Bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš nyní radí v Kyjevě ukrajinské vládě, jak provést hospodářské reformy. Mimo jiné se vyslovil pro okamžité uvolnění doposud regulovaných cen plynu a tepla, neboť nyní už prý není jiná cesta, i když to lidi bude bolet.
O současné vládě premiéra Jaceňuka a prezidentu Porošenkovi se vyjádřil velmi pochvalně, tak dobrou reprezentaci prý Ukrajina za celou svou samostatnou existenci neměla.
Celý rozhovor s Ivanem Miklošem ZDE
Na Miklošův obsáhlý rozhovor pro český server Česká pozice zareagoval pro ParlamentníListy.cz Luboš Blaha, slovenský poslanec z vládní strany SMER a rovněž akademický politolog působící ve slovenské Akademii věd. Podle něj by se Ukrajinci měli experta zpoza Karpat spíše obávat.
„Ivan Mikloš je na Slovensku symbol toho nejvulgárnějšího neoliberalismu a cynismu, jaký si vůbec lze představit,“ napsal nám. Za druhé Dzurindovy vlády v letech 2002–2006 byl prý nositelem tvrdých škrtů, které na Slovensku prakticky zlikvidovaly sociální stát. „Mezi pravičáky se stal oblíbeným radikálem, mezi obyčejnými lidmi symbolem arogance bohatých,“ prozrazuje poslanec Smeru.
Rovná daň, kterou prosadil, podle Blahy snížila nejbohatším daňovou zátěž na polovinu, což se samozřejmě podepsalo na rozpočtových výdajích. „Ve vyspělejší Evropě, kde se platí progresivně daně celkem přirozeně, by to bylo něco neslýchaného. Ale na Slovensku si neoliberálové tyto asociální experimenty dovolit mohli,“ píše Blaha.
Doplňuje, že když se Mikloš vrátil na ministerstvo v roce 2010 ve vládě Ivety Radičové, zamotal se nejprve do skandálu s nákupem budovy pro Daňové ředitelství, aby se následně zkompromitoval i odborně, když jeho úřad nezvládl přechod finančních úřadů na nový informační systém a na Slovensku na nějaký čas prakticky úplně zkolabovala veškerá daňová administrativa. Ministr Mikloš podle Blahy opouštěl slovenskou politiku těžce zahanbený a ponížený, a když po provalení kauzy Gorila propadla ve volbách jeho vládní SDKÚ, stal se pouhým řadovým poslancem, o němž veřejnost téměř neví, že existuje.
Čím je demokracie méně vyspělá, tím více se v ní podle Blahy daří takovým, jako je Mikloš. Zatímco Slováci prozřeli a rovnou daň coby vlajkovou loď Miklošových reforem už zrušili, další kořistí podtatranského neoliberála je prý do chaosu uvržená Ukrajina.
Psali jsme:
Do role poradce se podle Blahy dostal proto, že je od časů slovenských reforem miláčkem nadnárodních bank a korporací, které na jeho reformách vydělaly nejvíce. „Mimo jiné mu zařídily několik mezinárodních ocenění, kterými se dodnes rád chlubí,“ dodává Miklošův poslanecký kolega.
„Nadnárodní korporace a finanční skupiny potřebují ekonomicky ovládnout Ukrajinu. Mikloš už jednou ukázal, že neoliberální reformy dokáže zavádět s mimořádnou efektivitou, cynismem a arogancí. Sociální dopady na normální lidi ho vůbec nezajímají. Mikloš kope za kapitál – ten zahraniční. A bude to dělat i na Ukrajině,“ tuší poslanec.
Na Slovensku se prý dnes o Miklošově poradenství na Ukrajině vtipkuje ve stylu „Občanská válka to načala, Mikloš to dorazí“. Na Slovensku se mu prý podařilo vyhnat lidi do ulic, a i Ukrajinci by se prý měli připravit, že může být ještě mnohem hůře.
„Pro obyčejné Ukrajince budou Miklošovy reformy peklo. Povstalci na východě země si mohou mnout ruce, protože Západ na Ukrajinu poslal svou zbraň hromadného ničení,“ uzavírá poslanec Blaha.
Celý komentář Luboše Blahy v originále:
Ivan Mikloš je na Slovensku symbol. No nie je to symbol ničoho dobrého. Je symbolom toho najvulgárnejšieho neoliberalizmu a sociálneho cynizmu, aký si možno predstaviť. Počas druhej Dzurindovej vlády v rokoch 2002-2006 bol nositeľom tvrdého škrtania, vďaka ktorému sa podarilo prakticky zlikvidovať sociálny štát na Slovensku. Medzi pravičiarmi sa stal obľúbeným radikálom,
medzi bežnými ľuďmi symbolom arogancie bohatých.
Ako minister financií presadil rovnú daň, na ktorej zarobili predovšetkým najbohatší, keďže odrazu platili takmer polovičné dane. Zato redistributívne účinky priamych daní sa úplne stratili: Mikloš ešte viac zdecimoval pracujúcu chudobu. Vo vyspelejšej Európe, v ktorej celkom prirodzene platia progresívne dane (bohatí platia vyššie percentá), je to niečo neslýchané, ale na Slovensku si neoliberáli na čele s Miklošom takéto asociálne experimenty dovoliť mohli.
Čím menej vyspelá demokracia, tým viac sa darí rôznym takýmto "miklošom". Schaosená Ukrajina je jeho ďaľšou korisťou. Slovensko medzitým dorástlo, demokraticky vyspelo a dnes už rovnú daň nemá. Ficova sociálnodemokratická vláda ju zrušila. Ale dovtedy stihla Miklošova daňová reforma znížiť úroveň prerozdeľovania bohatstva na Slovensku na najnižšie poschodia v Európe. Slovensko sa počas jeho éry premenilo na neoliberálne laboratórium.
Dane sa nakoniec Miklošovi vypomstilil, keď sa opätovne stal ministrom financií v Radičovej vláde v rokoch 2010-2012. Najskôr sa zamotal do politického škandálu s nákupom budovy daňového riaditeľstva, ktoré bolo prejavom ťažkého straníckeho klientelizmu. Vzápätí sa politicky a odborne skomprimitoval, keď nezvládol prechod daňového úradu na nový informačný systém a daňové úrady na Slovensku prakticky skolabovali. Štát sa za jeho vedenia v podstate vrátil do ekonomického stredoveku. V modernej politike sa takáto nekompetentnosť často nevidí.
Mikloš opúšťal vysokú politiku zahanbený a ponížený. Po prevalení sa kauzy Gorila, ktorá poukázala na podozrenia z prepojenia Dzurindovej vlády s finančnými skupinami, jeho rodná pravicová SDKÚ-DS vo voľbách úplne predpadla. Mikloš sa stiahol a odvtedy je iba rádovým poslancom bez zásadnejšej politickej aktivity.
Mikloš je okrem daňových prechmatov symbolom aj nezvládnutej privatizácie, pri ktorej Slovensko kvôli kurzovým zmenám pripravil o millióny korún. Opäť iba kvôli vlastnej nekompetentnosti. Celkovo, Miklošovo meno je na Slovensku spojené predovšetkým s privatizáciou, keď dokázal spolu s Dzurindom rozpredať slovenské strategické podniky a štát stratil kontrolu nad ekonomikou a sociálnym zmierom v krajine.
Spolupodielal sa na dôchodkovej reforme, prostredníctvom ktorej došlo k privatizácii polovice dôchodkového systému po vzore čilského pinochetovského modelu. Presadzoval neoliberálne reformy vo všetkých oblastiach, čiže pre neoliberálne kruhy a nadnárodné banky a korporácie sa stal miláčikom. Tie na jeho reformách ryžovali. Preto mu zariadili viacero medzinárodných ocenení, ktorými sa pýši dodnes.
Takto sa zrejme dostal aj k aktuálnej poradcovskej pozícii na Ukrajine. Nadnárodné korporácie, banky a finančné skupiny potrebujú ekonomicky ovládnuť Ukrajinu. Mikloš už raz ukázal, že dokáže zavádzať neoliberálne reformy s mimoriadnou efektivitou, cynizmom a aroganciou. Sociálne dopady na bežných pracujúcich ľudí ho absolútne nezaujímajú. Mikloš kope za kapitál. Ten zahraničný. A bude to robiť aj na Ukrajine.
Na Slovensku sa dnes o Miklošovom angažmá na Ukrajine robia žarty. Najskôr občianska vojna, potom Mikloš. Občianska vojna Ukrajinu načala, Mikloš ju ekonomicky dorazí. Na Slovensku sa mu to takmer podarilo: kým vládol, na Slovensku zlikvidoval sociálny zmier, ľudí vyhnal do ulíc, v krajine rástla chudoba a nerovnosť. Z tých najchudobnejších ľudí vytrieskal to posledné. Ak si bežní Ukrajinci mysleli, že horšiu sociálnu situáciu mať kvôli vojne a korpucii nemôžu, nech sa pripravia na Mikloša: ten zariadi, aby sa im žilo ako v najhoršej nočnej more.
Jedno platí: Miklošov extrémny neoliberálny prístup je sociálne neudržateľný. Na Ukrajine pobudne niekoľko mesiacov a bude ho hnať nový "majdan". Neoliberáli ho posielajú, aby si na rozorvanej Ukrajine skúšali ďalšie spoločenské experimenty. Chcú Ukrajinu rozpredať a skolonizovať. Na toto je Mikloš dobrý, aj keď viackrát ukázal svoju nekompetentnosť při správe daní. Pre ukrajinských bežných ľudí budú Miklošove reformy peklo. Východní povstalci si môže mädliť ruky: na západ Ukrajiny bola poslaná zbraň hromadného ničenia. Ukrajina, tras sa.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
