Clintonová svůj úmysl včera oznámila prostřednictvím videa, které ovšem bylo více o voličích než o samotné Clintonové, jak dnes v deníku The Washington Post glosuje známý politický komentátor E. J. Dionne Jr. V první polovině videovzkazu se bývalá ministryně zahraničí hlásí k politice Baracka Obamy a ve druhé kritizuje údajný radikální konzervatismus, který se dle jejího názoru rozšířil u Republikánské strany. Američtí komentátoři se všeobecně shodují na tom, že Clintonová nebude mít ve stranických primárkách vážnějšího soupeře a nemělo by pro ni být nijak obtížné stát se demokratickou kandidátkou.
Amy Chozická ve svém včerejším textu publikovaném v americkém deníku The New York Times konstatuje, že její hlavní výhodou je už samotný fakt, že je žena, a na svoji stranu tak snadno získá početné ženské voliče. Vedle toho Chozická upozorňuje na značně vysoký rozpočet, kterým by mohla Clintonová v prezidentské kampani disponovat. Podle jejích informací půjde o rekordní balík ve výši 2,5 miliardy dolarů. „Clintonová si navíc získá spoustu voličů díky postojům k imigraci a vzdělávání. Bude vystupovat jako politička, která je nejlépe připravena řešit příjmovou nerovnost a podporovat střední třídu. Vyšší minimální mzda, placená rodičovská dovolená a cenově dostupná péče o děti budou jistě atributy, na které budou voliči slyšet,“ píše Chozická.
Clintonová je sice považována za hlavní favoritku příštích prezidentských voleb ve Spojených státech, ale v posledních týdnech se ukázalo, že i ona má svá slabá místa. Nejprve vyšlo najevo, že ve funkci ministryně zahraničí porušovala federální zákony, když ke komunikaci používala soukromý e-mail. Soukromou e-mailovou schránku sice využívali v úřadě i její předchůdci, ale pouze jako doplněk. Kdežto Clintonová využívala ve všech případech pouze svůj soukromý e-mail. Podle expertů tak byly ohroženy vysoce citlivé informace, jež se mohly snadno stát terčem hackerských útoků. Clintonová následně vyzvala, aby byly její e-maily z tehdejší doby zveřejněny, protože úřední komunikaci v souladu se zákonem údajně archivovala.
Neméně závažnější informace unikla do médií v souvislosti s nadací manželů Clintonových. Ukázalo se, že se Hillary Clintonová v roli šéfky americké diplomacie dostala do střetu zájmů. Do nadace totiž proudily v letech 2009 až 2013, kdy vedla ministerstvo zahraničí, značné sumy od ukrajinských oligarchů, bohatých Saúdů a mnohých dalších vlivných skupin a společností. Podle amerických médií mělo v těchto letech doputovat do nadace několik desítek milionů dolarů. Zveřejněnému žebříčků dárců vévodí ukrajinští oligarchové, kteří překvapivě předčili i mocné saúdské šejky. Téměř devět milionů dolarů manželé Clintonovi inkasovali například od ukrajinského oligarchy a bývalého poslance Viktora Pinčuka, který je mimochodem zetěm exprezidenta země, Leonida Kučmy.
Zatímco američtí republikáni nemohou Clintonové nejenom vzhledem k výše zmíněným kauzám přijít na jméno, tak ze světa přicházejí ke kandidatuře Hillary Clintonové veskrze příznivé ohlasy. Byť samozřejmě vždy záleží, jestli se k tématu vyjadřuje pravicový či levicový politik. V každém případě již stačil Clintonovou podpořit německý ministr zahraničí Steinmeier. Ten novinářům sdělil, že Clintonovou považuje za spolehlivého partnera pro Evropu i samotné Německo. Několikrát se podle něj prokázalo, že má správné politické instinkty. „Ona je mistrem politické řemesla. Především v oblasti zahraniční politiky se jí může rovnat málokdo,“ řekl německý sociální demokrat. Naproti tomu v případě přece jenom více konzervativní kancléřky Merkelové se tak vřelá slova neočekávají. Ostatně ta v roce 2008 odmítla, aby demokrat Obama pronesl projev u Braniborské brány krátce předtím, než byl zvolen prezidentem USA.
Clintonová sice pozici americké ministryně opustila již předloni, ale i poté pravidelně komentovala světové dění. Velmi ostře se vyjádřila na počátku ukrajinské krize na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Po anexi Krymu jej přirovnala k Hitlerovi s tím, že také vůdce německých nacistů si našel pro zabrání Sudet záminku. „Tvrzení Putina o údajně snaze ochránit etnické Rusy žijící na Ukrajině mi připomíná Hitlera ve 30. letech minulého století. Také tehdy Německo neustále opakovalo, že musí chránit německé menšiny žijící v Československu, Polsku a v dalších státech tehdejší Evropy.“, prohlásila před více než rokem Clintonová.
V otázkách sankcí zaujímá podobné stanovisko jako většina lídrů západního světa. Po sestřelení malajsiského letadla se od začátku vyšetřování přikláněla k názoru, že za úmrtí téměř 300 pasažérů nese zodpovědnost Rusko a proruští separatisté. Na to konto nabádala Západ, aby přikročil k dalším sankcím. „Je nutné v sankcích ještě přitvrdit. Aby bylo zřejmé, že za pachatel musí za tento zločin zaplatit vysokou cenu.“, prohlásila Clintonová v polovině loňského července. V tématu dodávek zbraní ukrajinské armádě zastává Clintonové mnohem radikálnější postoje než prezident Obama (kterého ostatně několikrát kritizovala) a blíží se tak spíš republikánským „válečných jestřábů“ v čele se senátorem Johnem McCainem. „Měli bychom dělat v oblasti vojenské pomoci Ukrajině mnohem víc. Ukrajinská armáda i civilisté jsou hodni větší podpory, než jsem jim doposud poskytovali.“, zmiňovala Clintonová na konci letošního ledna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
