V úvodu se věnoval situaci na řecko-makedonské hranici, kde uprchlíci prorazili plot a postupují dál do Evropy. Je to situace složitá a podobných momentů uvidíme v budoucnu více. Jak se Evropa bude snažit uzavírat hranice, bude se o to snažit, je to správné, tak k těm konfliktům bude docházet stále častěji,“ poznamenal.
Povede to k tomu, že v Evropě budou posíleny i další hranice. Lidé, kteří chtějí postupovat do Evropy násilím, musejí vědět, že porušili pravidla. Zvýhodněni mají být ti, kteří ctí evropská pravidla a nechají se v poklidu zaregistrovat.
Chybovala i kancléřka Angela Merkelová
Další problém představují jednotlivé země Evropy. Řecko rezignovalo na registraci uprchlíků a ostrahu svých hranic. „Kdyby Řecko chtělo, tak by svou situaci mohlo zvládat lépe. V minulosti na to Řecko dostalo spoustu peněz, bylo opakovaně varováno, ale nedbalo na to,“ vyjádřil svůj názor Pojar. Jeden velký hotspot mohl vzniknout třeba na ostrově Lesbos. Jedna věc přece je doplout na člunu a další věc je dostat se z ostrova dál na evropskou pevninu. „Uprchlíky jednoznačně lze registrovat,“ konstatoval.
Podle jeho názoru chybovala i kancléřka Angela Merkelová, která rezignovala na dodržování evropských pravidel registrace a přijímání uprchlíků. Ať už to byla pravidla jakkoli nedokonalá, byla tu alespoň nějaká. A německá kancléřka Angela Merkelová je obešla. To byla chyba. Podobně se chovalo i Rakousko, jenže pak se jedna věc změnila.
„Situace se změnila ve chvíli, kdy extrémní pravice málem vyhrála volby ve Vídni. V tu chvíli se rakouská rétorika změnila. A já si myslím, že je to dobře. V okamžiku, kdy Německo a Rakousko uzavřou své hranice, může dojít k tomu, že se migrační proud přesměruje přes nás a Slovensko. Ještě se to neděje, ale dít se to může a musíme na to být připraveni. Musíme chránit své hranice,“ je přesvědčen Pojar.
Pokud chceme udržet funkční Schengen, musíme přijmout myšlenku, že v krizových situacích bude třeba uzavřít hranice uvnitř Schengenu. Turecko potřebuje Evropskou unii více než Evropská unie Turecko. Pokud bude Turecko říkat, že k nám pošle více uprchlíků, my můžeme kontrovat, dobře, ale pak budeme muset přehodnotit ekonomické vztahy s vlastním Tureckem,“ poradil politikům.
Turecko nás občas vydírá, ale...
Občas se mu sice zdá, že Turecko Unii vydírá, ale to neznamená, že některé turecké návrhy nestojí za úvahu. Turecko například navrhovalo zřízení bezletových zón v Sýrii. Západ to odmítl. Kdyby na to přistoupil, uprchlíci by alespoň v některých místech Sýrie mohli žít v relativním bezpečí a neodcházeli by do Evropy. Nesmíme přitom zapomínat ještě na jednu věc. „Většina syrských uprchlíků, kteří jsou dnes v Evropě, neprchala před Islámským státem. Islámský stát ovládá především pouštní oblasti, kde tolik lidí nežije. Ti lidé utíkali před praktikami režimu Bašára Asada,“ upozornil.
U moci ho drží Rusko, které o stabilitu Evropy nestojí. „Rusku rozhodně nevadí, že má Evropa díky situaci na Blízkém východě problém,“ shrnul.
Evropa dlouho volala po tom, aby se Spojené státy přestaly tolik angažovat ve světě. Nynější prezident Barack Obama to splnil a důsledky tohoto kroku vidíme dnes. Otázkou je, zda se s příchodem nového šéfa Bílého domu Američané vrátí na Blízký východ a v regionu bude trochu větší klid.
Co bude s USA, pokud vyhraje Donald Trump?
Spojené státy ale zažívají volební rok a je těžké předvídat, co bude dál. Pokud se prezidentem stane miliardář Donald Trump, v tuto chvíli nelze říci, co bude dál, protože nevíme, jaké lidi si vybere za spolupracovníky. „V tuto chvíli nemůžeme říci, zda vůbec bude prezidentem. A pokud už prezidentem bude, pak to bude záležet na tom, jakými lidmi se obklopí,“ vyjádřil se host. „Trump v tuto chvíli vede populistickou kampaň a neříká, co si ve skutečnosti myslí. Nemůžeme proto vědět, co od něj může Evropa čekat,“ podotkl Pojar.
Každopádně má Trump spojitost i s Českem. S exmanželkou Ivanou Trumpovou má dceru Ivanku. Ivana Trumpová se narodila v roce 1949 v dnešním Zlíně jako Ivana Zelníčková.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
