Na všech budovách v Paříži jsou vlajky na půl žerdi. Teroristický masakr, k němuž se přihlásili zločinci z Islámského státu, dopadl na město nad Seinou velmi tvrdě. Zde jsou vyjádření lidí, kteří měli oprávněný strach o své blízké. Manželky, duchovního, mladé mámy a dědy.
Tanečnice
"Byla jsem v Česku. Ostatně bydlíme hned za Bataclanem. Manžel slyšel veškerou střelbu. V noci mi volal. Měla jsem strach. Myslím si, že se to může opakovat. Budeme se snažit žít," řekla pro ParlamentníListy.cz Petra Oge, která pořádá v Paříži kurzy tance pro ženy.
"Rozhodli jsme se tancovat proti terorismu. Chci, aby Paříž zůstala taková, jaká je. Elegantní a rozumná dáma. Ostatně všichni lidé z uměleckých kruhů se proti tomu teroru postavili , jak uměli," dodala. Má za manežela Francouze a učí tanec. Nakonec ještě dodá: "Mám strach z toho, aby to nepokračovalo. Dost ten strach vyvolává televize a média."
Kněz
Jednou za měsíc přijede z Londýna do Paříže sloužit v sobotu odpoledne mši. Tentokrát měl páter Vojtěch Eliáš dvě možnosti. Zrušit anebo sloužit? Rozhodl se, že se v kostele nedaleko náměstí Republiky, kde se odehrála většina teroristických útoků, mše uskuteční. "Řekl jsem si, že i kdybych na té mši měl být sám, konat se bude. Starousedlíci z řad krajanů nedorazili, ale mládež, hlavně studenti, přišla," zavzpomínal.
Ulice byly prázdné, nikde nikdo. Do Anglie se vracel úplně prázdným vlakem. "V tom se kupodivu Francouzi od Britů dost liší. Po teroristických útocích v Londýně se Britové chovali, jako by se nic nestalo, aby teroristům ukázali, že je nic nezastraší. Teroristům se přeci neustupuje. Ve Francii všichni poslechli výzvy prezidenta Hollandea, aby ven do ulic chodili co nejméně. Na druhou stranu je třeba říct, že Paříž byla cílem útoků už víckrát, takže se místním nelze divit," doplnil pro ParlamentníListy.cz.
Čerstvá máma
"Mám devítiměsíčního syna. Proto dost přemýšlím, co se všechno může ještě stát. Hlavně kvůli němu. My jsme naštěstí v pořáku. O útocích jsme toho nechtěli moc vědět. Máme v Paříži nespočet přátel, takže jsme jen v duchu uvažovali, jestli jsou všichni v pořádku. Ostatně jeden z těch šílenců projíždel tady kolem nás. Do parku jsem toho dne s malým raději nešla," vysvětlila Michaela, která žije s manželem ve stotisícovém Nancy na východě Francie.
Připadá jí trapné, jak se na Facebooku lidé předhánějí a hádají, kdo si dal přes fotku francouzskou vlajku: "Vždyť je to jedno. Jede v tom celý svět. Všichni jsme na jedné lodi. Osobně hlavně přemýšlím, kdo by se postaral o toho našeho drobečka, kdyby se nám nedej bože něco stalo. Manžel má rodiče v Lyonu, tak možná oni."
Otec a dědeček
Pan M., který je již v důchodu, s manželkou zažil dva dny hrůzy. Prý z toho úplně zešedivěl. "Syn byl se dvěma vnoučaty na zápase Francie versus Německo. Volali jsme mu hned, jak jsme se o útocích dozvěděli. Nebral telefon. Neozval se ani druhý den. Byli jsme strašně vyděšení. Ozval se až v neděli odpoledne. Prý, že si nechal mobil doma," vysvětluje ParlamentnímListům.cz s tím, že kdyby se teroristé - dobytci, jak jim říká - dostali na stadion, byl by z toho masakr.
Francouzi, Němci, Britové, vlastně všichni Evropané a potažmo celý svět teď musí dát teroristům jasně najevo, že se nikdo nebojí. Německá kancléřka Angela Merkelová si myslí, že příliv uprchlíků Evropa zvládne, ale to se podle M. velmi mýlí. "Mezi těmi lojzy, co chodí přes hranice, se mohou radikálové dobře schovat. Ti dobytci z Islámského státu si toho jsou dobře vědomí. Útoky v Paříži to bohužel nekončí," podotkl na závěr.
Fotogalerie: - Okolo Bataclanu
Fotogalerie: - Imámové hovoří
Fotogalerie: - Paříž za časů teroru
Fotogalerie: - Smutné město pod Eiffelovkou
Fotogalerie: - Po stopách islámských teroristů
Fotogalerie: - Ztichlá Republika
Teror v Paříži:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
