Ukrajina prý odhalila čtyřicet ruských agentů. My je radši obracíme, řekl nám mluvčí české kontrarozvědky

11.05.2014 7:33

JINÝMA OČIMA Na Ukrajině odhalili čtyřicet ruských agentů, zato v Česku nebyl zatčen ani jeden. Na jedné z debat o východní krizi se nad tím pozastavil například nezávislý publicista Jan Šinágl. ParlamentníListy.cz se na to zeptaly v Bezpečnostní informační službě (BIS). Její tiskový mluvčí Jan Šubert sdělil, že smyslem kontrašpionáže není vyzvědače zatýkat.

Ukrajina prý odhalila čtyřicet ruských agentů. My je radši obracíme, řekl nám mluvčí české kontrarozvědky
Foto: bis.cz
Popisek: Odznak BIS

Anketa

Co je pro vás důležitější?

hlasovalo: 10098 lidí
„Zatčení zpravodajského důstojníka nemusí být pro kontrašpionáž nejužitečnějším vyústěním a závěrem její práce. Je totiž téměř jisté, že zadrženého vyzvědače nahradí nový, jehož bude třeba, i s jeho kontakty, nejprve identifikovat, což může trvat dlouhé měsíce i roky. Lze ovšem pochopit, že pro veřejnost je soudní proces se špiónem, a jeho vyhoštění, viditelným a srozumitelným výsledkem, i když ve skutečnosti velmi ošidným, ale i ověřením smysluplnosti kontrašpionáže,“ podotkl mluvčí BIS Jan Šubert. O Česku se dlouhodobě mluví jako o zájmové oblasti ruských agentů a vzhledem ke konfliktu na Ukrajině začíná jít i o velké bezpečnostní riziko.

Obrácení špióna

„Skutečnost, že dlouhá léta neproběhne soudní proces s nějakým špiónem, ještě nic nevypovídá o kvalitě kontrašpionáže. Neznamená to, že kontrašpionáž, jejímž úkolem je chránit stát před působením a pronikáním cizích zpravodajských služeb, nefunguje a špatně pracuje. Odsouzení, nebo vypovězení důstojníka cizí rozvědky má ještě další rozměr, který vysvětluje, proč nejsou soudní procesy se špióny příliš časté a dochází k nim spíše výjimečně. Smyslem kontrašpionáže totiž není vyzvědače zatýkat a předávat vyšetřovatelům, ale hlavně je odhalit, dostat jejich činnost pod kontrolu, a aniž by cokoliv tušili, vést je a využít například podsouváním vhodně upravených údajů a zpráv, kterými lze protivníka dezinformovat a klamat. Ideální je, pokud se to podaří, odhaleného špióna `obrátit`, aby vědomě pracoval pro druhou stranu,“ sdělil dál Šubert.

Podle tiskového mluvčího BIS je ale dokázání trestné činnosti důstojníka rozvědky, jeho zadržení, předání vyšetřovateli a následné odsouzení, velmi obtížné. „Profesionální zpravodajci procházejí před vysláním do zahraničí speciálním výcvikem, který je ve značné míře zaměřen na metody zabraňující trestnou činnost dokázat a špióna usvědčit,“ doplnil.

Zpráva z Ukrajiny

V médiích se nedávno objevila zpráva, že ukrajinská rozvědka odhalila na čtyřicet ruských agentů. Jeden ze šéfů ukrajinské tajné služby SBU Vitalij Najda sdělil na tiskové konferenci, že Ukrajina má důkazy o ruském zapojení do dění na východě země a pochlubil se, že zadrželi čtyřicet agentů, které prý najala ruská tajná služba. Muži se údajně po svém zadržení doznali, že se nechali najmout, a nyní pomáhají s vyšetřováním. Najda také řekl, že separatisté na východě země mají od Ruska jasné rozkazy a že Moskva připravuje záminku pro invazi.

„Zachytili jsme rozhovor, který naznačuje, že ruské speciální síly plánují zabít sto až dvě stě Ukrajinců, poté vyšlou tanky a obrněná vozidla,“ prohlásil dále s tím, že na východě Ukrajiny působí stejní příslušníci zvláštních ruských sil jako na anektovaném Krymu. Podle něj to dokazují volací znaky, které ukrajinská rozvědka zachytila. Rusko nicméně opakovaně odmítá obvinění, že se do událostí na Ukrajině vměšuje a připravuje invazi. Moskva si nicméně vyhradila právo vojensky zasáhnout, aby ochránila krajany a ruskojazyčné obyvatele Ukrajiny. Objevují se hlasy, že podobné právo by si Rusko mohlo nárokovat i v Česku, například v Karlových Varech, kde žije významná ruská diaspora.

Míří do státní správy

Vzhledem ke zprávám z Ukrajiny se množí kritici, kteří kroutí hlavou nad tím, že v Česku nebyl doposud zatčen ani jeden ruský špión. Lidé se ptají, co dělá BIS? Na jedné z debat o situaci na Ukrajině toto téma například vyzdvihl nezávislý publicista Jan Šinágl. Kromě výše napsaného Šubert ještě zmínil: „Pokud cizí zpravodajští důstojníci sbírají poznatky pouze z otevřených, volně přístupných zdrojů, včetně kontaktů a rozhovorů s různými lidmi, a nesnaží se získat informace, které Česká republika chrání, není důvod zasahovat. Jiná situace samozřejmě nastane v okamžiku, kdy začnou přímo a aktivně pracovat proti zájmům státu, ohrožují jeho bezpečnost, demokratický systém a získávají naše občany jako své agenty. Pokud existují jasné, konkrétní důkazy, lze takové případy předat orgánům činným v trestním řízení. Občané cizích států i Česka, kteří fungují jako důstojníci či agenti cizí rozvědky, mohou být odsouzeni, cizinci vypovězeni.“

Kontrašpionáž, která v sobě integruje mezinárodně-politické konsekvence, je mimořádně senzitivní oblast.  V každé veřejné výroční zprávě BIS je nicméně kontrašpionáži věnována samostatná kapitola. Mezi agenty se rozlišuje několik skupin. Například zverbovaní civilisté, tedy v užším smyslu agenti, nebo kmenoví zpravodajští pracovníci, takzvaní nelegálové, co se na cizím území pohybují bez diplomatického krytí a přicházejí tam přes cizí země.

„Dva roky žije v Belgii, pak tři roky v Německu, kde se ožení, nějaký čas ještě bydlí s rodinou v Itálii a teprve potom se přestěhuje do cíle, třeba do USA nebo do Anglie. Pro takzvaného `spícího nelegála` platí, že je oživen centrálou v době válečného konfliktu, nebo nějaké velké mezinárodní krize. Nelegál, který není `spící`, zpravodajsky působí od chvíle, kdy se dostane do země svého cíle. Odhalit nelegála, pokud neudělá velkou chybu, nebo ho neprozradí přeběhlík z jeho mateřské centrály, je prakticky nemožné. A v jakém oboru nelegál v cílové zemi pracuje a čím se živí? Plně se integruje do místní společnosti, a pokud takzvaně nespí, postupně proniká do prostředí, které mu předurčila mateřská zpravodajská centrála a kde se nakonec etabluje,“ podotýká nakonec Jan Šubert s tím, že může jít o státní správu, armádu, politiku a podobně.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jan Rychetský

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…