Knížka Mirka Topolánka „Hlavně se neposrat aneb jak myslel, tak řekl; jak řekl, tak udělal" je pořádná bichle. Má totiž více než 500 stran textu a je v ní soubor zhruba 220 článků a projevů od roku 1998 až do současnosti. Topolánek ale v díle zveřejňuje i své glosy a postřehy k jednotlivým událostem, u nichž přímo byl on osobně. A navíc se také zamýšlí nad tím, jak pracovali někteří jeho předchůdci a následovníci na postu ministerského předsedy, a prozrazuje, jak na něj působí aktivity dnešních politických špiček.
Nikoho proto příliš nepřekvapí, že se v knize Topolánek obul hlavně do Jana „Želé“ Fischera, o němž ani v minulosti nehovořil přespříliš dobře, a také do ministra financí Andreje Babiše. A hlavně do svého rivala - Jiřího Paroubka.
Jan Fischer
„Třikrát vsadil Jiří Paroubek na komunistickou kartu. Třikrát prohrál. Jsem přesvědčen, že tím jsou jeho možnosti vyčerpány, a to jak fyzicky, tak morálně. Předseda ČSSD prohrál volby, a musel se tak vzdát snu, že povede vládu s podporou komunistů. Narazil na tvrdý odpor veřejnosti se svým neobolševickým projevem těsně po volbách... Zatím se předvedl jako politik, který apriorně boří veškerá řešení, aniž by měl po ruce nějaké jiné realistické východisko. Jako člověk, který nedrží slovo a do televizních kamer říká, že se s partnerem dohodne, zatímco ve skutečnosti už je domluven s někým jiným,“ tak vidí Topolánek Jiřího Paroubka.
Jeho komentáře jsou plné zášti a nenaplněných ambic
Osobě někdejšího šéfa ČSSD ale Topolánek věnoval hned několik řádek a to v několika různých kapitolách. Třeba v té, kde připomíná Kubiceho zprávu, píše:
„Mýlí se dodnes v dopadech tzv. Kubiceho zprávy na výsledek. Zveřejnění poškodilo mne a jemu nepochybně prospělo! Škoda, že jinak tak chytrý člověk neuměl unést prohru, utápí čas a svou aktivitu ve válčení starých válek a nevšiml si, že jeho čas již vypršel a on do historie vstoupí jako člověk, který nikdy nevyhrál žádné volby a shodil vládu během předsednictví. Jeho občasné komentáře jsou dnes plné zášti a nenaplněné ambice,“ nešetří Topolánek Paroubka, o němž také zmínil, že sice vnesl do již tak pokleslé české politické kultury nové, velmi drsné a svérázné praktiky, nicméně mu musí uznat to, že dostal ČSSD z okraje propasti.
A co na to Paroubek?
„Mne to vcelku nezajímá. Zajímá mne to asi tolik, jako českou veřejnost, takže je mi úplně jedno, co píše dnes pan Topolánek,“ reagoval Paroubek pro ParlamentníListy.cz na pasáže, které mu byly redakcí do telefonu odcitovány, jelikož knihu prý nečetl.
„Já panu Topolánkovi jenom přeju, aby odvolání pana Dalíka dopadlo ve prospěch pana Dalíka a aby ještě on (Topolánek) neměl nějaké další problémy, které by z eventuálního potvrzení rozsudku prvoinstančního soudu vyplynuly,“ reagoval dále Paroubek.
Snad na záchod...
A zmínka o Kubiceho zprávě je mu prý jedno.
„To, co k tomu pan Topolánek říká, je mi osobně úplně jedno. Důvody pana Topolánka mne nikdy nezajímaly a nezajímají mne ani teď. Ať si každý udělá obrázek sám...,“ zmínil, přičemž opětovně zdůraznil, že knížku Topolánka nečetl a ani by si ji osobně nikdy nekoupil. Leda tak na záchod.
„Koupil bych si jí leda, kdyby měla cenu toaletního papíru. Takže bych ji použil stejným způsobem,“ dodal k tomu bývalý šéf ČSSD.
Ing. Jiří Paroubek
Tzv. Kubiceho zpráva podle některých politologů významně ovlivnila volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006. O co šlo? Dne 29. května 2006, tedy několik dní před volbami do Poslanecké sněmovny, se Jan Kubice jako ředitel ÚOOZ obrátil na poslance sněmovního branného výboru se zprávou, ve které se uvádělo, že organizovaný zločin pronikl do státní správy. Tato zpráva byla později v médiích označována jako Kubiceho zpráva. Policejní prezidium, ministerstvo vnitra a předseda vlády podle této zprávy omezovali činnost Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Údajně se tak dělo především v souvislosti s vyšetřováním tří závažných případů – vyšetřování vraždy podnikatele Františka Mrázka a jeho vztahů s vysoce postavenými úředníky a politiky, vyšetřování podvodů při obchodech s ropnými produkty a vyšetřování objasňování vražd v takzvané Solncevské mafii a o korupci ve státní správě v souvislosti s biopalivy (kauza biolíh).
Premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek ovšem tehdy na mimořádné tiskové konferenci popřel, že by do vyšetřování případu on, či ministr vnitra František Bublan jakýmkoliv způsobem zasahovali. Paroubek tvrdil, že se jednalo o „dlouho připravované spiknutí“ a že za aférou stojí politici ODS, kteří se snažili tímto způsobem ovlivnit výsledek voleb. Kubiceho označil za lháře a manipulátora.
Předseda ODS Mirek Topolánek jakoukoliv spojitost se zprávou Jana Kubiceho ale později popřel. Novinář Štěpán Kotrba v článku v Britských listech ovšem o pár dní později naznačil, že mezi Markem Dalíkem, což byl lobbista spjatý s ODS a hlavně přítel Mirka Topolánka, a Janem Kubicem existoval jistý kontakt, který by údajně mohl Paroubkovu hypotézu o načasování aféry podpořit.
ČSSD volby v červnu 2006 ale de facto prohrála. Získala přes 32 procenta hlasů, zatímco ODS dosáhla výsledku 35 procent. Logicky tak vládu sestavoval Mirek Topolánek. „Tato policejní provokace měla takový dopad na média a na veřejné mínění, zejména na váhající voliče, že rozhodla o výsledku voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,“ konstatoval k tomu v sobotu 3. června 2006 Jiří Paroubek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
