Jak připomíná, i americký web uznal, že „Rusko a Čína utrpěly neporovnatelně větší ztráty než kterýkoli z jiných účastníků 2. světové války“. Sovětský svaz obětoval v boji s fašismem přes 25 milionů svých obyvatel, Čína v boji s japonským militarismem přes 15 milionů.
Bojkot moskevské přehlídky prý sešikoval země s černým svědomím. To se podle Skály neprojevuje jen „podporou nacistické Ukrajiny“, ale též chystáním hned několika plánů totální války proti SSSR. Poprvé v období těsně po válce, kdy se Svaz těžce vzpamatovával z řádění hitlerovců.
Americký web zmiňuje „Operaci Totality“, která v době, kdy Sovětský svaz ještě neměl jadernou bombu, počítala s preventivními nukleárními údery na Moskvu, Leningrad a osmnáct dalších významných sovětských měst. „Operace Unthinkable“ zase zcela nepokrytě kalkulovala s využitím bývalých vojáků německého wehrmachtu.
Tyto plány se podle Skály nikdy neuskutečnily z jednoduchého důvodu – Západ měl z Rudé armády vítr. Jejich rusofobie byla prý vždy projevem obav. A proto je dnes moc dobrým znamením, že jejich hysterická rusofobie znovu propukla.
„Anglosasko-sionistické impérium a Rusko jsou ve válce. Fakt, že jaderné zbraně mají obě strany, ji však mění ve válku specifického typu. Zhruba z 80 % je to válka informační, z 15 % ekonomická a z 5 % vedená vojenskými prostředky. Je to však velice reálná válka, byť už jen proto, že její výsledek předurčí budoucnost planety,“ cituje Skála z amerického webu. Západu je prý úplně jedno, co se bude dít na Donbasu. Zajímá jej jen konfrontace a to, kdo v ní přežije.
První, anglosasko-sionistický, model prý vychází z principu jediného světového hegemona, jehož moc je základem mezinárodního práva. Druhý model, ruský, je prý „multipolární“ a stojí na právu každé země na svůj společenský model, respektu k mezinárodnímu právu a podpoře rozvojové spolupráce.
Jde o souboj kdo s koho. A z událostí devátého května je prý nepochybně zřejmé, na koho vsadila Čína, nejrychleji rostoucí ekonomika světa. Neméně symbolické prý je, že po druhém Putinově boku stál kazašský prezident Nazarbajev, kterého Putin sám nazývá „otcem Eurasijské ekonomické unie“.
Jak Skála cituje z amerického serveru, Rusko se těmito spojenci zjevně poprvé po čtyřech stech letech obrátilo na Východ, ke své přirozené ekosféře, a přestalo podlézat Západu, který jej nikdy nepovažoval za přítele.
Základem spolupráce Ruska s Čínou je prý maximální hospodářská spolupráce, ale rovněž role „rozhodčího“ v trvalých sporech mezi Čínou a Indií, které ohrožují funkčnost spojenectví zemí BRICS.
autor: jav