Zdanění církevních restitucí vyvolalo v minulých dnech obrovskou diskusi. Někteří to považují za nehoráznost, jiní s církevními restitucemi tak, jak byly před lety schváleny, nesouhlasí a tleskají tedy alespoň jejich zdanění. Svůj pohled na toto téma nám sdělil Ivan Vyskočil.
Daně snad i z erekce…
„Hrozně nerad bych se pasoval do pozice toho, kdo se tváří, že všemu rozumí, a tak do všeho kecá!“ přemýšlí nad zdaněním restitucí Ivan Vyskočil. A dodává: „Tak mohu říci jen tolik. Když jsem s jednou ze svých žen, ještě za socialismu, postavil domek, hrozně jsme se tam oba nadřeli. Mnozí pamatují, jak se tehdy stavělo. Pět let jsme nežili. Sháněli, nikoliv kupovali – nic nebylo. Co jsme vlastníma rukama neudělali – nebylo! Nikdo, tím méně stát, nám s tím nepomohl a ani nám na to nic nedal. Pak nám nějak naše manželství nevyšlo, a když jsme ten domek museli prodat, zacálovali jsme takovou daň z prodeje, že bych za ni mohl pohodlně půl roku žít. Za naši stařičkou a opravdu prostou chalupu v Sudetech platím domovní daň, která je asi tak trojnásobek toho, za co ji tehdy moje maminka kupovala. Dědickou daň, darovací daň, a v hospodě se žertuje, kdy už nám konečně napočítají i daň za chlapskou erekci. A najednou je tolik povyku kvůli zdanění církevních restitucí?“ žasne Ivan Vyskočil.
Čarodějnické procesy, aneb všechny lumpárny se napravit nedají
Herec přemýšlí i nad argumenty odpůrců církevních restitucí, kteří poukazují na to, jakým způsobem církev v dávných dobách některý majetek vlastně získala. „Ano, vynořují se různé úvahy o tom, jak vlastně církev k majetku přišla. Poukazuje se na čarodějnické procesy a bůhvíco ještě. To už nechme raději být. Tady v české kotlině se nedají všechny křivdy a lumpárny napravit,“ říká Ivan Vyskočil. A vysvětluje: „Kradlo se tu od nepaměti. Kradlo se za husitů, kradlo se po Bílé hoře, za třicetileté války, za německé okupace, za komunistů, a znovu po roce 1989. Je div, že to vůbec tahle země jakžtakž ustála. Po tom 89. by to snad ještě napravit šlo! Ale teď, komu více věřit a na koho víc dát?“
Psali jsme:
Ani kuře zadarmo nehrabe
„Jenom jedno mi cosi napovídá. Když to tak nadhodnotili a za každou cenu prosadili, a když teď proti zdanění právě tito tolik křičí, kroutí mi to trochu frňákem. Proč? A je-li mezi těmi křiklouny pan Kalousek, Gazdík a známé firmy z KDU-ČSL jako Jurečka a Herman, nenapadá mi nic jiného než staré české úsloví. Totiž, že ani kuře zadarmo nehrabe! Mohou se na mne pánové z politiky zlobit, ale tu podezíravost od lidu prostého jste si, páni politici, za těch třicet let v nás vypěstovali sami!“ vzkazuje zástupcům státu Ivan Vyskočil a znovu se vrací k tomu, zda je, nebo není v pořádku církevní restituce danit.
Ukrajujete dělníkovi ze mzdy, i z babiččina důchodu…
„Můj postoj k tomu – danit, či nedanit? Vzhledem k mému úvodu o daních z toho a onoho a ještě z mnohého dalšího, tak nevím, proč by jeden měl platit a druhý, ať jedinec či instituce, by měl být osvobozen? Je to samozřejmě na vás, páni politici, a tentokrát bez ironie. Rozhodněte! Určitě o tom víte víc. Jistě víte víc o všech věcech, co mě tady napadly a o kterých tu mluvím. Ale pamatujte, že to platíte z našeho! Ukrajujete z mého, z babiččina důchodu, z dělníkovy mzdy, a nakonec i z vašeho platu,“ uzavírá téma církevních restitucí Ivan Vyskočil.
Manifest světových intelektuálů za záchranu Evropy
Před narůstajícím vlivem populismu varovaly tři desítky osobností z dvaceti zemí světa. Manifest vyzývající k záchraně Evropy podepsal například i francouzský spisovatel českého původu Milan Kundera. Spisovatelé i historici v této výzvě zmiňují obavy z brexitu i z blížících se voleb do Evropského parlamentu. I ohledně tohoto manifestu se Ivan Vyskočil v druhém díle „Nedělního rána s Ivanem Vyskočilem“ rozhovořil. „Nejsem si jistý, co podepsaní konkrétně mají na mysli. Často jsou nálepkami ‚populisté‘, ‚rasisté‘, ‚xenofobní‘ označovány strany, které sice brání národní zájmy, ale nic z podobných přívlastků ve svém programu nemají,“ zamýšlí se Ivan Vyskočil.
„Konečně nedávno jsme byli svědky, jak se podobné výtky sypaly a dodnes sypou na hnutí SPD. Nebylo by zcela absurdní, aby ‚rasistickou‘ stranu vedl žlutý Tomio Okamura? Přesto se tento nesmysl dlouho držel a někde stále ještě drží při životě,“ říká Ivan Vyskočil.
Tomio Okamura
- SPD
- Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
- poslanec
Nebezpečí spíše od imigrace než od populismu
„Vím, co se na mě sesypalo, když jsem na jednom shromáždění promluvil proti islámu. A chce snad někdo zrovna mně dát nálepku rasista a xenofob?“ ptá se herec a dodává. „Myslím, že nebezpečí přichází spíše od masové imigrace než od jakéhosi populismu. Lidé podvědomě cítí, že tento proces je ohrožuje daleko nejvíc. Proto na něj slyší. A že ti, kdo na něj upozorňují a je jim nasloucháno, jsou něco špatného? Je pravdou, že při hlásání těchto myšlenek se rádi přifaří různí extremisté, rasisté a antisemité. Ale správná strana má vnitřní očistné mechanismy, aby takové lidi rozpoznala a včas se jich zbavila.“
Evropa a ztroskotání Titaniku
„A jak je to s tou Evropou?“ uvažuje dál Ivan Vyskočil a nabízí zajímavé přirovnání. „Říká se, že pecka od třešně v sobě skrývá celý vesmír. Mohu si tedy dovolit malé přirovnání. Řekněme, že jsem pověřen velením záchranného člunu po ztroskotání Titaniku. Člun je dimenzován pro třicet lidí. Kolem je spousta tonoucích nešťastníků a já nejsem necita a sobec. Chci pomoct! Můžu člun přetížit a přijmu ještě deset matek s dětmi. Jsme na hranici možností a já mám odpovědnost za všechny, co už ve člunu jsou. Jakkoliv je mi ostatních tonoucích líto a vnitřně s nimi i cítím, musím proti těm, kteří se mi do lodi násilně derou, zakročit. Svůj člun se všemi zachráněnými musím tedy proti těm chudákům bránit! Bohužel, možná i nevybíravými prostředky, nechci-li, aby se mi utopili všichni, za které zodpovídám,“ říká herec.
„Myslím si, že toto přirovnání příliš nepokulhává za situací Evropy. Proto si myslím, že by evropští intelektuálové měli spíše apelovat na ‚evropské kapitány člunu Evropa‘ a nabádat je k větší zodpovědnosti za náš osud. Díky bohu za naši Visegrádskou čtyřku a prezidenta Zemana. (To je zase pro naše intelektuály).“
List Jaromíra Soukupa, aneb proč kauzy nikoho „nezajímají“
Na závěr se Ivan Vyskočil krátce vyjádřil i k „Listu Jaromíra Soukupa“, tedy k politickému hnutí, které se majitel televize Barrandov a moderátor řady pořadů rozhodl založit. „Po začátcích jeho moderování, kdy se zbavil jisté moderátorské neobratnosti, se na jeho Kauzy dívalo stále více a více lidí. Často odvážně a otevřeně odkryl takové podvody, že pobudovy čtyři ukradené peněženky byly proti tomu plivnutím do Stromovky,“ poukazuje Ivan Vyskočil a dodává: „Přestože uvedl jména a podrobnosti, nikomu se nic nedělo a jelo to klidně dál, močálem černým kolem bílých skal, jak říkával pan Werich,“ kroutí hlavou Ivan Vyskočil, který svými následujícími slovy Jaromíra Soukupa určitě potěší: „Možná bude mít větší váhu, bude-li to pan Soukup říkat z poslaneckých lavic. Přeju mu, aby se tam dostal!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
