Zubov se především pozastavuje nad tím, jak již od doby Sovětského svazu byla vyvinuta technologie tvorby mýtů té nejvyšší kategorie. „Obrovské historické etapy a nejdůležitější fakta byly buď ignorovány, nebo zcela zkresleny. Naši skutečnou historii jsme prakticky neznali,“ podotýká Zubov s tím, že tak neexistuje vztah k neocenitelnosti historických skutečností. Podle jeho názoru v zemi trvá k historii vztah nikoliv jako k vědě, ale jako k ideologii, kterou je třeba vytvořit.
„V Sovětském svazu, když bylo potřeba něco onálepkovat, a zejména po druhé světové válce, bylo to jednoduše nazváno fašismem. Takže byli ‚banderovci‘ nazváni fašisty, ačkoliv to pochopitelně neodpovídalo skutečnosti,“ zmínil Zubov. Podle něj jsou banderovci typickou válečnou nacionalistickou organizací s vlastní armádou a teroristickým křídlem. „Takovým způsobem tehdy jednali mnozí. Samozřejmě, že někteří z vůdců ukrajinského národního hnutí byli vedeni myšlenkou Mussoliniho korporativismu. Ale za svého nejlepšího žáka Mussolini považoval Josifa Stalina. Myslím, že Stalin byl daleko lepší fašista než Bandera nebo dokonce Mussolini,“ poznamenal také Zubov.
Původní text ZDE.
Následně uvedl, že je třeba lidem v klidu vysvětlovat, jaká byla podstata ukrajinské nacionalistické organizace. „Kdo vlastně byl Stepan Bandera, kdo byli jeho soukmenovci. Proč ho sovětský režim nenáviděl tak, že dokonce nelenil a v roce 1959 na něj poslal svého agenta, aby ho zabil pomocí ampulky kyanidu draselného,“ zmiňuje historii Zubov.
Podle historika Ukrajina již před dvěma lety začínala směřovat do Evropy. „Myslím, že Ruská federace by tam také měla směřovat. Protože jiná alternativa není,“ podotkl.
„Podle všech ekonomických parametrů u nás nevládne socialistický režim. Mnohem více je to fašistický stát, kde existují soukromé společnosti pod kontrolou státu. Ne bezdůvodně se fašistický stát nazýval korporativním. A takový korporativní kapitalismus nyní vládne v Rusku,“ zdůraznil Zubov.
Podle něj se však ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nepodaří vybudovat stát fašistického typu. „Svět dnes vypadá jinak. Na počátku století, po porážce mocností Trojspolku v první světové válce, byl celý kontinent fascinován fašismem. Lid těchto zemí se cítil podveden a okraden a žádal zadostiučinění. Jak se začne mluvit o satisfakci a pomstě, vždy je k tomu potřeba vůdce národa a mobilizace ekonomiky. Odtud pocházejí totalitní režimy, které se pak tak či onak objevily v celé Evropě,“ zmínil.
Historik sice od roku 1993 mluvil o nezbytnosti dekomunizace v Rusku a v celém postsovětském prostoru, dle jeho slov k tomu však nikdy nedošlo. „Nadále jsme nositeli sovětské mentality,“ řekl. Profesor byl také jedním z prvních ruských intelektuálů, kteří se otevřeně postavili proti anexi Krymu. I z toho důvodu byl vyhozen z moskevského Státního institutu mezinárodních vztahů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
