Co si myslí teenageři o tom, jak snadno mohou být zneužity i ty nejintimnější údaje, které na sebe dobrovolně každý den prozrazují na internetu a sociálních sítích? Porota letošního ročníku vybírala vítěze z 35 textových soutěžních příspěvků a 101 návrhů na placku. O jejich nesporné kvalitě si může udělat obrázek každý zájemce.
„Vítězům samozřejmě blahopřejeme. Ochrana osobních údajů je tématem budoucnosti a my jsme velmi rádi, že to víte a vnímáte. Smyslem téhle soutěže je, aby se mládež uměla na internetu chovat zodpovědně – pokud teď dáte na internet svoji košilatou fotku, vsadím se, že až jednou budete kandidovat na prezidenta nebo prezidentku, ocitne se právě tahle fotka na titulní straně novin. Osobní údaje jsou totiž ropou budoucnosti, kterou spousta společností v podstatě zadarmo už teď těží,“ promluvil na slavnostním vyhlášení k účastníkům předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů RNDr. Igor Němec.
Cílem soutěže je zároveň i popularizace témat, jako jsou svoboda a ochrana soukromí. Děti jsou v tomto směru zdaleka nejohroženější skupinou.
„Na druhou stranu se ze soutěžních příspěvků dá vyčíst, že nebezpečí, které vyplývá ze sdílení dat třeba na sociálních sítích, si uvědomují mnohdy více než jejich rodiče,“ vysvětluje Němec s dodatkem, že nejmladšímu účastníkovi letošního ročníku soutěže byly pouhé čtyři roky, a tam určitě rodiče dítě na soutěž upozornili.
„Jde o výjimečnou soutěž dokonce v evropském měřítku, svědčí o tom nejen evropská cena, kterou jsme za ni a za školení pedagogů už roku 2007 v Madridu dostali.Těší nás samozřejmě zájem dětí a hlavně pedagogů. Spontánně totiž „první kolo“ soutěže probíhá přímo na školách a k nám většinou přicházejí už jen nejlepší příspěvky ze škol, kde téma ochrany osobních údajů bylo zadáním pro celé třídy.“ Fakt průniku tématu ochrany soukromí a osobních údajů do školní výuky by těšila Němce nejvíc.
Vítězem textové části soutěže se stal Tomáš Macalík z Purkyňova gymnázia ve Strážnici, který napsal povídku s detektivním nádechem.
„Problematikou ochrany osobních údajů se obecně moc nezabývám, ale baví mě psát, jednou bych chtěl vydat sbírku povídek. Téma mě zaujalo, psaní pak šlo skoro samo. Já sám Facebook sice používám, ale uvádím na něm jen minimum osobních údajů. Myslím, že by k jejich ochraně hodně pomohlo, kdyby na Facebooku samotném byla nějaká aplikace, která by omezovala, jaké údaje smějí mladí lidé zveřejňovat,“ nabízí svůj pohled na věc Tomáš Macalík.
Souhlasí s ním i Kristýna Zadinová ze Světlé nad Sázavou, která v textové části soutěže skončila druhá s vyobrazením toho, jak může Facebook vést až k tragédiím v lidských životech.
„Chtěla jsem nějak zesměšnit Facebook, který bohužel sama používám, ale jen kvůli komunikaci s přáteli. Myslím, že používání sociálních sítí může mít obrovský přesah do reality, a v tom je nebezpečný. Problém ale vidím už u rodičů, kteří si nedokáží ohlídat, jaké informace jejich děti sdílí na internetu a kolik na něm tráví času. Místo toho se tam samy matky chlubí fotkami svých dětí, nechápu to,“ kroutí hlavou osmnáctiletá studentka.
„Podle mě je tady Facebook ještě pořád relativní novinkou, která stále lidi láká, spousta z nich je na něm závislá. Časem se to asi může změnit, ale každý se k tomu musí dopracovat sám,“ myslí si Kristýna.
„Myslím, že tak jako nás rodiče poučovali nebo poučují o komunismu, což byl ve své době ‚fenomén‘, my budeme naše děti poučovat o rizicích užívání sociálních sítí a zveřejňování osobních údajů,“ vystihuje Kristýna.
Třetí skončila v kategorii soutěžních textů patnáctiletá Kateřina Uhlířová z Loun, která sepsala krátkou, ale o to výstižnější pohádku o princezně, které obsadili zámek, když nebyla doma.
„Předlohou pro princeznu mi byla moje kamarádka, která dává všechno neustále právě na Facebook. Kolikrát jsem jí už říkala, ať to nedělá, že se jí to vymstí… je to přece obrovské riziko. Sama Facebook mám, ale používám ho jen pro komunikaci. Ve škole bych třeba uvítala hodiny zaměřené na tematiku ochrany osobních údajů, mohlo by to spoustě mladých lidí pomoct,“ navrhuje Kateřina.
Zvláštní kategorií byl grafický návrh placky na batoh. V něm byl nejúspěšnějším Michal Klíma ze Střední grafické školy Brno.
„Facebook považuji za rizikové prostředí, sám ho mám, ale jen si přes něj povídám s přáteli. A s mamkou, ta ho má taky,“ dokazuje Michal, že sociální sítě už rozhodně nejsou doménou jen mládeže, s čímž souhlasí i Jakub Komosný z Blanska, který v grafické části soutěže skončil druhý.
„Moji rodiče mají Facebook oba, bohužel… já ho ale používám jen kvůli komunikování s přáteli, rozhodně tam nemám žádné zásadní osobní informace,“ říká Jakub.
„Sdílení dat na sociálních sítích je z hlediska jejich ochrany katastrofa. Zejména teenageři tam dávají informace, jako by nevěděli, že jakmile něco napíšou na internet, je to tam prakticky navěky. I proto si myslím, že podobná soutěž má smysl. Už jenom v tom, že se o tématu bude hovořit a děti si samy uvědomí, že soukromí si musejí chránit. Rádi bychom tuto problematiku dostali do školní výuky, stačilo by i jen pár kapitol, protože případy zneužívání dětí prostřednictvím internetu a sociálních sítích nejsou ani zdaleka výjimkou,“ dodává RNDr. Igor Němec.
Partner článku
autor: red
