiegel vyšetřovatele případu.
Celý text v angličtině najdete ZDE
Do celé kauzy byli tehdy zapojeni nejvyšší řečtí politici, kteří inkasovali až dvě procenta z příjmů řecké pobočky Siemens Hellas. „Peníze šly do obou hlavních politických stran, tedy socialistům z PASOK a konzervativcům z Nové demokracie. Obě partaje však něco takového vždy rezolutně popíraly,“ informuje Spiegel a konstatuje, že v Řecku byly velmi aktivní také německé zbrojařské firmy. Atény v minulosti utratily za dovoz zbraní podle odhadů každoročně tři až čtyři miliardy eur. „To je na takovou zemi skutečně absurdní částka. Největší užitek z této politiky měly německé firmy, které v letech 2004 až 2008 dodaly zhruba třetinu dodaných zbraní a vojenských systémů,“ uvádí Spiegel.
V Mnichově se nyní vyšetřuje dodání čtyř ponorek v ceně 3 miliard, když 2 miliardy z této částky byly dodány předem. To je podle zjištění německého týdeníku velmi neobvyklý přístup zavánějící korupcí. „Vyšetřovatelé pojali podezření, když objevili diskutabilní platbu určenou pro údajného poradce. Před několika lety nejmenovaný muž kontaktoval Ferrostaal založený firmou Essen a požadoval v souvislosti s prodejem ponorek mnoho milionů. V té době Ferrostaal tvořil konsorcium s dceřinou společností ThyssenKrupp HDW. Když manažeři firmy Essen odmítli zaplatit, muž jim vyhrožoval soudním sporem. Nakonec v právním sporu před devíti lety souhlasili s mimosoudním vyrovnáním. Krátce poté Ferrostaal převedl jedenáct milionů eur. O jakou platbu tehdy ve skutečnosti šlo? Právě to zajímá státního zástupce v Mnichově,“ píše Spiegel.
Korupční systém je založen na platbách pro poradce. Podobně podle informací Spiegelu proběhla například dodávka 170 tanků vyrobených německým zbrojařským koncernem Krauss-Maffei Wegmann (KMW), za což německá firma obdržela 1,7 miliard eur. „V této částce byly ukryté peníze za poradenské služby, které však nebyly ve smlouvě nijak blíže specifikovány. Jednalo se především o firmy nacházející se v daňových rájích. Řekové před zakázkou zřídili na karibském ostrově Nevis v roce 1999 firmu, která potom uzavřela dvě smlouvy: Jednu s KMW a další s firmou Evanston Group Ltd. z Panenských ostrovů, která měla obdržet 60 milionů dolarů výměnou za akvizici offsetových příležitostí,“ píše Spiegel.
„Vyšetřovatele zajímalo, jaké služby karibská společnost zajišťovala pro Atény, ale nebyli úspěšní, protože Panenské ostrovy odmítají spolupracovat. Stejně jako v dalších 450 klíčových korupčních případech, se však ani tentokrát nepodařilo soudu nic vyřešit. KMW i Ferrostaal dodnes jakékoli korupční jednání odmítají,“ píše Spiegel. Mezitím bylo do Řecka dodáno všech 170 tanků, ale Řecko společnosti stále dluží 180 milionů eur. Za výše zmíněné ponorky Řekové dluží 321 milionů eur a Siemens stále čeká na 20 milionů eur za zabezpečovací techniku, jež byla využitá na olympijských hrách v roce 2004. „Německé společnosti se tak hromadně obracejí na německou vládu a požadují, aby Řekové před případnou pomocí nejprve začali platit své dluhy,“ uzavírá Spiegel.
Mezitím soud v Aténách potvrdil, že by měla německá stavební společnost Hochtief zaplatit řeckému státu na daních částku ve výši 600 milionů eur. Společnost provozující v Aténách letiště nezaplatila daň z přidané hodnoty od roku 2001. Spory mezi řeckým státem a společností se táhnou dlouhá léta. Podle internetového serveru keeptalkinggreece.com je proto překvapivé, že ministerstvo financí doposud nesáhlo k žádným razantním krokům, jako by tak učinilo v případě malé řecké firmy. Společnost Hochtief by dle jiného serveru, Neurope.eu, měla celkově dlužit Řecku až jednu miliardu eur. Vedle neplacení daně totiž navíc neodváděla peníze do fondu sociálního zabezpečení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
