Rusko a Čína podle Cohena sdílejí celou řadu klíčových zájmů, které se v prvé řadě týkají energetiky. „Vladimir Putin letos v květnu při své návštěvě Pekingu podepsal smlouvu na příštích třicet let ve výši 400 miliard dolarů, podle které by mělo Rusko do Číny dodat 38 miliard kubíků plynu ročně prostřednictvím plánovaného potrubí ze Sibiře o délce 4000 km,“ píše Cohen a dodává, že spolupráce se rozvíjí také v oblasti vojenství. „Na začátku roku proběhlo společné cvičení ve Východočínském moři, další cvičení jsou plánována i na příští rok. Rusko nabízí Číně také nejmodernější stíhačky a protiletadlové rakety,“ popisuje Cohen.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
V neposlední řadě však dle Cohena sledují Rusko a Čína obdobné geopolitické cíle. „Moskva i Peking jsou přesvědčeni, že by žádný stát na světě neměl zasahovat do vnitřních záležitostí druhého státu. Proto odmítají vměšovaní Spojených států a jeho export demokracie,“ míní Cohen. Americký publicista rovněž poukazuje na některé spekulace odkazující na možnost vytvoření euroasijské NATO, která by vážně ohrozila zájmy USA v Asii. Vzhledem k nevysloveným obavám Ruska z až přílišného vzestupu Číny však tuto možnost považuje za vysoce nepravděpodobnou. „Na rozdíl od období komunismu by v tak úzkém spojenectví hrála prim Čína, jejíž ekonomika je pětkrát větší než ruská a stále roste,“ upozorňuje Cohen.
Rusové se dle Cohenova mínění obávají, že pro Čínu představují vedle Afriky jen další zdroj surovin, nikoli rovnocenného partnera. „Moskva tuší, že vzhledem k nevyčerpatelným zdrojům by Čína i bez použití zbraní mohla pod svůj vliv brzy dostat celý Dálný východ, jak ekonomicky, tak i politicky,“ poukazuje Cohen. Podceňovat však prý nelze ani skutečnou vojenskou sílu Číny, kterou si Rusko plně uvědomuje. „Rusové si jsou vědomi, že pozornost Číny, zaměřená doposud spíš jižním směrem, by se mohla po čase obrátit na sever. Také proto Rusko pořádalo v blízkosti čínských hranic vojenské cviční za účasti 160 000 vojáků. Toto zatím nejmohutnější ruské cvičení mělo mít na Čínu odrazující efekt,“ tvrdí Cohen.
Rusko však zdaleka netrápí jen obavy z role, jakou bude hrát v užším spojenectví s Čínou. The Economist upozorňuje na změny, které se v Rusku udály od anexe Krymu, kdy v zemi zavládlo vlastenecké nadšení. „Prezident Putin dnes bude mít další ze svých pravidelných projevů určený národu, kterému je každoročně věnována velká pozornost. Vlastenecké nadšení z vojenského dobrodružství však dávno vyprchalo a obyvatelstvo zasáhla kocovina. Střední třídu trápí zvýšené ceny hypoték a chudší obyvatelé strádají z důvodu zdražení potravin až o 30 %,.“ upozorňuje Economist.
celý text v angličtině najdete ZDE
Podle britského deníku je otázkou, jak nepříznivá situace ovlivní popularitu ruského prezidenta, která stále dosahuje 85 %. „Začínají se však již ozývat hlasy obviňující vládu ze současných problémů a Rusové jsou bezpochyby unaveni propagandistickou masáží ruských médií, která posledních šest měsíců téměř každý den informují o ukrajinských fašistech,“ poukazuje Economist a zmiňuje vedle toho nepsanou dohodou Putina s ruskými obyvateli, dle které ruský prezident slíbil zvyšovat životní úroveň ruské střední třídy výměnou za její souhlas se všemi jeho politickými kroky. „Tato dohoda je v souvislosti s ekonomickou krizí nyní v ohrožení,“ píše Economist.
„Jak může Putin těmto nesouhlasným postojům čelit?“ ptá se Economist a vyjadřuje přesvědčení, že Putin bude ze současné ekonomické krize obviňovat vnitřní i vnější nepřátele. „Aby však byla jeho strategie úspěšná, bude muset přikročit k politickým represím. Na to však ruská společnost není připravena. Ostatně podle průzkumů veřejného mínění většina Rusů nepodporuje přítomnost ruských vojáků na Ukrajině,“ informuje Economist. Podle britského týdeníku byla také ruská rétorika vůči Ukrajině v posledních dnech méně vyhrocená. „Rusko by nemělo trvat na federalizaci Ukrajiny či úplné autonomii Donbasu,“ cituje v této souvislosti Economist ruského ministra zahraničí Lavrova ze 16. prosince.
Economist si také všímá tvrzení Moskvy, že ekonomické problémy země nemají nic společného s jejími vojenskými akcemi na Ukrajině a jsou způsobeny především poklesem ceny ropy. „V posledních dvou dnech se však ukázalo, že pád rublu má na svědomí i nedostatek důvěry trhu v ruskou státní správu," tvrdí Economist a komentuje také dnešní plánovaný Putinův projev. „V upoutávce k projevu prezidenta Putina jsou vidět plameny a kouř nad Kyjevem či Krym, ale zmínka o pádu rublu zde chybí. Aby se Rusové dozvěděli podrobnější informace k tomuto tématu, budou muset nejspíš navštívit webovou stránku ‚ruský Zen‘, kde mohou vidět vývoj kurzu rublu vůči euru a dolaru a také aktuální cenu za barel ropy. Hraje jim přitom meditativní hudba a prezentovány jsou zde uklidňující obrázky oceánu,“ konstatuje ironicky Economist.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
