„Sabatina Jamesová se narodila v Pákistánu a postavila se na odpor proti sjednanému sňatku. Chtěla studovat hudbu. Uprchla do Evropy, kde se stala křesťankou. Založila síť, která pomáhá ženám postiženým podobným životním příběhem. Její příbuzní se ji totiž opakovaně pokusili zavraždit a ona sama je nucena žít pod policejní ochranou. Podle jejích informací je každý rok na území Evropy zavražděno svými příbuznými na 3 000 žen, které nesouhlasily s dojednaným sňatkem. Tři tisíce! Sabatina je kvůli změně víry v ještě horší situaci,“ píše Ransdorf.
Bohužel se ve jménu politické korektnosti v Evropě nemluví o podobných děsivých případech. Evropa, která se zaklíná ochranou lidských práv, v tomto směru ve skutečnosti práva přehlíží. Podle Sabatiny Jamesové je starý kontinent tolerantní k netoleranci, což je zlé. Ransdorf v této souvislosti připomíná myšlenku filozofa Friedricha Hegela, který tvrdí, že občanská společnost nemá pevné základy, pokud nemůže stavět na vzájemném uznání. A v islámském světě se vzájemné uznání příliš nenosí.
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Komunistický europoslanec má tedy za to, že by pomohlo podporovat právě základy občanské společnosti, ať už v podobě odborů nebo organizací hájících práva žen v občanském světě. Cestou k řešení podle Ransdorfa ale rozhodně nejsou kvóty pro uprchlíky mířící do EU. Ty mohou jen zhoršit napětí mezi dvěma odlišnými kulturami.
autor: mp