Tito tři muži se včera stali tzv. vládními hlasy. Neboli pověstnými jazýčky na vahách. Kdo jsou tito lidé, kteří rozhodují o vládě? A jak se dostali do politiky, píše sobotní MF Dnes.
Milan Šťovíček
Tento ředitel střední školy byl prvním litvínovským starostou, kterého zvolili zastupitelé ODS jednomyslně. Pustil se tedy k nelibosti těžařů do bojů proti pokračování těžby hnědého uhlí nad rámec limitů. Občanské demokraty Šťovíček opustil v roce 2009, kdy proti němu strana postavila a odvolala jej nejen z funkce, dokonce mu zrušila i místní buňku, kterou vedl.
Marné byly i petice sepisované litvínovskými občany. „Slabě vystupoval při vymáhání pořádku od nepřizpůsobivých,“ kritizoval Šťovíčka jeho rival Pavel Stehlík, píše MfD. Šťovíčkovy popularity záhy využily Věci veřejné a udělali z něj tvář své kandidátky. Úspěšně. Právě díky němu VV ve vládě prosazovaly udržení limitů uhlí. Když se nedávno VV rozpadly, přiklonil se právě kvůli limitům těžby na stranu vlády.
Miroslav Petráň
Petráň je jedním z nejdéle sloužících pardubických komunálních politiků. Byl zakládajícím členem Občanského fóra, krátce působil i v ODS. Poprvé se dostal do povědomí obyvatel v roce 2004 v souvislosti s izraelskou firmou, která chtěla v centru Pardubic postavit obří nákupní centrum. Pardubický radní Petráň odjel na dovolenou do Izraele, za peníze zmíněné firmy.
V radě města následně Petráň projekt firmy podpořil. Zastupitelé Izraelcům pozemky prodali. „S architekty firmy jsme mohli přímo v ateliéru dospět ke kompromisu,“ bránil se tehdy Petráň, tvrdí sobotní MF Dnes. Nejvíce je ale Petráň známý vedením pardubického Dostihového spolku, který založil. Za dobu, kdy ve spolku působil jako šéf představenstva, se rozložilo jeho hospodářství. Spolek vyšetřuje policie. V roce 2010 Petráň pronikl na kandidátku VV a se štěstím se dostal do Sněmovny.
Psali jsme:
Byl jedním z nejvěrnějších spojenců Víta Bárty, o to je překvapivější, že po rozpadu VV podpořil vládu. „Nepovažuji předčasné volby za dobré,“ vysvětluje MfD loajalitu Petráň.
Otto Chaloupka
O Chaloupkovi se toho ví nejméně. V roce 1985 emigroval do Rakouska a o rok později do USA. V Česku natrvalo žije až od roku 2007. Dováží auta z USA. Postupem času vstoupil do VV. „Začali jsme přemýšlet o definitivním návratu do USA, ale pak mě názory této strany zaujaly,“ říká Chaloupka pro MfD.
Policie jej chce ale stíhat pro přijetí úplatku. Bývalý Chaloupkův asistent tvrdí, že ho poslanec přinutil vracet mu v hotovosti část asistentského platu. Chaloupka to popírá. Při soudu s Vítem Bártou údajně vyšlo najevo, že to byl právě Chaloupka, kdo si loni nejvíce stěžoval na snížení platů poslanců.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jno
