Martina Kociánová se generála ptala, zda dokáží politici rozeznat a zvážit současné hrozby a zda takové politiky v Evropě máme. „Myslím, že tady je skupina lidí, kteří tyto hrozby vidí a dokáží je správně pojmenovat. Ale část z nich se přiklání k celoevropskému, většinovému postoji – a v zásadě přesto, že si jsou vědomi těchto hrozeb, říkají něco jiného. A to je hrozně špatně, protože pokud sami sebe přesvědčíme o tom, že to je tak, jak chtějí ostatní, tak nás dostanou do vleku jejich hodnocení – a logicky začneme dělat špatná opatření,“ tvrdí Šándor. Podle něj jsou zde lidé, kteří se budou raději mýlit s Washingtonem než mít pravdu s Moskvou.
Svá slova demonstroval na Aghánistánu, kde došlo k úmrtí českých vojáků, načež se rozpoutala debata o setrvávání na této misi. A od politiků se podle Šándora ozývaly názory jako: „My teď nemůžeme utéct, to nemůžeme našim spojencům udělat, budeme tam muset být ještě dalších deset let.“ Šándor to kontrastuje s Donaldem Trumpem, který se na spojence neohlížel a stáhnul část vojáků domů v rámci hesla America first. „Podívejte, Velká Británie v Afghánistánu už není dávno, Francie také ne, a jsou to velcí spojenci Spojených států. Jinými slovy, musíme se ptát: Cui bono? V čí prospěch? K čemu to vlastně je? Zda se ztráty, které jsme tam zažili, skutečně vyplatí. Já říkám: všichni ti, kteří to obhajují, abychom tam byli i nadále, by si měli uvědomit, co kdyby tam byl jejich syn, dcera,“ tvrdí generál.
„Je celkem evidentní, že tato válka se prostě nedá vyhrát, je jasné, že nevybudujeme afghánské bezpečnostní síly tak, jak jsme si předsevzali a jak se snažíme dosáhnout operací Resolute Support od roku 2014,“ pokračoval bezpečnostní poradce a zmínil, že podle prezidenta Gháního padlo v Afghánistánu za 4 roky 45 000 příslušníků Afghánských národních sil v boji s Tálibánem „To je obrovský počet. Když si vezmete, že Sověti tam měli patnáct tisíc mrtvých za celou dobu, co byli v Afghánistánu (tedy za deset let), tak je to strašné číslo, které se velmi obtížně jakkoli a komukoli dá zdůvodnit,“ komentuje to Šándor.
Fotogalerie: - Afghánistán a Sokolovo
Kociánová k tomu poznamenala, že tedy s teroristy se vyjednává, což Šándor označil za samozřejmost. „Kdybychom s teroristy nevyjednávali, nemáme dohodu z Velkého pátku ve Velké Británii, nemáme umírněně upozaděnou ETU a podobně. Neměli bychom Anču a Tonču zpátky z pákistánsko-afghánského pomezí a podobně. To jsou prostě jenom takové řeči, že se nevyjednává. S nepřítelem musíte vyjednávat. S přáteli ne. Otázkou je, z jaké pozice s nepřítelem vyjednáváte,“ říká. Tálibán podle něj odmítal jednat, když měla Amerika v zemi 100 tisíc vojáků, ale nyní, když je jich v zemi 14 tisíc, tak jedná, protože má navrch. „Je to poznání i Donalda Trumpa, že Spojené státy jsou ve válce déle než sedmnáct let, což znamená třikrát déle než ve druhé světové válce. Mírová obnova Afghánistánu stála už USA více než Marshallův plán. Viděli jsme, co bylo na konci Marshallova plánu v Evropě po druhé světové válce, a vidíme, jak je na tom dnes společnost v Afghánistánu,“ míní generál.
Podle Šándora se podařil základní cíl invaze do Afghánistánu, totiž rozbití výcvikových táborů Al-Káidy. Ale dalším setrváváním se prý nepodařilo zavést v Afghánistánu demokracii. „Afghánci také nemají příliš rádi Tálibán. Ale mají ho podstatně radši než nás. Je potřeba, abychom si uvědomili, jak se dívají na svět – a je na každém, aby si položil tu otázku, zda ty lidské životy stály za to,“ prohlašuje Šándor a vysvětluje: „U nás se příliš říkalo, že u Kábulu se bojuje za Prahu, a takové nesmysly. Ale to přece není pravda. Tálibán je extremistická organizace, a když se budete bavit s řadou lidí z oblasti, tak ne každý vám řekne, že je to teroristická organizace. Tálibán ale nemá žádné extrateritoriální požadavky, chce pouze být na svém území, dělat si tam svoje věci, rozdělit si vládu tak, jak tomu bylo do roku 1979, i když to samozřejmě nebyl Tálibán, ale paštúnské kmeny a všichni ti, kteří tam fungovali. Jenže sovětská invaze narušila celou síť těchto vztahů, toho, co se tam po staletí vytvářelo. A Tálibán slibuje, že Afghánistán se už nikdy nevrátí do situace, kdy tam byly základny Al-Káidy.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
