Moderátor Luboš Rosí zmínil iniciativu Senátu, aby se na obsazování mediálních rad veřejnoprávních médií podílela i tato instituce. „Chceme změnu, chceme se na výběru podílet taky. Chceme větší odbornost a nezávislost lidí v radách,“ říkají zástupci Senátu. Rosí zmínil kontroverze okolo některých radních a jako příklad dal Vítězslava Jandáka a jeho spor mimo jiné s Jiřím Černým, radního Kňourka a „porno na Vltavě“ nebo výroky kandidáta do rady ČTK za SPD Michala Semína. „Ten ještě zvolen nebyl, ale dostal od poslanců nejvíc hlasů, navzdory tomu, že zpochybňuje zprávy o útocích 11. září, potraty připodobňuje k holokaustu, případně mluví o ‚nechutném‘ životním stylu homosexuálů,“ popsal Semínovy názory Rosí.
Členy rad nominují dle infografiky sdružení a spolky, podle kritiků údajně i takové, které s médii vůbec nesouvisejí. Dle šéfkomentátora LN Petra Kamberského si političtí nominanti vyrobí spolek, který jim dá razítko, že jej zastupují. I když je volba tajná, v poslední době se zdá, že navrch údajně mají strany podporující vládu. „V tom celkovém kontextu politické situace je zásadní to sledovat a upozorňovat i na ty lidi, kteří tam přicházejí a na ty motivace, se kterými jsou tam voleni,“ říká Robert Břešťan z Hlídacího psa.
Podle šéfredaktora Filipa Rožánka pokud projdou kandidáti s největším počtem hlasů, tedy Semín a David Soukup, tak již v radě ČTK bude převažovat ANO a SPD. A existuje podle něj riziko, že mohou odvolat generálního ředitele a mít skutečný vliv na fungování média. Iniciativa Senátu prý pochází od končícího člena rady rozhlasu Jiřího Vejvody, jenž odsoudil výstup Vítězslava Jandáka. Dle Vejvody by při účasti Senátu byla větší šance, že rada bude více odpovídat zákonu a reprezentovat různé názorové proudy. Dle předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého by se tak snížilo riziko zpolitizované volby. O změnách se dle ČT mluvilo již dříve, například v dobách televizní krize, kdy došlo k tomu, čeho se prý analytici obávají u ČTK, rychlé výměně generálního ředitele.
„Je namístě, aby se zamysleli poslanci, protože jejich rozhodování je skutečně klíčové i v rámci tohoto systému, ve kterém je možné zvolit slušné lidi. Lidi, kteří v minulosti prokázali, že jim jde o svobodu slova. A ne lidi, kteří prokázali přesný opak,“ říká Michal Klíma z Mezinárodního tiskového institutu.
Fotogalerie: - Jednání Rady ČT
Ale novelizace zákona by podle některých novinářů nepomohla. „Veřejnoprávní média jsou podle mě teď pod silným tlakem a myslím, že se bude zvětšovat ten tlak. Že jenom ta vládnoucí většina, která jednak nechápe systém médií veřejné služby a jednak ho nenávidí, tak jenom nenašla odvahu pustit se do toho úplně na sílu, byť se to čekalo, zejména v případě České televize,“ říká šéfreportér Jindřich Šídlo ze SeznamuZpráv. Petr Kamberský si také dovede představit lepší změnu a není si jist, zda ji dokáže prosadit současná politická reprezentace.
ČT se také věnovala tomu, za jaké spolky je kdo jmenován.
A výrokům, kterých se tito členové rady dopustili. Byla připomenuta slova Vítězslava Jandáka a také tažení Tomáše Kňourka proti „pornu na Vltavě“. Akci, kterou rada rozjela proti stanici Vltava a jejímu šéfredaktorovi, označil Jindřich Šídlo za neuvěřitelnou. RRTV nakonec shledala, že na Vltavě k pochybení nedošlo a za šéfredaktora se postavili i komentátoři a novináři. „Obhajoba tohoto hnusu je dalším odhalením tuzemské novinářské licoměrnosti,“ reagoval tehdy Kňourek.
„S alternativními servery spolupracují i jiní radní, přímo do nich přispívá i člen rady ČTK, Petr Žantovský, ten má v Parlamentních listech svou pravidelnou rubriku, kritiku sklízí i za svou dřívější kariéru,“ prohlásila moderátorka Tereza Řezníčková. Michal Klíma obvinil Žantovského, že se podílel na normalizaci časopisu Melodie. Žantovský a další členové rady také dle ČT museli vysvětlovat, zda neporušují zákon o střetu zájmů, který praví, že člen rady nebo osoby jemu blízké nesmí mít finanční zájem na provozování hromadných sdělovacích prostředků daný vlastnictvím či pracovněprávním vztahem.
Šarapatkova slova na adresu prezidenta Zemana a jeho příspěvky pro Forum24 zůstaly nezmíněny.
A Tereza Řezníčková informovala, jak se obsazování rad řeší v jiných zemích. Například v Německu radní volí „konkrétní organizace“ a parlament jejich volbu schvaluje jen formálně, kontroluje jen, zda nemají dotyční kriminální minulost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
