U Jílkové proběhla vážná debata o očkování. V závěru došlo i na silné obvinění médií

3. 3. 2016 22:58

Představuje očkování proti chřipce jen výhodný byznys, nebo jde opravdu o ochranu zdraví občanů? Na tuto zásadní otázku hledali odpověď hosté pořadu Michaely Jílkové v pořadu Máte slovo České televize. Před kamerami zaznělo, že bychom neměli příliš věřit médiím hlavního proudu, pokud jde o očkování proti chřipce. Došlo i na otázku, zda očkování může vyvolat autismus u dětí.

U Jílkové proběhla vážná debata o očkování. V závěru došlo i na silné obvinění médií
Foto: Hans Štembera
Popisek: Moderátorka Michaela Jílková

Předseda České vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula, praktická lékařka Ludmila Eleková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková, Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, Václav Hrabák ze Společnosti pacientů s následky po očkování a pan Josef Pilař, který v dětství onemocněl dětskou obrnou a věří, že si nemusel nést doživotní následky, pokud by byl očkován. Ti všichni debatovali ve čtvrtečním pořadu Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové v České televizi.

Je prý popsáno, jak se hliník z vakcín dostává do mozku

„Účinek vakcín na organismus se studuje posledních patnáct let. A jsou jasně popsány následky očkování,“ poznamenala hned na úvod lékařka Eleková s tím, že vakcíny mohou vyvolat i autismus. Prymula se jasně postavil do opozice. Podle jeho názoru je toto tvrzení absolutně nepravdivé. „V Japonsku například očkovali proti spalničkám, ale když přestali očkovat, čísla autismu neklesla."

Lékařka Alena Šebková dodala, že účinky vakcín je třeba studovat mnohem déle než jen patnáct let. Nesmíme navíc zapomínat na to, jaké genetické předpoklady mají jednotlivé děti. Nesmíme zapomínat na to, že se děti rodí starším rodičům. „Bylo vysledováno, že od čtyřiceti let věku otce se riziko výskytu autismu zvyšuje,“ upozornila. Navíc autistickou poruchu lze často odhalit až v pátém roce věku.

Eleková si ale trvala na svém: „Je popsáno, jak se hliník z vakcín dostává do mozku. Je popsáno, jak je autismus léčen a chodí po světě řada vyléčených dětí.“ Prymula tato tvrzení ale smetl ze stolu. Mezi autismus a hliník podle jeho názoru nelze klást rovnítko. Poslední studie z přelomu let 2015 a 2016 ukazuje, že tato spojitost tady není. Výzkumy také ukazují, že určitá rizika existují u Afroameričanů, ale ne u nás.

V tu chvíli se ale ozval pan Hrabák. „Úkaz u afroamerického rizika neznamená nebezpečí pro nás? Toto tvrzení se mi zdá velmi silné,“ konstatoval. Před kamerou však také došlo na Zika virus. „Pan Hrabák tady šíří nesmysly týkající se Zika viru,“ posteskl si. Pokud jde o autismus, tím trpí i řada lidí, kteří očkováni nebyli. Jeden z otců v publiku ale trvá na tom, že po očkování se na jeho synovi autismus projevil. „A v osmi letech je mluvením na úrovni jednoročního dítěte,“ prozradil otec. 

Od další ženy z publika však zazněl možná ještě smutnější příběh. „Mám těžce postiženého desetiletého syna, který byl očkován před deseti lety. A dnes křečuje, má plíny, leží, je to zkrátka desetileté mimino. My jsme s manželem byli šokováni z toho, že nám každý z neurologů řekl něco jiného. A můj syn není jeden z milionu, jak tvrdíte. Těch lidí je mnohem víc,“ obrátila se přímo na Romana Prymulu. Ten kontroval, že podobná onemocnění opravdu nemusejí souviset s očkováním. Doplnil ovšem, že se nebrání některým individuálním plánům očkování. Rozhodně se však staví proti provoláním, že by bylo nejlepší, kdyby děti nebyly očkovány vůbec.   

„Pokud rodiče u dětí sledují podezřelé projevy, měli by lékaře upozornit a my bychom měli to dítě důkladně vyšetřit,“ zaznělo také od Romana Prymuly.

Paní Candigliota vzpomněla příkladu paní, se kterou mluvila. Její dítě má ochrnutou polovinu obličeje a prokazatelně tam existuje spojení s očkováním. „Bylo to po hexavakcíně,“ prozradila Candigliota. Šebková připustila, že některá rizika existují. „Nikdo nevylučuje, že očkování může mít závažné nežádoucí účinky,“ uznala. Musíme však mít také na paměti, že očkování v maximální možné míře eliminuje onemocnění zdravých dětí obrnou. Vakcíny uspěly v boji proti černému kašli a tak podobně.

Ani tady ale Ludmila Eleková nezůstala stranou. Po očkování proti obrně se vám prý může stát, že onemocníte kvůli tomuto očkování.

Individuální plány rozmetají systém

Ve vysílání došlo také na rizika spojená s očkováním proti spalničkám. Šebková poznamenala, že děti do pěti let věku mají vyšší pravděpodobnost komplikací při této nemoci. Proto je dobré proti spalničkám očkovat. V Německu k podobným komplikacím a úmrtí dítěte před pár lety došlo a Německo tedy není právě daleko od nás. Eleková se domnívá, že by některým dětem možná pomohlo, kdyby nebyly očkovány a prodělaly spalničky. „Pro některé děti by to možná bylo lepší. Když máte zdravé děti, dobře živené, tak spalničky prodělají v podstatě jako běžnou dětskou nemoc,“ konstatovala Eleková.

Slovensky hovořící lékař z publika se v jistou chvíli neudržel. Existují jasná data o tom, že se spalničky mohou posunout až k zápalu mozkových blan, a to je velký problém.

Jílková také položila otázku, zda by bylo možné snížit počet očkování. Z publika rovněž zaznělo, že by pro každé dítě mohl být stanoven individuální plán očkování. Lékařka Šebková však tuto výzvu rozmetala. Dovedete si představit, že třeba 100 tisíc dětí bude mít individuální plán? Bylo by to krásné a ten systém by to úplně rozmetalo,“ poznamenala ironicky.

Pozor na média hlavního proudu, protože...

Nakonec došlo i na očkování proti chřipce. Eleková toto očkování nedoporučuje, protože jeho účinnost je pochybná. Následně znovu zazněl varovný hlas z publika staršího pána. „Česká vakcinologická společnost si zaplatila kampaň na ovlivnění novinářů. Této kampaně se zúčastnilo šestnáct novinářů z ČTK i z Českého rozhlasu,“ uvedl pán sedící v publiku. „To je ale velmi silné obvinění, máte na to důkazy?“ ptala se Jílková. „Je třeba, aby česká společnost věděla, že je proudem hlavních médií ovlivněna,“ doplnil pán.

Předseda České vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula ale kontroval, že si jako předseda této společnosti žádnou takovou kampaň neobjednal, ani neví o tom, že by to někdo udělal. Faktem ovšem také je, že se někdy nepodaří trefit kmen chřipkového viru a pak je účinnost očkování slabá. V některých letech může být očkování na úrovni 60 i 70 procent, a to není málo.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nasazení jaderných zbraní by byl průšvih pro celou planetu. Zkušený generál Šedivý nám řekl více k tomu, co by to znamenalo

9:05 Nasazení jaderných zbraní by byl průšvih pro celou planetu. Zkušený generál Šedivý nám řekl více k tomu, co by to znamenalo

ROZHOVOR Češi se už tolik nemusejí obávat o svoji bezpečnost. Debata o výstavbě radarového systému j…