Za zbavení režimu prezidenta Janukovyče podle něj Ukrajina zaplatila velmi vysokou cenu. Tu politolog vyčíslil na sto zabitých (pravděpodobně míněno pouze na kyjevském Majdanu), desítky unesených lidí složkami bývalého režimu, z nichž někteří jsou stále nezvěstní.
„Státní pokladna je prázdná - Janukovyčův kleptokratický režim, takzvaná `rodina`, dokázal rozkrást více než sto miliard dolarů, což představuje více než polovinu ročního státního rozpočtu,“ píše politolog. Část těchto peněz je prý dodnes používána na financování `teroristických skupin na jihovýchodě Ukrajiny`. Donbas, největší teroristické centrum, podle něj vždy byl Janukovyčovou baštou, sovětizovanou, nejzaostalejší a nejzkorumpovanější částí země.
Ukrajinská armáda podle něj byla dvacet let záměrně decimována, v čemž sehráli klíčovou roli dva Janukovyčovi ministři, oba původně Rusové, stejně jako šéf tajné služby, bývalý důstojník KGB, který ukrajinskou rozvědku zcela podřídil Moskvě.
Vláda premiéra Jaceňuka nyní prý musí spěšně zavádět opatření k záchraně země před bankrotem. „Toto úsilí se už vyplácí. Důvěra ve vládu je nezvykle vysoká, parlament na Ukrajině nikdy nebyl tak populární a armáda se těší podpoře téměř 70 procent obyvatel,“ vypočítává Rjabčuk úspěchy. Využití této energie podle něj může zemi zbavit zbytků sovětského dědictví a konečně dovršit revoluci roku 1989.
Většina Ukrajinců prý podle průzkumu upřednostňuje evropskou integraci před „jakousi provizorní“ eurasijskou unií, prosazovanou Ruskem. „Krize navzdory všem svým nepříznivým, nebo dokonce tragickým aspektům nabízí ukrajinské vládě a společnosti příležitost provést velmi potřebné a nepříjemně opožděné reformy,“ doporučuje.
Nelze prý čekat, že by Kreml někdy zastavil své „podvratné aktivity“ směrem k sousedovi. Politolog varuje, že síť ruských agentů spolu s rusofilskou částí populace může i bez přímé intervence výrazně vykolejit ukrajinské reformy a cestu do Evropy.
„Rusko si snadno může vzít Donbas, ten má však malou symbolickou hodnotu a s jeho zastaralým průmyslem devatenáctého století nemá příliš velký praktický smysl,“ píše dále analytik. Hlavní strach prezidenta Putina podle něj spočívá v tom, že by demokratická Ukrajina dokázala milionům rusky mluvícím občanům na východě země zaručit nesrovnatelně větší občanská práva, než by měli „jejich bratři“ v Rusku. To by prý mohl být smrtící úder režimu „putinismu“.
„Je pravděpodobné, že Kreml bude pokračovat ve všemožném tlaku a provokacích, aby udržel Ukrajinu v předpeklí mezi válkou a mírem, zabránil jakýmkoliv seriózním investicím v zemi a dokázal, že Ukrajina je zhroucený stát,“ varuje Rjabčuk. Základním úkolem ukrajinského národa je podle něj tomuto čelit, podle hesla „co nás nezabije, to nás posílí“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
