Tohle všechno se valí na unavené Rusy z jejich televizí, popisuje polský novinář

01.05.2015 14:45

V bezprecedentní propagandistické kampani angažoval Kreml veškeré televizní kanály, rozhlasové stanice a tištěná média v zemi. Účinným nástrojem se stal i internet. Západ nyní hledá cesty, jak se ruské propagandě bránit. Na serveru Dotyk.cz o tom píše polský novinář Łukasz Woźnicki z listu Gazeta Wyborcza.

Tohle všechno se valí na unavené Rusy z jejich televizí, popisuje polský novinář
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ruská vlajka

Někteří Rusové na sociálních sítích popisují způsob, jakým nenávistná putinovská kampaň v místních televizích již rok ovlivňuje diváky. Jedním z nich je Jevgenij Titov z listu Novaja gazeta, který na serveru VKontakte, ruské obdobě Facebooku, následujícím způsobem popsal návštěvu u svých rodičů z loňského května:

„Můj otec seděl na gauči a se sklíčeným výrazem ve tváři sledoval televizi. Po celou dobu ukazovali černobílé záběry lidí zemřelých při požáru v Oděse, na pozadí zněla ponurá hudba (během nepokojů byl zapálen dům odborů, kde uhořelo 31 proruských aktivistů). Poté táta přepnul na jiný kanál, který informoval o tom, jak Pravý sektor na ulicích střílí na každého, kdo promluví rusky. Snažil jsem se ho uklidnit a vysvětlit mu, že televize říká pravdu jen z části. On ale vyskočil a začal být agresivní. Můj drahý otec, se kterým jsme jedna duše, se se mnou najednou chtěl rvát! Takového jsem ho nikdy předtím nepoznal,“ napsal Titov s tím, že nepřehání, takový vliv na lidi televize skutečně má.

Současná ruská propaganda je zaměřena v první řadě na samotné Rusy. Slouží k mobilizaci ruské společnosti, jejími moty jsou ochrana před hrozbou ze Západu a odpor k liberalismu.

Televize vytvářejí obrazy nepřátel

Ruská média ovlivňují myšlení diváků i čtenářů mnohými pomůckami. Televizní stanice vytvářejí obrazy nepřátel, aby tak ve svých divácích vyvolaly pocity ohrožení. Během invaze na Krym je děsily vpádem „banderovců“ a varovaly před uchvácením základen černomořského loďstva silami NATO.

Média dojímají diváky falšováním dramatických událostí, k čemuž si do sugestivních scén najímají herce.

Jako příklad server uvádí známý případ matky tříletého chlapečka, který vysílal kanál Rossija 1. Plačící žena tehdy vykládala, jak jí Ukrajinci ukřižovali syna. Později se ukázalo, že to byla herečka.

Kremlu poslušná média naproti tomu neinformují o věcech pro Rusko nepříjemných – příkladem je účast ruských jednotek ve válce na Ukrajině. Mísí pravdivé informace se lživými a publikují pečlivě připravené podvrhy – například fotografie ukrajinské stíhačky, která údajně sestřelila malajsijský boeing.

Když člověk přijde unavený z práce, je sotva schopen sledovat zprávy. Jiné názory hledat nebude

Jak je ale možné, že sebou Rusové nechávají takto manipulovat? Na to odpověděl Valerij Solovjev, profesor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), vzdělávajícího ruské diplomaty. V rozhovoru pro zpravodajskou agenturu RIA řekl: „Modelová situace. Člověk přijde domů z práce, je unavený, na nic nemá náladu, je sotva schopen 20 až 30 minut sledovat zprávy. Bude se mu potom chtít ještě vyhledávat jiné názory? Velmi nepravděpodobně. Místo toho akceptuje něco, co odpovídá jeho očekáváním a předsudkům.

Čím lépe potom dokáže propaganda předsudky manipulovat, tím je účinnější. Unavení a líní jedinci považují za pravdivé to, co je ve shodě s jejich vlastním přesvědčením. Jakýkoli nesoulad jednoduše ignorují,“ řekl.

Ruská média v jiných jazycích dezinformují méně zjevným způsobem

Rusové nyní vyvážejí svou propagandu do ostatních zemí. Investují stovky milionů dolarů do „ruské CNN“ – televize RT, která již vysílá v angličtině, španělštině, arabštině a němčině. Loni byla založena mezinárodní multimediální organizace Sputnik, nyní operující ve 24 jazykových verzích včetně češtiny a polštiny.

Tato média prý dezinformují o něco méně zjevným způsobem. Pracují s obecnými hodnotami, např. „i Rusové mají právo na patriotismus“. Lidé stojící v čele těchto médií využívají místní proruské experty schvalující politiku Ruska.

Jak bychom tedy měli ruské propagandě odolávat? Edward Lucas z Economistu prosazuje, že by novináře z RT a Sputniku měli jejich kolegové z profese vyloučit ze svého středu. Tím by se tyto organizace místo odrazových můstků pro kariérní vzestup staly jejich pohřebišti. Možná by měli být ignorováni i politici orientovaní na Kreml – což se v Polsku již děje.

Politikům z polské proruské strany bylo dvakrát znemožněno vystoupit v televizi

V únoru zde byla založena proruská strana Změna, mezi jejíž požadavky patří vystoupení z NATO, a jejím členům bylo už dvakrát odepřeno vystoupení ve veřejnoprávní televizi.

Podle názoru Judy Dempseyové z prestižního think tanku Carnegie Europe by se mělo investovat více peněz do ruskojazyčného vysílání stanic BBC, Deutsche Welle a Radio France Internationale a dále věnovat unijní finance na propagaci evropských hodnot.

Možná by měly evropské státy následovat příkladu britské armády a stejně jako Rusové začít vést psychologickou válku na internetu. Proti ruským trollům vyslat do boje trolly vlastní – ukrajinské úřady s tím ostatně před časem začaly. Anne Applebaumová, redaktorka The Washington Post žijící v Polsku, navrhuje, že nejlepším způsobem boje s ruskou propagandou je klidné opakování pravdy.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…