Nejprve uvádějí, že evropští představitelé NATO nečekají nic dobrého. Teherán či Peking jsou ve střehu. Moskva spíše optimistická. Ochránci menšin chystají protesty, ekonomové oceňují složení vládního týmu.
Jisté zatím je jen to, že Trump přednese projev, který si podle svého týmu připravil sám. Napoví, s jakým partnerem může svět počítat pro příští čtyři roky. Trump představí své vize, jež zahrnují reformy Obamova systému zdravotní péče, snahy posílit bezpečnost v ulicích a snížení firemních daní. Chystá stavbu protiimigrační zdi na hranicích s Mexikem, pro tento účel chce vydat hned po nástupu exekutivní příkaz, jenž nepodléhá schválení v Kongresu, píše list.
Na zahraniční scéně je nepřehlédnutelná Trumpova snaha vycházet s Moskvou a naopak neústupnost vůči Pekingu.
Ačkoliv se to davoské elitě může zdát zvláštní, většina lidí miluje svoji zemi
Obecně podle listu převládá názor, že Trumpovo vítězství zasadilo politickým elitám ránu, pokud jde o jejich představy o globalismu. Trump se opakovaně vyjadřoval ve prospěch nacionalismu a protekcionismu, což jde proti myšlenkám, po kterých účastníci fóra v Davosu dlouhodobě volají.
Takové názory příštího prezidenta přitom nebyly mnohým voličům proti mysli, píše dále deník. „Trumpovo zvolení je jasným náznakem toho, že většina lidí nemá zájem o světovou vládu, ale chce se vrátit ke klasické lokální demokracii,“ řekl v Davosu pro list The New York Times ekonom John Mauldin. „Ačkoliv se to davoské elitě může zdát zvláštní, většina lidí miluje svoji zemi, tedy zemi svých otců.“
Trumpovo zvolení znamená změnu v davoském diskurzu
Neotřelé názory, které reprezentuje nejen Donald Trump, ale i například Nigel Farage, britský politik, který vedl kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie, byly dosud slyšet mezi davoskou elitou jen málo, píše dále list. Trumpovo listopadové zvolení i například brexit však patrně znamenají změnu i v dosavadním davoském diskurzu.
Jenže i přes tyto krátké náznaky od Trumpa i jeho spolupracovníků, které rýsují podobu prezidentovy politiky, zůstávají jeho budoucí kroky stále napůl zahaleny tajemstvím, upozorňuje list. Nikdo z partnerů tak přesně neví, co od příští hlavy státu očekávat.
Nejlepší je počkat si na prvních sto dnů
Jisté je, že Trump oceňuje brexit i evropské populisty. Nevyhýbá se dialogu s Moskvou. Alespoň prozatím. Při hodnocení Trumpových plánů všichni jistou míru „prozatímnosti“ hodně zdůrazňují.
Jsou k tomu důvody. V roce 2015 ještě Trump označil německou kancléřku Angelu Merkelovou za největší vůdkyni současnosti. Nedávno ji ale ostře kritizoval za otevřenost vůči nelegální imigraci.
Podle některých analytiků je ale nejlepší počkat na Trumpových prvních sto dnů – a teprve potom hodnotit, podotýká list. Britský politolog Robin Niblett, šéf londýnského Chatham Housu, soudí, že Trumpova politika zatím nemá úplně pevné kontury. „Myslím, že to dělá záměrně, aby si nechal otevřená vrátka k případným korekcím své politiky,“ řekl Niblett.
Nebudou-li evropští lídři mluvit s nespokojenými občany...
Nad nástupem nového amerického prezidenta se v LN zamýšlí také jejich komentátor Zbyněk Petráček. Nejhorší reakcí by podle něj bylo říkat, že Trump reprezentuje tu Ameriku, jež se dala na populismus. Byla by to stejně laciná odpověď, jaké se vyčítají právě populistům. Podle Petráčka je lepší zamyslet se nad tím, nakolik se tu projevil demokratický instinkt po střídání moci. Nakolik se projevil v situaci, kdy mezi lidmi posiluje názor, že ať už zvolí tradiční stranu A, nebo stranu B, skutečné střídání moci to není.
„Předevčírem se k tomu v Davosu vyslovil i slavný ekonom Joseph Stiglitz: nebudou-li evropští lídři mluvit s nespokojenými občany, i když volí extremistické strany, jejich státy skončí v čele s někým, jako je Donald Trump. To je obecná lekce z dnešního dne,“ dodává Petráček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
