„Jsme právě jednu generaci od listopadu 1989. Jsme přinuceni opakovat vývoj, který nastal s koncem první republiky úmrtím Tomáše Garrigua Masaryka. Celá sedlina tehdejší společnosti se obrátila proti hodnotám druhé republiky. Po smrti Václava Havla došlo ke stejnému jevu, kdy všichni ti hadi a štíři vylézají z nor a naše první polistopadová republika se také rozdroluje,“ sdělil na úvod expremiér Mirek Topolánek na úvod debaty, kterou pořádaly Politický institut TOPAZ, Institut pro křesťansko-demokratickou politiku a Klub na obranu demokracie.
Podvodník, mlátička, konspirátor
Dnešní předseda Teplárenského sdružení České republiky Topolánek k tomu ještě dodal: „První polistopadová republika se nám skládá před očima tak nějak sama, navzdory tomu, že žijeme v nejšťastnějším období naší historie. Z hlediska ekonomického, politického a garancí bezpečnosti, které máme. Najednou se dějí věci, které by byly ještě před pár lety nemyslitelné. Premiér nepotřebuje čistý lustrák a může být tresně stíhaný za podvod, za předsedu komise pro kontrolu GIBS je volena komunistická mlátička a předsedou výboru pro bezpečnost je člen SPD a šiřitel konspiračních teorií. A to je možné jen proto, že KSČM a SPD mají podporu Hradu a vítěze voleb. Jak se říká, ryba smrdí od hlavy. Miloš Zeman a Andrej Babiš nesou přímou zodpovědnost, že se otevírají dveře nástupu druhé polistopadové republiky.“
Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek připomněl stoleté výročí vzniku Československa, legie a citoval legionářského plukovníka Jiřího Josefa Švece: „Svobody zaslouží a bude svoboden ne ten, kdo ji dobyl, nýbrž, kdo si ji dovede uhájit.“ Dále hovořil o důležitosti svobody a dodal: „Nálepkování je nejhorší věc, která se dnes odehrává. Vy řeknete první větu a dostanete hned nálepku. Tam končí svoboda; a kde končí svoboda, končí i demokracie.“
„Prezident by měl být nezávislý, abychom neměli podezření, že je navázaný na nějaké politické či obchodní skupiny. Tehdy bude silný a takového potřebujeme,“ řekl spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček. „Jak to říkával už první československý prezident, my nepotřebujeme jen demokracii, my potřebujeme i demokraty. Stejně to říkával i Ivan Medek,“ dodal bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Mezi publikem seděli třeba politolog Bohumil Doležal či novinářka Petra Procházková.
O Čapím hnízdě a Havlovi
Následně se všichni vyjadřovali ke zveřejnění zprávy OLAFu v kauze Čapí hnízdo. „Tam je zcela evidentní tendence případ zamést pod koberec v situaci, kdy došlo ke škodě velkého rozsahu. Ať už je vinen kdokoliv, tak by za to měl být potrestán,“ sdělil Topolánek. „Veřejnost by s tou zprávou měla být seznámena. Prezident má pravomoc, která není vůbec využívána. Má právo se zúčastnit zasedání vlády či navštívit některého z ministrů a jednat s ním. Já bych u některých ministrů byl pečený vařený a z toho, co bych jim říkal, by radost neměli,“ řekl Hynek.
Fotogalerie: - Protizemanovští kandidáti
„Podal jsem přímo podle zákona žádost, abych se mohl se zprávou seznámit. Podobně jako když prezident Zeman ve vztahu k Ukrajině prohlásil, že Krym je ruský a už se s tím nic neudělá, jsem napsal otevřený dopis velvyslanci Ukrajiny a snažil jsem se jím šířit to, že ne všichni Češi smýšlí o Ukrajině jako náš současný prezident. Je třeba dělat osobní věci a méně abstraktně mluvit,“ podotkl Horáček.
„Vzpomínám si na situaci, ve které se soudce postavil vládnoucí straně a z ní dostal za mříže člověka, který byl obviněn a obžalován z toho, že se podílel na černém financování. Tehdy jsem o tom mluvil s jedním expertem a ten s nadšením v hlase říkal, že se konečně justice dokázala emancipovat a postavila se pravicové vládě. Ten člověk, co byl potrestán hlavně nevolitelností, byl Alain Juppé, nedávný prezidentský kandidát. Takže justice se musí emancipovat. Živé kauzy by prezident a všichni politici neměli komentovat,“ vysvětlil Fischer s tím, že by se ptal, kde se rozhodlo o utajení zprávy OLAFu a jestli náhodou nejde o svévolné rozhodnutí.
Dále se hovořilo o odkazu Havla. Pro Topolánka je s Masarykem jedním ze dvou největších státníků naší novodobé státnosti. Hynek si na něm cení nejvíce jeho předlistopadového období, kdy byl ochoten bojovat za svou pravdu, přičemž podstoupil i vězení. Horáčka uhranula hlavně Havlova statečnost, přestože věděl, že v boji skoro nemůže vyhrát. Fischer ocenil jeho zásadový postoj s tím, že mu nebylo jedno, co se děje za našimi hranicemi, protože lidská práva jsou nedělitelná. Také dodal, že by Hrad měl být opět otevřen pro lidi.
O propasti ve společnosti
Posléze přišla na přetřes otázka ohledně rozdělené společnosti, ve které vězí obrovská propast. „Nebojím se diskuse, ale bojím se hádky. Největší problém je rozdělení na sluníčkáře a xenofoby, ale ten příkop se budu snažit zasypat,“ zmínil Topolánek s náznakem tématu uprchlické krize. Nálepkování je podle Hynka to nejhorší a je třeba stavět mosty. „Papír mám na to, že jsem sociální antropolog. Neznám společnost, která by prosperovala, kdyby byla spojená. Čím víc je uměle a pod tlakem spojována, tím hůř. Příklady jsou třeba Čína nebo Sovětský svaz. Demokracie je v rámci zákona boj o zákon,“ prohlásil Horáček.
„Žijeme v době, která přeje zvláštnímu typu polarizace, který začal na sociálních sítích. My se navzájem hecujeme v tom, co už si mírně myslíme. Pokud budeme žít v iluzi, že tenhle svět najdeme na sociálních sítích, tak se se zlou potážeme. Život off line je důležitý. Cítím, že nejsilnější dělení je mezi těmi, co mají pocit, že zůstali stranou a mají strach z budoucnosti, a těmi ostatními, kteří dokáží interpretovat, co se tady i v zahraničí děje, umí anglicky, jsou úspěšní. Vidíme, že se tady možná vytvořila dvourychlostní společnost na základě sociálních bublin. Prezident by měl dát vizi a někam společnost vést,“ prohlásil Fischer.
Topolánek pak skočil do reakce Horáčka s tím, že mu zrovna volali olaští Romové. Nakonec se ale spisovatel a textař Horáček ke slovu dostal: „My se snadno, bohužel, připojujeme k pohledu, že zde je spor mezi úspěšnými a těmi méně úspěšnými, co žijí na vesničkách a tak. Musím říct, že to tak není. Na svých cestách jsem se třeba dostal do knihkupectví Kapitola ve Frýdku-Místku, kde jsou velmi chytří lidé. Tam si podiskutujete o Platonovi jedna radost, což se vám třeba v Libni nestane. Nebyli to přece ti hloupí, co volili Zemana, a chytřejší, co volili Schwarzenberga. Právě tohle nadřazené vnímání podle mě prohrálo volby panu Schwarzenbergovi.“
Kandidáti se následně jali mluvit na téma přístupu k premiéru Andreji Babišovi. Podle Topolánka rozumí jenom síle a podle toho se je třeba k němu chovat, ale prezidentské pravomoce v tomto smyslu nejsou velké. Hovořilo se i o globalizaci a postmoderní společnosti. Živá mimika Pavla Fischera by slušela největšímu z mimů Jeanu Gaspardu Deburau, o němž František Kožík napsal úchvatný román Největší z pierotů, ale ne kandidátu na prezidenta. Možná by měl nějaký imagemaker Fischerovi poradit, aby ji trochu omezil. I tak působil ze všech čtyř nejvyrovnaněji, svá slova pronášel se stoickým klidem a rozmyslem. Také sklízel největší potlesk. Michal Horáček se naopak choval až moc vyumělkovaně, jako by mu těch imagemakerů radila celá armáda. Nejrázněji hovořil Topolánek, který opravdu svůj projev poněkud zkulturnil, nejméně výrazným byl zbrojař Hynek.
Šéfredaktor Echa24 Dalibor Balšínek funkci moderátora moc nezvládal. Občas blábolil, jako kdyby si předtím dal něco „na posilněnou“, občas se choval jako marketér svého deníku. Asi už zapomněl na své reportérské začátky v televizi Nova. „Moc jsem se nedozvěděla, až mi to přišlo zbytečné,“ shrnula jedna dáma, když po akci čekala s mnoha dašími „uvězněnými“ lidmi, až otevřou bránu před Michnovým palácem. Nakonec se ale všichni šťastně dostali ven.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
