Páteční Hospodářské noviny uvádějí, že předpokládaný lednový termín přímé volby je v ohrožení kvůli stížnostem odmítnutých kandidátů. Někteří z nich už předem prohlásili, že proškrtání jejich petičních archů s podpisy napadnou u Nejvyššího správního soudu. K tomu by se mohl připojit i Ústavní soud, u nějž chce prováděcí zákon k volbě napadnout advokátka Klára Samková.
Médii již proběhly nepotvrzené informace, že někteří z kandidátů nakonec nebudou mít dostatek podpisů, aby mohli s konečnou platností kandidovat. Zazněla jména Tomia Okamury, Zuzany Bobošíkové nebo ekonoma Vladimíra Dlouhého. Právě Dlouhý na to pro HN reagoval slovy: "Jsem připraven podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, pokud evidentně pravé podpisy vyřadí pro formální nedostatky."
HN tedy kromě plánovaného termínu konání voleb 11. a 12. ledna příštího roku, přičemž druhé kolo by proběhlo o čtrnáct dní později, přichází s dalšími dvěma scénáři.
Tím prvním je, že ústavní soudci uznají, že stížnosti je třeba projednat, a lednový termín se nestihne. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský sice tvrdí, že by toto jednání bylo pro soud prioritou, rozhodování soudu by i tak mohlo trvat asi měsíc. I pokud by soud nakonec stížnost zamítl, musel by předseda Senátu vyhlásit nový termín voleb.
Odklad by nastal i tehdy, pokud by se Ústavní soud zabýval stížností na celý zákon. V obou případech by se tak volba příštího prezidenta republiky mohla uskutečnit na konci zimy nebo na začátku jara 2013.
Příprava nového zákona - volby na podzim
Mandát Václava Klause končí 7. března a je možné, že by se Česká republika mohla ocitnout na nějakou dobu bez hlavy státu. A podle druhého scénáře HN by to mohlo být déle než pár dní nebo týdnů. Obsazení prezidentského postu by se prý mohlo pozdržet až do podzimu.
Pokud by totiž někdo z kandidátů u Ústavního soudu úspěšně napadl celý zákon nebo některou jeho část, musel by se napsat a přijmout zákon nový, podle něhož by se vyhlásila nová volba. Délka legislativního procesu by se pak odvíjela od ochoty poslanců jednotlivých stran spolupracovat na přípravě zákona a jeho přijetí.
Podle Jeronýma Tejce (ČSSD) by se celý proces dal zkrátit na měsíc. "To ale asi není úplně reálné," připustil ale poslanec. Pravděpodobnější lhůta je dva až tři měsíce. Až o čtyřech měsících mluví předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS). "Možná by to šlo i rychleji, ale jen v případě mimořádné shody," řekl poslanec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
