Z diskuzí na téma ochrany osobních údajů a svobody dětí na sociálních sítích vyplývá, že hlavním problémem v této oblasti je neznalost, nezkušenost či nezájem rodičů o to, co jejich dítě na sociálních sítích dělá. Mají pocit, že v bezpečí pokoje a u počítače se jejich ratolesti nemůže nic stát. Rozhodně ne to, co by jim hrozilo na ulici, tak jak to dnešní rodiče sami před léty slýchávali. A tak unikne jejich pozornosti, že zdánlivě nevinná debata s novou virtuální kamarádkou může ve skutečnosti skončit jako schůzka s reálným padesátiletým pánem. Podle průzkumu je 36 % teenagerů ochotno se s přítelem získaným na sociálních sítích skutečně fyzicky sejít. Dítě tedy ve skutečnosti doma u počítače v bezpečí není, upozorňuje Úřad pro ochranu osobních údajů.

Přístup rodičů k oblíbené zábavě jejich dětí však není zdaleka jediným problémem. Tím dalším je bezstarostnost až naivita, s níž teenageři přistupují ke sdílení osobních dat. Z průzkumu Eurobarometru z roku 2010 vyplynulo, že dvě třetiny mladých lidí, kteří používají internet, mají svůj profil na nějaké sociální síti (Facebook, MySpace apod.). Problémem ale je, že si tito mladí uživatelé často plně neuvědomují bezpečnostní rizika. Podle zmiňovaného průzkumu se 50 % z nich nebojí zveřejnit na webu své osobní údaje. Takto zveřejněné osobní informace pak může vidět téměř kdokoli.

A nemusejí to být jen informace o tom, že za týden rodina odjíždí na zahraniční dovolenou, což může být pro zloděje stejně vyzývavé jako před lety přeplněná poštovní schránka. Děti jsou vyhledávanou komoditou i pro mnohem nebezpečnější skupinu delikventů, než jsou zloději. Pojem sexting označuje sdílení obsahu se sexuálním podtextem a je to jev velmi častý i vyhledávaný. A především nebezpečný pro každého, kdo z jakékoli motivace své intimní texty, fotografie či videa ke sdílení nabídl, protože takto poskytnutý obsah může být zneužit někdy v budoucnu některým z účastníků komunity, nebo bezprostředně osobou, která s dítětem komunikuje vyloženě s cílem získat podobný lechtivý materiál.