Ukažme vojenskou sílu a Putin porozumí. Hádejte, který český europoslanec se takto rozjel u Drtinové

12.08.2014 11:14

Západní státy by měly Rusku ukázat vojenskou sílu. Ne přímým vstupem do konfliktu na východní Ukrajině, ale například společným cvičením armád USA a evropských zemí s ukrajinskou armádou. V diskuzním pořadu internetové televize DVtv to uvedl europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09). Jeho oponent v diskuzi, rovněž poslanec Evropského parlamentu Petr Mach (Svobodní), takový postup odmítl s tím, že by to bylo nakročení ke skutečné válce.

Ukažme vojenskou sílu a Putin porozumí. Hádejte, který český europoslanec se takto rozjel u Drtinové
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaromír Štětina

Podle Štětiny je zapotřebí nejen to, aby Západ ještě přitvrdil na Rusko uvalené sankce, ale měla by být Rusku také „ukázána vojenská síla“. Nikoliv ovšem zapojením do vojenského konfliktu, který zuří na východní Ukrajině. „Před asi třemi měsíci přijal ukrajinský parlament zákon, který dovoluje společná cvičení s vojáky EU a USA. To si myslím, že je věc, které by Putin dobře rozuměl,“ podotkl Štětina.

Vojenské cvičení je podle Macha nakročením k válce

Mach společné cvičení odmítl. „Pokud připustíte, že budeme harašit zbraněmi na Ukrajině v rámci cvičení, tak je to nakročení k válce,“ varoval. Řešení ukrajinské krize vidí v uvolnění obchodu jak s Ukrajinou, tak s Ruskem. „Aby všichni členové EU i ČR mohli bezcelně vozit zboží na Ukrajinu i z Ukrajiny, z Ruska i do Ruska,“ konstatoval s tím, že Ukrajinu rozdělila nabídka uzavření obchodní smlouvy Ukrajiny s EU. Zatímco západ Ukrajiny vítal, že bude moci bezcelně obchodovat s EU, východ Ukrajiny se bál, že už nebude moci volně obchodovat s Ruskem.

Sankce vůči Rusku přijímané EU jsou pokrytecké

Štětina přiznal, že jedinou účinnou sankcí vůči Rusku by bylo, kdyby se od něj přestal odebírat plyn a ropa. „To my nechceme a Evropa to také nechce. To nikdo neudělá, ale ekonomiku by to položilo na lopatky během půl roku,“ uvedl.

Mach k tomu řekl, že proto si myslí, že všechny sankce, které EU vůči Rusku přijímá, jsou vlastně pokrytecké. „Jediná sankce, která by zabrala, tak té se bojíme, protože by poškodila i nás.“

K tomu podotkl, že státy, které s Ruskem obchodují za uměle nízké ceny, což léta dělalo Bělorusko nebo Ukrajina, se na Rusku stanou závislé. „My jsme zlevněné ceny přestali mít v roce 1990 a tím pádem jsme si navykli na život nezávislý. Museli jsme si to zaplatit, ale taková byla cena,“ konstatoval.

Vyhlášení nezávislosti Krymu je jako vyhlášení nezávislosti ČSR

Oba politici se také nemohli shodnout na tom, zda připojení Krymu bylo v rozporu s mezinárodním právem. Mach si myslí, že není možné dlouhodobě držet území v zemi, ve které většina jeho obyvatel nechce žít, tam, kde někdo nechce být. Můžeme prý zpochybňovat referendum na Krymu, ale na druhou stranu to lze brát tak, že Krym vyhlásil nezávislost, podobně jako Československo vyhlásilo nezávislost v roce 1918. „Obyvatelé Krymu už nechtěli žít na Ukrajině, jásali, když se připojili k Rusku,“ připomněl.

Štětina oponoval tím, že v případě Krymu o žádné standardní vyhlášení nezávislosti nešlo. „70 let po konci druhé světové války jeden suverénní stát vojensky napadl druhý suverénní stát. Že tam byli zelení mužíčci, ještě neznamená, že to nebylo napadení,“ uvedl s tím, že celou situaci vyprovokovali důstojníci tajných služeb Ruské federace s cílem připojit Krym k Rusku.

Firmy poškozené sankcemi zřejmě kompenzace nedostanou

Naopak se oba politici shodli v tom, že i když některé firmy, zmíněna byla například firma Hamé, požadují kompenzace za to, že kvůli sankcím přišly o peníze, tak je zřejmě nedostanou.

„Morálně jsem na straně firmy Hamé. Ale aby firmy žádaly kompenzace, to by asi u žádného soudu neuhrály,“ uvedl Mach. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vam

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Pohlreich zničil dnešní politiku. „Na plný kule...“

11:08 Zdeněk Pohlreich zničil dnešní politiku. „Na plný kule...“

„To, co mně na tom vadí nejvíc, je to, že tady někdo do tebe něco hustí na plný kule a snaží se tě p…