Můžete vysvětlit princip sestavování kandidátky Domova formou losování?
Princip není vlastně nijak převratný. Je snahou o naplnění preambule Ústavy České republiky, která praví, že Česká republika je vlastí rovnoprávných občanů. Listina základních práv a svobod pak v článku 21 deklaruje, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Rovněž tak se v této Listině praví: Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. V praxi to ale posledních 25 let vypadá tak, že přístup k voleným funkcím mají jen ti, kteří mají dostatečně ostré lokty a dostatečně mocné kmotry, kteří je vynesou do čela kandidátek politických partají. Jak jinak chcete umožnit každému občanovi, aby se skutečně mohl ucházet o zvolení do zastupitelstva městské části nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy, než tak, že oslovíte všechny a nabídnete jim, aby kandidovali za sebe. Těžko se můžeme vrátit do starého Řecka, abychom o všech záležitostech obce rozhodovali všichni, ale můžete dát každému šanci, aby se ucházel o hlasy svých spoluobčanů.
Proč jste takový princip zvolili? Jaký má účel?
Vzpomínáte ještě, jak jsme v listopadu 1989 pod balkonem Melantrichu skandovali „Už je to tady“? Tehdy jsme všichni jistě věřili, že společnost se stane skutečně občanskou, svobodnou a solidární, kde práva všech občanů budou zajištěna a budou vskutku rovná. Skončilo to tak, že jsme skoro všichni zůstali pod balkonem a ti, co byli nahoře, na nás teď dál shlížejí z výšky svých funkcí. Jen my už neskandujeme a netleskáme, není čemu.
Co ale říkáte námitce, že to je vrchol populismu?
Všechny strany se před volbami zaklínají tím, jak nechtějí nic jiného než blaho těch obyčejných, prostých občanů. Všichni ti desetkrát recyklovaní politici zase budou lidem mazat med kolem úst. Uslyšíme slova o tom, že volič je moudrý, vzdělaný a že jistě pochopí, že jen ten či onen program je ten nejlepší. Minutu po uzavření volebních místností politici zapomenou, že nějaký volič vůbec existuje a svoje geniální programy partaje zahodí do nejbližšího koše. Všechny partaje bez rozdílu tedy budou tvrdit, že se vlastně obětují pro blaho občanů a vezmou na svá bedra ten přetěžký úkol usednout v dozorčích a správních radách a začnou vymýšlet další a delší tunely, do kterých z jedné strany nasypou peníze z našich daní a na druhé straně z nich vypadnou výpisy z jejich vlastních tučných kont. Ale co kdyby se ten moudrý a vzdělaný volič rozhodl, že o svých věcech chce ve své obci rozhodovat sám? To je jednoduché, to je prý vrchol populismu. Možná dokonce vrchol drzosti, když si nějaký občan dovolí kandidovat proti těm geniálním stranickým kandidátům.
Nevadí vám, když bude vylosována nějaká naprosto nepřijatelná osoba a bude ve volbách Domov zastupovat?
Každý svéprávný a plnoletý občan má právo ucházet se o zvolení do zastupitelské funkce. Na kandidátkách stran byste našli mnoho „naprosto nepřijatelných“ lidí. Při losování se tedy může stát, že se na kandidátku dostane náhodou „Pepek Vyskoč“. Pak tedy nechme na lidech, zda budou Pepka volit. Navíc s každým, kdo se přihlásí na kandidátku, během několika hodin hovoříme. Vůbec nemám pocit, že by se hlásili lidé, kteří by nemohli být dobrými komunálními zastupiteli. Dostávám řadu e-mailů. Například v jednom jsem dostal otázku, jak prý by mohl o tak složitých věcech, jako je tunel Blanka, rozhodovat třeba nějaký „obyčejný truhlář“. Ale když o tak složitém a drahém projektu rozhodoval psychiatr nebo gynekolog, tak je dost pravděpodobné, že ten „obyčejný truhlář“ by rozhodl lépe.
S jakým programem chce Domov voliče oslovit?
Žádný geniální program nebudeme nikomu vnucovat. Za těch několik týdnů jsem z rozhovorů s lidmi zjistil, že úplně jiné věci trápí obyvatele na Starém Městě a úplně jiné třeba na Lužinách. Dokonce ani v rámci jedné městské části není možné vytvořit program, který by stejně přijali obyvatelé Karlína i Kobylis. To podstatné v našem obecném programu je zásadní posílení přímé demokracie. Například chceme prosadit povinné referendum u zakázek nad jednu miliardu v hlavním městě Praze, u městských častí nad 500 milionů korun. Také například chceme zajistit občanům jejich aktivní účast ve výběrových komisích při hodnocení veřejných zakázek na magistrátu a v jednotlivých městských částech a to, aby naši zastupitelé nikdy nehlasovali pro další zadlužování Prahy.
Jakou máte garanci, že budou vylosovaní kandidáti reprezentovat a prosazovat program Domova? Co když se vám tam přihlásí nějací provokatéři a hochštapleři či dobrodruzi? Nemáte dostetek svých osobností?
Vůbec nechci, aby někdo prosazoval program Domova. Chci dát lidem šanci, aby prosazovali svůj vlastní program. My všichni žijeme v tomto městě a toto město musí spravovat lidé, kteří tu žijí a chtějí, aby Praha byla přívětivým místem k životu.
Psali jsme:
autor: Lukáš Petřík
