Tématem tiskové konference, kterou klub nezávislých senátorů vedený předsedou Janem Velebou (SPO) a místopředsedou Jaroslavem Doubravou uspořádal ve čtvrtek 7. září, bylo poukázat na problém, který přetrvává u památkových statusů nemalého množství historických budov a to zejména v Brně. Pravidla ohledně památkových statusů v moravské metropoli jsou podle nich totiž nastavena tak, že dochází k tomu, že některé budovy svou ochranu kulturní památky ztrácejí.
V roce 2016 vyšlo najevo, že úředníci v roce 1988 v Brně zapsali na seznam památek zhruba dva tisíce nemovitostí. Jenže neplatně, protože podle nového zákona tyto objekty již měly procházet složitějším procesem a sice tzv. prohlášením za kulturní památku.
Objekty sice neztratily památkovou ochranu paušálně. Jejich majitelé nicméně mohli vznést dotaz na adresu ministerstva kultury ve smyslu, zda jejich budova skutečně kulturní památkou je. A v případě, že jejich nemovitost byla na seznam zapsána chybně, mohou obdržet jasnou a jednoduchou odpověď, že nemovitost, kterou vlastní, ve skutečnosti žádnou kulturní památkou není.
V takovém případě se pak na nemovitost přestává vztahovat ochranná známka a jak uvedl brněnský Idnes, jen v říjnu 2016 zmizelo ze seznamu památek města Brna prvních 18 staveb. Majitelé pak mohou velice rychle a v podstatě bez postihů přestavět či se zcela zbavit autentických, dobových prvků jednotlivých staveb.
Kromě senátorů byli na akci, která představovala symbolický apel ministerstvu kultury, aby situaci řešilo, přítomni i odborníci z praxe památkové péče, ředitel Odboru památkové péče Pražského hradu Petr Kroupa, Barbora Vašková z Turistického informačního centra v Bystřici nad Pernštejnem a specialista na novou metodu ochrany památek Strnad. Součástí konference byla i prezentace kulturních památek z Moravy, Vysočiny a rovněž i nové metodologie ochrany památek.
Podle tajemníka klubu nezávislých senátorů Zdeňka Musila je akce výzvou, aby „stát nemeškal v nápravě určitého šlendriánu, který převládá v památkových statusech“. Senátoři podle něj chtějí, aby „odpovědné orgány v registru historických staveb zjednaly nápravu a aby bylo jasné, zda jsou, či nejsou chráněny“.
„Blíží se stoleté výročí založení naší republiky. Nejpalčivější situace ohledně památkových statusů je podle něj především u funkcionalistické architektury,“ uvedl. Ta bude během očekávaných oslav vzhledem k vlastnímu dobovému kontextu nejvíc exponována.
V oblasti nejasných památkových statusů je podle Musila v Brně nesprávně uchopeno celkem 1500 památek. „Tím pádem ten památkový status je velmi nejistý. Stav v Brně je přes rok znám, ale na problém bylo upozorněno již před desítkou let. Problém se ale neotevřel ani za vlády ministra kultury Hermana,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Musil. Tyto zmíněné památky nemají podle senátora Jana Veleby „v pořádku příslušné dokumenty“. „Je potřeba s tím něco dělat. Ročně se v Brně opravuje pouze 70 památek,“ dodal ParlamentnímListům.cz Veleba.
Podle Zdeňka Musila by jednou ze staveb, které situace ohrožuje, měla být i pasáž Alfa na Dominikánském náměstí v Brně. „Je li památkový status nejistý, tak současný vlastník může s dotazem na Ministerstvo kultury dostat odpověď, že objekt památkou není, a tím pádem může veškeré autentické prvky zlikvidovat bez jakéhokoliv postihu,“ sdělil Musil.
Podle informací z loňského roku, které přinesl brněnský Idnes.cz, by o památkovou ochranu teoreticky mohlo přijít například i Janáčkovo divadlo. Ztratit by ji ale mohl například i palác Jalta. Jak uvádí Idnes chaos do systému ochrany památek vneslo rozhodnutí ministerstva kultury ohledně brněnské nemocnice v Tišnově. „Potřebovali tam bourat a chtěli vědět, jestli mohou. Zeptali se ministerstva a to jim odpovědělo, že nemocnice památkou není, protože se do seznamu dostala po lednu 1988. To bylo průlomové rozhodnutí,“ citoval před rokem server tehdejšího šéfa památkového odboru brněnského magistrátu Martina Zedníčka.
Úplně dobrá situace podle senátora Veleby v oblasti památkové péče nepanuje ani v Praze. „Domnívám se, že tady vítězí zájmy kapitálu, developerů, stavitelů, investorů,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Veleba na otázku, co si myslí, jak si s ochranou památek vede hlavní město. „Když se bourá v historickém jádru Prahy, tak to podle mě není dobré,“ dodal k dotazu, jak se staví k některým developerským zásahům v hlavním městě. „Je to záležitost Prahy jako hlavního města, ale jde tam zcela určitě o velké peníze,“ dodal.
Psali jsme:
autor: maz
