„Považuji za dobré, že byl poražen komunismus, byl to zlý systém. Kladné na tom je i to, že se naše obě republiky osamostatnily. A v EU vystupujeme jako přátelské krajiny,“ řekl na úvod slovenský expremiér ke třicetiletému výročí demokracie.
Co ale považuje naopak za špatné? „Od té doby příliš velký význam nabyly peníze jak pro lidi, tak v mezistátních vztazích. Pro obyčejné lidi je tento společenský systém, který se nastolil, příliš komplikovaný,“ myslí si Čarnogurský, který v souvislosti s tím poukázal na velké množství exekucí, které trápí lidi jak v Česku, tak na Slovensku.
Jsou dnes obě země stále pevnými demokraciemi? „Jsou, ale příliš velkou úlohu v našich demokraciích hrají peníze,“ zopakoval Čarnogurský. Všímá si, že v Česku se debatuje o porušování ústavních pravidel, na Slovensku zase o propojení mafie s politickou mocí, podle někdejšího slovenského premiéra je naší povinností, aby se takové vady vládnutí odstranily.
Čarnogurský byl léta v opozici právě proti komunistům, kteří dnes v Česku podporují vládu, to hodnotí jako neočekávaný vývoj v demokracii. „V Rusku jsou komunisti největší opozicí proti Putinovi, na Slovensku nejsou ani v Parlamentu. To, že podporují vládu, nevím, zda tak má být, raději se nebudu vyjadřovat...,“ podotkl.
Nemyslí si však, že by to byl odklon od toho, co chtěli lidé v roce 1989. „Lidé ani nevěděli, co chtějí, chtěli obecně demokratický systém a ten je,“ shrnul Čarnogurský.
Pozornost pak upnul i na vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka. Tato událost podle jeho názoru Slovensko závažně změnila. „Byly změny ve vládě a velké demonstrace. Nepovažuji ale za správné, že padl premiér. Když je nastolena demokracie, má se dodržovat, že změna vlády nastává v důsledku voleb, nebo hlasování v Parlamentu,“ myslí si někdejší premiér.
Pár slov připojil i k V4, toto uskupení středoevropských zemí má podle jeho názoru velký smysl. „Pomohlo zastavit mechanické rozdělování migrantů. Když jde o finanční otázky směrem k Bruselu, tak vždy se dokáže dohodnout. V průběhu posledních roků se V4 stala světově známou, protože začala hrát politickou úlohu v rámci Evropské unie,“ vyjmenoval Čarnogurský klady Visegrádu, který podle jeho mínění představuje velkou sílu.
Fotogalerie: - Svíčkové pole smutku
Závěrem na řadu přišel spor o kontroverzní sochu maršála Koněva v Česku. Čarnogurského rozčílilo, když se dozvěděl, že Praha 6 chce sochu odstranit po tolika letech. Maršál Koněv podle něj má morální nárok na to, aby někde v Česku, či na Slovensku jeho socha byla. „Především byl přece velitelem armádního seskupení, které šlo na pomoc Praze. Ještě předtím byl velitelem armádního seskupení, které útočilo přes Duklu na Slovensku, to je přece to hlavní,“ zamračil se Čarnogurský a na závěr podotkl, že by sochu Koněva uvítal klidně třeba v Banské Bystrici.
Psali jsme:
autor: nab
