"Celá řada důkazů nasvědčuje tomu, že při odprodeji nemovitosti hrála zásadní roli politická angažovanost vedlejších účastníků (nových majitelů)," stojí v dnešním nálezu soudkyně zpravodajky Ivany Janů.
Původní majitelé v roce 1974 zůstali bez povolení v zahraničí. Obvodní soud pro Prahu 5 je odsoudil za opuštění republiky k propadnutí majetku. Stát pak v roce 1979 nemovitost prodal.
Po změně režimu emigranti nejprve vyzvali nové vlastníky k vydání nemovitosti. Pak podali žalobu, kterou soudy řeší už 19 let. Tvrdili v ní, že dobová justice nové majitele domu protiprávně zvýhodnila.
Do sporu už jednou zasáhl Ústavní soud, a to nálezem z roku 2003. Kritizoval v něm justici za to, že protiprávní zvýhodnění nových majitelů nezohlednila a žalobu emigrantů zamítla s odvoláním na reálnou bytovou potřebu nových vlastníků v době odkupu nemovitosti.
Ani poté však původní vlastníci neuspěli, proto ÚS vyhověl i druhé ústavní stížnosti. Soudy prý jeho původní nález nepochopily. Ústavní soudci nemají pochybnosti o tom, že noví majitelé získali dům díky svému politickému angažmá.
Ve spisu tehdejšího Obvodního podniku bytového hospodářství se zachovalo například vyjádření zaměstnavatele, který vyjmenovával pracovní a politické funkce zájemců o dům. "Oba se doma připravují jak pro plnění svých náročných pracovních činností, tak i pro plnění politických funkcí," stálo ve vyjádření.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš, čtk
