„V napjaté době, které teď Evropa čelí, oceňuji prohlášení papeže Františka,“ napsal Sobotka. „Papežovu iniciativu vnímám jako důležité poselství, které pomáhá v těchto nelehkých chvílích snížit napětí ve společnosti,“ podotkl dále.
„Výzva papeže Františka je v souladu s jednáními, která vláda vede s českými církvemi už od poloviny července letošního roku, kdy jsem se k tomuto tématu s představiteli církví osobně setkal. Konkrétní obrysy této spolupráce připravuje pracovní skupina k migraci, vedená Ministerstvem vnitra, která má za úkol najít nejlepší cestu, jak uprchlíky, kteří u nás v souladu se zákony získají azyl, integrovat do české společnosti a umožnit jim v České republice nový důstojný život,“ doplnil Sobotka.
Podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba je dnešní situace s uprchlíky v ČR „něco, co stát velmi organizovaně zvládá“. „V tuto chvíli se pomoc církve primárně koncentruje do dvou rovin – do toho, jak s pomocí státu asistovat těm lidem v lidské rovině, tedy těm, kdo v Česku požádali o azyl, i těm, kdo Českou republikou procházejí. Na to se připravujeme, to se rozjíždí,“ řekl ČTK. Druhá rovina příprav směřuje k tomu, jak jednat, kdyby přišla taková vlna uprchlíků, jaká přišla do Maďarska nebo do Rakouska. „To je věc, o které teď mluvil František. Na to se interně připravujeme a hledáme cesty, aby to bylo koordinované,“ doplnil.
Podle některých hlasů by tuzemská církev mohla čerpat inspiraci v Německu, kde se církev v pomoci uprchlíkům dlouhodobě angažuje. „Situace v Německu je úplně jiná,“ říká Holub s poukazem na jiné postavení církve v zemi a na dlouhodobou tamní zkušenost s azylanty. Do Německa každoročně přicházejí statisíce migrantů. „ČR nebyla nikdy cílovou zemí, nebyla tady ani potřeba vybudovat nějakou širší pomoc pro ty, kteří by tady chtěli zůstat. Ani dnes tato věc ještě není v ČR tématem,“ dodal.
V Německu také existuje institut církevního azylu, který lze poskytnout i těm, kdo by museli na základě záporného vyřízení azylové žádosti Německo opustit. Letos v červnu tak na základě pravidel daných Německou ekumenickou komisí pro církevní azyl poskytovaly více než dvě stovky tamních kostelů přístřeší čtyřem stům uprchlíků. Církevní zařízení, které žadatele přijme, znovu předloží jeho případ k přezkoumání. Často pak tento proces končí pro žadatele úspěšně.
Čeští a moravští biskupové nabídli pomoc vládě s přijetím rodin uprchlíků už v červenci. Zároveň vyjádřili připravenost pomáhat v jejich integraci a hledání dalších možných forem pomoci. Nabídka podle mluvčího České biskupské konference Františka Jemelky stále platí. Forma pomoci ale podle něj závisí na rozhodnutí Ministerstva vnitra, v jehož gesci je i přijímání běženců v zemi.
Ministerstvo vnitra dnes ČTK sdělilo, že s církevními institucemi už byla zahájena „úzká spolupráce ve vztahu k přijímání, péči a integraci uprchlíků na našem území“. Konkrétní způsoby spolupráce se podle vnitra budou odvíjet od aktuálních potřeb a kapacit Česka. Spolupráce se týká i přesídlovacího programu, v jehož rámci vláda přislíbila přijmout 400 uprchlíků ze třetích zemí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
